16.kapitola

279 11 1
                                    

Po 14 dnech v Albánii jsem se musela vrátit do Bradavic. Cathy sem nenastoupí, prý to nemá cenu. Mrzí mě to, protože jsem v ní našla úžasnou kamarádku.

Vešla jsem do společenky. Seděla tam Sky, Draco a Blaise. Sky vypískla a běžela ke mně. Blaise mne objal a pochválil můj nový vzhled. Draco dělal, že mě nevidí.

Odešla jsem do pokoje a vybalila jsem si. Do ložnice vtrhly holky a málem mě umačkaly. Docela dost se divím, protože můj odchod nebyl zrovna hezký.

„Holky? Vám nevadí, že jsem dcera Lorda Voldemorta?“

„Nevadí. Máme tě rády takovou jaká jsi. A mimochodem teď ti to sluší víc, než předtím. Tím nechci říct, že jsi ošklivá. Změna ti prospěla. “ řekla Zara a holky jen kývaly hlavou.

Převlíkla jsem se a šla do společenky. Sedla jsem si do křesla. Najednou se přede mnou objevila Pansy.

„Ahoj Emmo neruším? Potřebovala bych si s tebou popovídat.“

„Ne nerušíš. Co potřebuješ?“ zeptala jsem se.

„Víš jde o Draca. Začal se víc zajímat o holky. Nejen o ty, které jsou od nás z koleje, ale i ty ostatní. Lehce jsem ho upozornila, že má tebe. Mávnul rukou, s tím, že tě nemiluje...
Mrzí mě to. A omlouvám se za to, jak jsem se těch 6 let k tobě chovala. I za to scénu, kterou jsem udělala na Vánočním plese.“

Koukala jsem na ni s otevřenou pusou. Všechno mi zapadlo dohromady. Neposílal žádné dopisy, holky se radši o něm nezmiňovaly. Začínala jsem mít slzy v očích.

„Děkuju Pansy, že jsi mi to řekla.“ řekla jsem a odešla do pokoje.

Nevím, jestli mi chtěla zkazit náladu nebo to myslí doopravdy. Zatím jí nebudu tolik věřit.

Šla jsem na oběd. U stolu jsem uviděla Draca s nějakou holkou. Hermionka. Dělala jsem, že si jich nevšímám. Naštěstí si ke mně sedl Blaise.

„Draco je s tou šmejdkou už týden. Nevím, co se s ním děje. Po tom  co jsi odjela, začal balit Pansy a když ho odkopla, začal balit ostatní holky. Jediná, která ho vzala na milost byla ona.“ ukázal na Grangerovou.“

„Už to vím, říkala mi to Pansy. Je mi to jedno. Jsem akorát zmatená, před odjezdem to bylo: Emmi miluju tě a tak. A teď? Ani mne nepozdraví.“

Po obědě byl trénink. Oblíkla jsem si hábit na koště. Vzala jsem si koště a šla na hřiště. Chvíli jsem čekala na zbytek týmu. Chtěla jsem si do Draca trochu rýpnout.

„Kde máš tu svoji fešandu?“ zeptala jsem se s úsměvem na tváři.

„Asi je v knihovně, famfrpál ji nebaví. Ty nežárlíš?“

„Ne. Měla bych?“

„Nejspíš jo.“

Neodpověděla jsem, protože přicházel Flint. Celé odpoledne jsme trénovali. Večer jsem přišla celá rozlámaná. Dala jsem si sprchu a vzala jsem si svůj overal na spaní. Vlasy jsem si rozčesala a chystala se jít spát.

Vyrušilo nás klepání na dveře. Lea šla otevřít.

„Je tady Emma?“ zeptala se ta osoba za dveřmi. Poznala jsem Draca.

„Ano je.“ řekla Lea.

„Mohla by jít ke dveřím? Potřebuju ji něco říct.“

Šla jsem ke dveřím.

„Co chceš? Ráda bych si šla lehnout.“ vypálila jsem.

„Trochu slušnosti by neuškodilo. Vlastně chtěl bych ti dát tohle na usmíření.. “

Z kapsy vytáhl krabičku.

„A ještě tohle.“ řekl a vytáhl kytku.

Potom se mne snažil políbit. Odstrčila jsem ho. Odešel. Otočila jsem se na holky.

„Co to mělo být?“ zeptala jsem se.

„Já nevím, co třeba pokus o usmíření?“ řekla Andy.

Začaly jsme se smát.

„Otevři tu krabičku.“ řekla Zara.

Otevřela jsem ji a v ní byl řetízek.

„Ten se teda překonal.“ řekla Lea.

„To teda jo. Zítra ho dám tý Grangerový.“

Ahojky 🧡 po dlooouhé době jsem tu s další kapitolou. S příběhem nejsem spokojená a nevím jestli ho dokončím 🧡.

Míša 🧡

Malfoy or Riddle? Kde žijí příběhy. Začni objevovat