Maybe again...

Chapter seven

Podívala jsme se na Ell kde se zrovna nachází. Utíkala za nějakým holubem, jedna z jejích oblíbených činností, a nedávala pozor na cestu.

,,Elle stůj!" Zakřičela jsem, ale to už bylo pozdě.

Všechno co se následně stalo jsem měla jako ve zpomaleném filmu. Jako bych stála v oparu a nevnímala své okolí, pouze mou dceru ležící pod koly auta.

Když jsem se z mého vteřinového transu probrala, okolo mě ječelo strašně moc lidí.

Okamžitě jsem k Ell přiběhla a kontrolovala co se stalo.

Nejhorší byla asi otevřená zlomená noha, ze které se jí valilo neskutečné množství krve.

Lidé kolem nás se zastavovali a přihlíželi situaci. Pouze jeden postarší muž si klekl, k mé brunetce, aby pomohl.

Dýchala přerývavě a každou chvíli ztrácela vědomí.

Ten pán zavolal záchranku a Thomas se mě snažil uklidnit z hysterického záchvatu. Který by v ten moment dostala nejspíše každá matka.

Po pár minutách jsem konečně v mém zorném poli uviděla bílo červené nemocniční vozidlo.

Za zvuku sirén k nám dojelo. Z něj okamžitě vyskákali tři záchranáři.

Nabrali Elle na lehátko a vezli ji do auta. Já a Thomas za nimi v těsném závěsu.

Nastoupili jsme do sanitky spolu se dvěma záchranáři, kteří se o mou dcerku začali okamžitě starat.

Dojeli jsme do nemocnice v rekordním čase a Ell si ihned vzali pod ruku jiní doktoři.

,,Dívka, pět let." řekl jeden.

,,Srážka s vozidlem, otevřená zlomenina." ozvalo se od druhé sestry.

,,Vemte ji na sál číslo pět a zavolejte doktora Collinse." poručil muž v bílém hábitu jinému, ten pouze s kývnutím odběhl pryč.

***

Po nejdelší tři čtvrtě hodině mého života se objevil na bílé chodbě doktor Collins, jak hlásila jeho visačka.

,,Paní Spencerová?" optal se nejprve.

,,Ano."

,,Vaše dcera je nyní stabilizovaná. Zlomeninu pravé dolní končetiny jsme zafixovali. Dále má naražená dvě žebra a naštípnutý kotník. S kolegy jsme se báli, že by mohla mít po tak silném nárazu něco s páteří nebo míchou, naštěstí je všechno v pořádku. Ale je tu jedna věc a to ta, že při otevřené zlomenině došlo ke ztrátě velké množství krve. A my nyní zde nemáme krev skupiny nula. Pacientce jsme udělali krevní testy. Má krevní skupinu B." vychrlil na mě doktor informace.

,,A tím mi chcete říct, že pro ni teď nemáte krev na infuzi?!"

,,Teď té krve bylo nějak potřeba a my nemáme dostatek. Vy máte jakou krevní skupinu?" zeptal se doktor.

,,Já mám A tu jí nemohu darovat." protřela jsem si kořen nosu.

,,Já mám krevní skupinu B." ozval se poprvé za celou dobu mého rozhovoru s doktorem Thomas.

,,Výborně, pokud souhlasíte uděláme vám krevní testy." zahlaholil doktor.

,,Dobrá pojďme na to." rozhodl Thomas a já mu věnovala děkovný úsměv.

***

Tomovi zrovna odebírali krev, která se naštěstí projevila jako jako souhlasná s tou Ellinou, což mě nepřekvapilo vzhledem k tomu, že jsou pokrevní příbuzní. Já musela čekat na chodbě i přes můj jasný nesouhlas.

,,Teď je prý už Elle na transfuzi, mělo by to být v pořádku." zvedla jsem hlavu, k Tomovi, který právě vyšel z místnosti ven a pravou rukou si držel kapesník ve prostřed té levé.

,,Jsi v pořádku?" podíval se starostlivě na mě, když jsem neodpovídala. Sednul si na plastovou židli vedle mě a přejel konečky prstů po zádech. Čímž mi i nyní po tolika letech způsobil lehké mrazení.

,,Víš Tome, je tady něco co bys měl vědět." hluboce jsme se nadechla a začala s odkrýváním pravdivé minulosti.

***

No dobrý den. Ano jsem zase zpátky. Omlouvám se, že teď nic nebylo, ale ve škole jsem se snažila vytáhnout si známky což se mi teda povedlo,yes. A minulý týden jsem byla na koňském táboře kde jsem se měla zase báječně. Jezdím tam už čtvrtým rokem a miluju to tam víc a víc. Taky se ještě omlouvám za všechny ty nemocniční pojmy a tak dále, ale opravdu se v tom moc nevyznám, takže jsem si skro všechno hledala na googlu😂No tak jo, z mých výmluv už je to všechno a vy si užívejte prázdniny.

Mia🧡