11.kapitola

337 14 2
                                    

Týden utekl rychle. Stupňovaly se útoky smrtijedů. Věděla jsem, že se s tátou brzy uvidím. Konečně přišel dopis od tety. Otevřela jsem ho.
        
       Emmi
Zítra si vás vyzvednu. Čekejte večer v deset ve společenské místnosti. Otec se na vás moc těší.
PS: mají z tebe a Draca udělat smrtijedy.  
Pozdravuj Draca a Sky.
                   Pusu teta
       
Ráno jsem to řekla Dracovi a Sky.

„Tak super. Psala v deset ve společence? Merlineee proč mají ty schůze tak dlouho?“ kecal Draco.

„Není to jedno? Stejně je víkend.“

Šla jsem do sklepení. Lektvary jsou můj oblíbený předmět. Zkoušeli jsme udělat protijed.

Po škole jsem si šla udělat úkoly. Nudila jsem se. Šla jsem ven. Po chvíli přišel i Draco. Chytil mne okolo pasu.

„Víš co je smutný?“

Zakývala jsem hlavou jakože nevím.

„Že tě miluju a nemůžu to nikomu říct, protože jsi moje "sestra".

Otočila jsem se. Hlavu jsem položila na jeho klíční kost.

„Taky tě mám ráda Draco.“

Objal mě ještě silněji. Po chvíli mne pustil a já odešla do hradu na večeři.

                         *****

Blížil se večer. Začala jsem se připravovat na schůzi. Vzala jsem si černý rifle, triko a na to smrtijedský plášť. Namalovala jsem se (černá rtěnka, řasenka a linky). Do kapsy jsem strčila hůlku a šla čekat do společenky na Sky a Draca. Když přišli, chvíli jsme čekali na Snapea a tetu.

Přemístili jsme se do Malfoy Manoru. Sky byla dost nervózní, ale to my s Dracem taky. Konečně jsme šli. S kamennou tváří jsme vešli do místnosti, kde byla schůze. Draca znali, ale náš ne.

„Kdo to je?“ zeptala se Alecto Carrowová.

„To jsou nějaké holčičky na hraní? “ zasmál se její bratr Amycus.

Začali se všichni smát kromě Belly a Malfoyových. Hodila jsem na ně hnusnej pohled.

„Levicorpus!“ zařvala jsem.

Amycus Carrow visel za kotník nad stolem.

Všimla jsem si, že se okolo táty platí had. Z dřívějška vím, že se jmenuje Nagini.

Všichni ztichli.

„Dobrá práce Emmo.“

Najednou to všem došlo.

„Vy máte dceru? “ zeptal se Dolohov.

„Dvě dcery. Starší Emmě Beatrice je šestnáct a mladší Skyler Christine je jedenáct. Pojďte ke mně holky.“

Objal nás.

„Netušil jsem, že jste tak velké, ale je to jedenáct let. Pamatuji si vás jako malé holčičky. Emmi vlastně budeš za rok už dospělá. A Sky ty už chodíš do školy, že?“

Bylo to dojemné. Tetě dojetím slzely oči. Ostatní kroutili hlavou jak je možné, že Pán zla má dcery.

„Budeme pokračovat. Teď vám vypálím znamení zla.“

Celkem hezký. Sky je ještě malá, znamení zla bude mít až v šestnácti. Já bych ho měla správně mít až za rok. Vlastně jsem ráda, že mám "tetování", chtěla bych ještě nějaké.

Celá schůze byla nudná.Když všichni odešli, táta nás ještě zavolal.

„Máš ten prstýnek Emmo?“

„Nosím ho pořád tati.“

„Máte se dobře holky? Starali se Malfoyovi dobře?“

„Ano. Mám pocit jakoby jsme k nim patřily doopravdy.“

„Mrzí mne, že jsem vás nevychovával sám. Malfoyovi jsou hodní, že si vás vzali. Jsem jim za to vděčný.“

„Co se stalo s mamkou?“

„Byla to smrtijedka. Nejlepší jaká tady kdy byla. Bohužel jednou jsme útočili na nějaké lidi. Objevili se tam Brumbál a nějací lidé z ministerstva. Zabili jí.
Sám jsem se o vás neuměl postarat a nikdo ze smrtijedů, tedy kromě Malfoyových, Belly a Severuse, to nevěděl.
Dal jsem vás k Luciusi a Narcisse. Měli tehdy stejně starého syna Draca. Vymysleli jsme si, že jste s Dracem dvojčata a, že Cissa má ještě malou holčičku Skyler........... “

Po dlouhém vyprávění jsem šla spát.

Malfoy or Riddle? Kde žijí příběhy. Začni objevovat