Malfoy or Riddle?

3.kapitola

Ráno bylo nádherně. Jenže jedna dívka jménem Emma Malfoyová byla hodně líná,aby vylezla z postele. Proto musel přijít chlapec jménem Draco Malfoy, aby ji z té postele vytáhl.

„Emmo Malfoyová vylez z postele.“

Jenom jsem se překulila na druhý bok a dělala, že ho neslyším.

„Já tě zlechtám. “

On moc dobře ví, že jsem lechtivá, ale mě se fakt z tý postele nechce. Den před tím jsem s tetou nachodila docela dost kilometrů a byla jsem dost unavená.

„Aleee vstávej, už je deset. “

Začal mě lechtat. Po chvíli jsem začala křičet.

„Merlineeee doooost, počůrám se. “

„Mě se nechce. “

„Aleee už vstávám. “

„Tak jo. “

Odešel a já se mohla v klidu převlíknout do (jeho) mikiny a tepláků. Sešla jsem dolů na snídani. (i když bylo deset). Dala jsem si cereálie a pomerančovej džus. Přišla teta.

„Dobré ráno ospalče. “

„Dobré. “ Zamumlala jsem s plnou pusou. 

Draco seděl vedle mě a furt na mě koukal. Začalo mě to vadit.
                                                    
Po snídani jsem šla na zahradu. Potřebovala jsem si provětrat hlavu. Došla jsem do rohu zahrady. Je tam lavička a tůňka. Sedla jsem si a přemýšlela o tom co se v posledních dnech stalo. Vyrušilo mě zakašlání. Draco.

„Co tady proboha děláš?“

„Nudila jsem a tak jsem zašla sem.“

„Hm. “

Chvíli jsme tam seděli a pak prohlásil.

„Co ke mě cítíš?“

Byla jsem dost zaskočená, tuhle otázku jsem nečekala.

„Jak to myslíš?“

V tu chvíli se zvedl a odešel. co???? Fajn. Zeptá se mě, co k němu cítím a pak si odejde.

Zvedla jsem se a odešla do Manoru. Když jsem přišla, teta mi řekla, že bude oběd. Šla jsem rovnou do jídelny. Strejda zase někde lítal, takže jsme obědvali ve čtyřech. Na Draca jsem se nepodívala. Po obědě jsem se zvedla a šla k sobě. Začala jsem si číst knížku, kterou jsem četla před pár dny. Zajímavá knížka. "dějiny Bradavické školy". Přišla Sky.

„Co čteš? Já jen, že přišly dopisy z Bradavic.“

„Tak brzo? A tobě taky?“

„Jo mě taky. “

Šly jsme za tetou. Řekly jsme, že přišly dopisy. Divila se.

„No nic zlatíčka, budeme muset jít na Příčnou. Ale až přijde Lucius.“

Odešla jsem zpátky do pokoje. Nudila jsem se. Šla jsem napsat dopisy kamarádkám. Přivázala jsem je Heronovi na nožku a otevřela okno, aby mohl vyletět.

Sešla jsem dolů a spadla do křesla.

„Copak ti je Emmi? Vypadáš smutně.“

„Bolí mě hlava a je mi celkově špatně.“

Teta dál nic neřekla a dala mi nějaký prášek. Potom mě objala. Šla jsem do pokoje. Ani na večeři jsem nešla. Seděla jsem na posteli a četla jsem Famfrpál v průběhu věků. Vzhledem k tomu, že mě baví famfrpál, mě baví i ta knížka.
Koukla jsem se na hodiny. 19:48. Najednou mi zakručelo v břiše. Nojo, nešla jsem na véču. Zkusím něco v kuchyni ukořistit. Tiše jsem se vykradla z pokoje a šla do kuchyně. Na chodbě nikdo nebyl, jenom z pokoje byly slyšet hlasy tety, strejdy a Sky. Rychle jsem se vypařila do kuchyně. Skřítek se zeptal co bych si přála.

„Tak čaj a toust jestli by to šlo.“

Do 10 minut jsem to měla na stole. Poděkovala jsem a rychle zmizela do pokoje. V pokoji mě čekalo nemilé překvapení.

„Co tady sakra děláš?“ vyletělo ze mě.

„Bylo mi divný, že tady nejsi. Rozhodl jsem se počkat.“

Protočila jsem oči a prošla okolo něho ke stolu. Začala jsem jíst.

„Proč jsi nebyla na večeři?“

„Je mi špatně.“ odpověděla jsem a dál se věnovala jídlu.

„Tak proč jíš?“

„Mám hlad i za cenu toho, že budu zvracet.“

Bála jsem se, aby se nezeptal jestli jsem těhotná. V tý chvíli bych ho asi zabila. Naštěstí
odešel. Oddychla jsem si. S plným bříškem jsem si lehla a usnula.