Malfoy or Riddle?

9.kapitola

Ráno jsem se probudila, oblíkla se do hábitu, vlasy jsem si spletla do dvou copů, do brašny jsem si dala učebnice a vyrazila na snídani. U stolu seděl Zabini.

„Dobré ráno Blaise.“

„Dobré.“ zahuhlal s plnou pusou.

Sedla jsem si, na talíř jsem si dala uzenku. K tomu čaj. Slyšela jsem dvouhlasné „Dobré ráno.“

Sky a Draco. Odpověděla jsem na pozdrav a začala jíst. Draco mne objal.

„Co blbneš brácha?“

„Já nevím, ale potřeboval jsem objetí.“

Zasmála jsem se. Sky byla trochu vedle z toho co viděla.

„No nic půjdu, máme jasnovidectví a to je v severní věži. Než tam dojdu..“

Zvedla jsem se od stolu. Došla jsem tam s předstihem. Sedělo tam pár Havraspárských.

Otočili se, když jsem vešla. Dost po mě kouká jeden kluk. Je ze Zmijozelu. Je celkem hezkej, ale... nic moc. Sedla jsem si k volnému stolu. Najednou si ke mně sedl.

„Ahoj, jsem Chris. “ představil se.

„Jsem Emma. “

„Máš hezký jméno Emmo.“

„Děkuju. “

„Nemáš dneska čas?“

„Ne nemá. “ slyšela jsem za sebou hlas. Draco.

„Slyšel jsi? Nemá čas.“ řekl naštvaně.

Chris odkráčel ke svému stolu.

„Tak ti pěkně děkuju. “ řekla jsem ironicky.

Draco kývnul jako, že rozumí. Asi to moc nepochopil.

Profesorka Trelawneyová přišla a vykládala o věštění z koule. Nic moc, ale celkem mne to baví.

Potom byla dvouhodinovka obrany proti černé magii. Tenhle předmět je můj oblíbený. Probírali jsme kletby které se nepromíjejí. Jako smrtijedka to budu potřebovat. Jenže já toho vím víc než si oni myslí. Teta se strejdou mi toho dost řekli. 

Pak kouzelné formule. Profesor Kratiknot. Taky nuuda. Konečně oběd. Sedla jsem si ke stolu a začala jíst. Vedle mě si sedl Blaise.

„Ahoj, máš péči o kouzelné tvory?“

„Jo mám.“

„Půjdem spolu?“

„Jo, to je jasný ne?“

„Fajn. “

Po obědě jsme šli na školní pozemky. Tam nás čekal Hagrid. Po chvíli přišel i Draco.

„Proč jste na mě nepočkali?“ vyštěkl.

„Promiň, ale my jsme se potkali na obědě a tebe jsme neviděli. “ řekl Blaise.

„To ti tak budu věřit. “

Podívala jsem se na Blaise pohledem "co mu sakra je?". Zbytek hodiny se s náma nebavil.

Z hodiny jsem odcházela mezi prvníma. Došla jsem do ložnice, převlíkla se a šla se projít na pozemky.

„Stalo se něco Emmo?“ ozvalo se za mnou.

„Nic. “

„Ale já to vidím, že jsi smutná. Úsměv ti sluší víc princezno.“

Otočila jsem se.

„Tak za prvé. Nevím, proč ode mě odháníš kluky. Chris se zdá úplně v pohodě. Za druhé. Nechápu, proč žárlíš na Blaise. Potkali jsme se na obědě, a protože máme Péči o kouzelné tvory, šli jsme spolu. “

Pomalu jsem odcházela zpátky k hradu. Draco tam zůstal stát. Zrychlila jsem krok. Vpadla jsem do ložnice.

„Co se děje Emmo?“ zeptala se Lea.

„Nic se neděje, v pohodě. “

„Já tě znám až moc dobře a určitě se něco děje.“ vyzvídala dál a já moc dobře vím, že nic nemůžu říct.

„Fakt nic, jdu si dát sprchu.“

Šla jsem do koupelny a pustila jsem na sebe teplou vodu. Ulevilo se mi. Oblíkla jsem si černý huňatý overal na spaní. Šla jsem do společenky. Na gauči seděl Crabbe, Goyle, Zabini a Draco. Podívali se na mě. Bavili se o něčem asi velmi zajímavém.

„Kašlu na ně. “ řekla jsem si v duchu.

„Dobrou noc kluci. “

V pokoji jsem se ještě chvíli bavila s holkama.