13.kapitola

314 13 2
                                    

Neděle. Úžasný den fakt. Probudila jsem se. Sbalila jsem si věci a šla na snídani. Holky tam už seděly.

„Dobré ráno Emmi.“

„Dobré.“ pozdravila jsem a s povzdechnutím jsem si sedla.

„Děje se něco?“ zeptala Lea.

„Dnes odjíždím do Albánie.“

„Cože? Do Albánie? Děláš si srandu? Proč?“

„Sama ten důvod nevím. Prostě musím.“ odbyla jsem je.

Ztratila jsem chuť k jídlu. Zvedla jsem se a šla do pokoje.
Cestou zpátky jsem vrazila do Draca. Podíval se na mne. Ignoroval jsem ho. Šla jsem do ložnice, oblíkla jsem si černý rifle a triko. Na to smrtijedský plášť. Najednou vrátila do pokoje Lea.

„Je tady Voldemort. Uteč.“

Je ve Zmijozelu a bojí se mého táty. Vzala jsem si věci a šla ven. Táta tam bojoval s Brumbálem. Nenápadně jsem vyndala hůlku z kapsy.

Zařvala jsem „Avada Kedavra.“

Padl k zemi mrtvý.

„Dobrá práce Emmo. Máš sílu po mně.“

„Po mně?“ ty nám něco tajíš?“ zeptala se Zara.

„Jo, se Sky jsme dcery Voldemorta.“

Odešla jsem k tátovi.

„Promiň, že jsem to neřekla. Je mi to líto. Ale teď mne omluv, musím jít.“

Přemístili jsme se na Malfoy Manor. Pozdravila jsem tetu, strejdu a Bellu. Odešla jsem do pokoje a vybalila jsem si. 
Ozvalo se ťukání na dveře. Táta.

„Pojď Emmo je schůze.“

„Jo už jdu.“ odpověděla jsem.

Zvedla jsem se a šla dolů. Přišla jsem a sedla si na místo po tátově pravici. Čekalo se na Draca a Severuse. Když přišli mohlo se začít.

„Doufám, že znáte moji starší dceru Emmu. Určí si jak jí budete říkat.“

„Emmo jak jinak.“

„Byl bych radši kdyby jste jí říkali Má paní nebo tak nějak.“ mlel si svý táta.

„Ale, vždyť je to jedno.“

„Tak to tedy není jedno, jsi moje dcera, takže jsi vůdce jako já.“ zvýšil hlas.

„Fajn, urči to ty.“

Po chvilce tohohle kecání, jsme mohli konečně začít.

„Brumbál je mrtvý,  zbývá zabít Pottera. Předtím musíme zaútočit na nějaké mudly. Kdo se hlásí dobrovolně?“ zeptal se. Nikdo se nehlásil. „tak třeba...... Emma a Bellatrix. Ano? Dnes v noci.“

Podívala jsem se na Bellu. Usmála se. Mám ji ráda. Když jsem byla menší, dělala jsem s ní kraviny. Ona mne naučila být bezcitná, tvrdá a zlá.

„Fajn. S Bellou bude sranda.“

Kývl.

„Jakto, že je Brunbál mrtvý?“ zeptal se Dolohov.

„Emma ho zabila, když jsem s ním bojoval.“

Podíval se na mne a uznale kývl hlavou.

„Pro dnešek končíme.“ ukončil schůzi.

Bella mě zastavila. „V deset tady. Ano?“

Kývla jsem.

Odešla jsem do pokoje a začala hrát na klavír. Ozvalo se klepání na dveře.

„Emmi je večeře.“ řekla teta.

Vstala jsem od klavíru a sešla dolů. K večeři byly řízky. Po večeři jsem si šla lehnout.

Bylo osm a měla jsem dvě hodiny času. Asi jsem usnula, ale za hodinu a půl mne budil Draco. Hladil mě po vlasech.

„Dobrý večer ospalče.“

„Dobrý. Kolik je hodin?“zeptala jsem se.

„Je půl desáté.“

Vstala jsem a šla do koupelny. Omyla jsem se a namalovala. Draco seděl v pokoji na židli. Když jsem přišla, vstal a šel ke mne. Chytl mne za pas. Políbil mne. A pak zase. Ruce jsem mu dala za krk. Začal mne líbat.

Mrkla jsem na hodiny. Tři čtvrtě na deset. Vysmekla jsem se mu a šla do koupelny. Odlíčila jsem se a znovu namalovala.

„Pojď sem ty moulo.“ křikla jsem na Draca. Začala jsem mu odličovat pusu.

„Nech toho prosím.“ prskal.

„Jo a budeš vypadat jak debil.“ zasmála jsem se.

Konečně jsem šla dolů. Bella tam ještě nebyla.

Zkontrolovala jsem si věci. Konečně přišla. Přemístily jsme se do nějaký vesnice. Rodina idiotů.

S Bellou je sranda. Fakt, že jo. Ta rodina je mudlovská a nemůžou se bránit.

„Alohomora.“ šeptla jsem.

Dveře se otevřely a my mohly dovnitř.

Ta rodina byla čtyřčlenná. Rodiče a dvě děti. Starší kluk je stejně starý a té holce je osm.

Prošly jsme chodbou, asi do obýváku. Tam jsme se musely poradit.

„V patře jsou ložnice. Kromě toho kluka, všichni spí. Já zabiju holku, ty rodiče a uneseme toho kluka. Tvůj otec si to tak přál. Ty se s ním přemístíš zpátky a já počkám. Vrátíš se zpátky a zabiješ je.
Kluk má v pokoji jakýsi počítač. Hraje na něm hry. Víc už ti říkat nemusím ne? Jdeme na to.“ řekla Bella a vyrazila vpřed.

„Lumos.“

V patře byla chodba, takže nás ten trouba neslyšel. Dveře měl otevřené.

„Nox.“ zhasla jsem světlo vycházející z hůlky a přitiskla se ke zdi.
Z toho divného stroje vycházely divné zvuky. Opatrně jsem se podívala do pokoje. Seděl ke mě otočený zády.

„Petrificus totalus.“ rychle jsem ke klukovi přišla a přemístila se.

V domě už ostatní čekali a Dolohov s Carrowem mi s ním pomohli do sklepa. Tam jsme ho nechali a se vrátila za Bellou.

Přiběhla jsem za ní.

„Rychle než se probudí.“

Vběhla jsem do jejich ložnice.

„Avada kedavra šmejdi.“ zařvala jsem.

Nestihli se ani probudit a byli mrtví.

„Dobrá práce Emmo.

Vrátily jsme se.

„Tak co jak to šlo?“ zeptal se táta.

„Emma je moc šikovná, je po vás. Vyřídily jsme je hodně rychle.“ hlásila Bella.

„Bude z ní dobrá smrtijedka. Ještě jí musíme udělat viteály. I Sky.“

,Šla jsem nahoru. Oblíkla jsem si černý huňatý overal na spaní a lehla si do postele. Cítila jsem, že si ke mně někdo lehl.

Malfoy or Riddle? Kde žijí příběhy. Začni objevovat