Insanus I.

•12•

Po až nekonečně dlouhých dvou dnech Kate musela odjet do Malfoy manor, ale nevěděla jak jim to říct. Tak řekla, že jela za otcem do Francie.
Když Kate vylezla z jejich extra útulného domu, k její udivení před ním stál Lucius v dlouhém černém hábitu s bílou košilí pod ním a černýma kalhotama.
"Dobrý den. " Pozdravila slušně.
"Ahoj." Vymáčkl ze sebe.
"Chyť mě za ruku. " Řekl a natáhl tu svou před sebe se zaťatou pěstí. Kate se ho opatrně chytla, a v tu chvíli se přemístili. Objevili se před obrovským nádherným domem, který se pyšnil nejen svou velikostí, ale i svými dvěmi zahrady. Kate pocítila jak má žaludek naprosto vzhůru nohama. Jakoby právě vystoupila z šílených pouťových atrakcí. Naštěstí to ale brzo přešlo. Když procházeli dlouhou cestičkou z kamínků k jejich domu, tak si to Kate všechno zaujatě prohlížela. Až už byli u vchodu, tak je jen Narcisa nahrnula dovnitř, a až tam začalo vřelé uvítání.
"Zdravím tě Kate! " Vyhrkla ze sebe v okamžiku když zavřela dveře a falešně ji obejmula.
"Těší mě. " Odpověděla Kate s úsměvem.
"Říkej mi Narciso. " Pomohla jí sundat kabát.
"Děkuji. Máte to tu moc pěkné. " Lichotila jí na oplátku Kate. Narcisa těkla pohledem ke starým kukačkovým hodinám a rychle s Kate odešla do jídelny, která byla na Katetin vkus trochu moc velká. Kate s Narcisou přišly ke dlouhému stolu, a na druhém konci seděl na židli Tom s nohou přes nohu, opírajíc se loktem o rameno židle podepírajicí si rukou falešně zadumanou hlavu. Hned co si Narcisy a Kate všiml, pomalu vstal.
Probodl Kate pohledem skrz na skrz a teprve potom začal.
"Jaká je to pocta... tě vidět. " Usmál se falešně. Přišel ke Kate blíž a vytáhl hůlku.
"Máš na výběr. Buď odejdeš bez přísahy a tetování, vymažeme ti paměť, nebo odpřísaháš, a vřele tě mezi námi uvítáme. " Usmál se na Kate zase tak falešně až jí z toho bylo špatně.
"To samé platí i pro tebe Draco. " Ohlédl se za Kate Tom.
Draco šel tedy první.
"Přísaháš, že uděláš vše co ti nařídím?"
"Přísahám."
"Uděláš vše co bude v tvých silách? "
"Ano."
"Když bude nejvíce potřeba, položil bys za mne život? "
Draco se chvíli rozmýšlel nad jeho otázkou, ale pak odpověděl.
"Přísahám."
Tom už tedy s vyptáváním přestal, dvakrát mu poklepal hůlkou na ruku, a na tom místě se objevilo podlouhlé tetování hada motajícího se okolo lebky. Pak přišla na řadu Kate.
"Přísaháš, že splníš vše co ti nařídím?
"Přísahám."
"Přísaháš, že uděláš vše co bude v tvých silách?
"Přísahám."
"Když bude nejvíce potřeba, položila by jsi za mě život? "
"Ano."
Tom se od ní odtrhl.
"Nyní jste si zpečetili osud. " Pravil vcelku věčně. Pak se podíval na kukačkové hodiny a rychle je přemístil na nádraží King's Cross i s kuframa. Bylo tam neskutečně moc lidí, a jejich vlak už byl připravený k odjezdu. Kate beze slov čapla Draca za rukáv od černého kabátu a rychle ho dovlekla do Zmiozelského kupé kde seděla Emily.
"Ahoj." Vybafla na ni Kate.
"Áhoj." Obejmula ji Emily na oplátku.
Až teprve teď se na sebe Draco a Kate pořádně podívali a silně se obejmuli. Odtrhli se od sebe až když uslyšeli otevírání dveří od kupé. Dovnitř se přiřítila Žanet.
"Nazdar! " Vymáčkla ze sebe udýchaně Žanet.
"Čau." Řekli sborově Kate, Draco a Emily.
"Kate, musím si s tebou o něčem promluvit. Až odejdou. " Zašeptal jí do  ucha. Kate se na něj podívala a přikývla. Cesta ubíhala poměrně rychle, když se Žanet rozmluvila o jídle ze kterého všichni v kupé přítomni dostali hlad. Když už téměř všichni z vlaku odešli, Draco zatáhl okénka po celé ploše Zmiozelského oddělení.
"Já vím Draco, nebylo to správné, ale..."
"Ale co? "
"Já nevím, bylo to moc rychlé rozhodnutí, a navíc, " Dořekla Kate a vyhrnula si rukáv hábitu, kde bylo tetování, ale během chvíle zmizelo.  Draco se zaujatě zadíval na její ruku, a pak na tu svou.
"Jak... "
"Jsem metamorofág Draco, a v okamžiku co to tetování zmizí, zmizí i pravidla co jsem odřekla. " Objasnila Kate, a zatáhla si rukáv zpět.
"Co když na to někdo přijde? " Začal neznatelně panikařit Draco.
"Nepřijde." Utěšovala ho Kate.
Draco poznal, že se ho snaží utěšit, tak to pochopil.
"Potter na to ale dříve či později přijde. " Zadíval se Draco na svůj kufr v horní přihrádce. Chvíli bylo ve vlaku naprosto hrobové ticho, už se chystali vzít si kufry a odejít, ale když se Draco natahoval aby Kate sundal kufr, tak se ten jeho, hned vedle, zatřásl. Draco se na něj zadíval, a kufr se posunul blíže ke kufru Kate.
"Kate? " Ohlédl se na ni Draco.
Kate se na něj zvědavě podívala.
"Odstup."
"Co? "
"Povídám odstup. " Řekl Draco o něco víc naštvaně.
"A zavři dveře. " Kate byla dost překvapená z jeho neočekávaného chování, ale i tak ty dveře ravřela.
Draco byl otočený jejím směrem, ale poté se prudce s úšklebkem otočil.
"Petrificus totalus! " Zaburácel, a ve zlomku vteřiny se ozval zvuk, jakoby něco těžkého spadlo na zem. Draco pomalu přišel k místu kde se zvuk ozval, nahmátl, a odhodil neviditelný plášť co zakrýval Harryho. Kate se polekala a dala si ruku před pusu. Teď už to Harry věděl. Věděl, že v tom jedou s Voldemortem. Draco byl vystrašený, ale skryl to vztekem, který vložil do kopance, který byl určen jen pro Harryho obličej.
"Tvá matka zemřela dřív, než ti stihla utřít tu tvoji pocintanou bradu Pottere. " Řekl znechuceně a rychle odešel, jakoby Kate byla jen vzduch. Kate se rychle vrhla k Harrymu celého od krve.
"Finite." Mávla hůlkou, a Harry se se zakašláním zvedl.
"Tys... " Začal hustit Harry, ale Kate ho z vlaku vytahla za rukáv.
"Snad nechceš jet do Londýna." Konstatovla trochu rozčileně Kate.
"Kate, tys mi lahala! " Odtrhl se od ní Harry. Kate se na něj prázdně podívala.
"Tak teda jinak. Co bys dělal ty? " Podívala se na něj panovačně.
Harry se dlouho zamýšlel, ale neodpověděl, a nechal Kate odejít na hrad. Když Kate došla na hrad, byla už skoro tma. Sedla si do jídelny hned vedle Draca a Emily.
"Kdes byla tak dlouho!" Začala si stěžovat Žanet. Kate neodpověděla, protože nechtěla, a navíc už začal mluvit Brumbál. Jeho proslov nebyl nijak zvlášť dlouhý. Mluvil jen o pokynech k soutěži, a jak se přihlásit.
"Co když se přihlásím, a v průběhu soutěže Harrymu vymažu paměť?" Pomyslela si Kate. Ale k Harrymu do blízkosti se jen tak nedostane, a toto kouzlo vyžaduje čas. Tak si Kate opět povzdechla.
"Zas sem to zbabrala! " Řvala v duchu.
Když už Brumbál domluvil, Draco se k ní natáhl.
"Promiň."
"V pohodě, strašně jsem se polekala, a i teď jsem jako na trní."
"Jsme ve velkým průseru pokud si to Potter nenechá pro sebe." Panikařil opět neznatelně šeptem Draco.
"Přihlásíš se? " Změnila Kate neodbytně téma.
"Nejspíš jo. " Rozmýšlel se Draco a dal Kate jemnou pusinku na čelo, když viděl, že je Harry a jeho všetečná parta pozoruje.
"A teď vážně. Kde bydlíš. " Ptal se zaujatě Draco, protože věděl, že blízko Harryho domu určitě ne.
"Tak dobrá, ve Francii. S mým otcem." Dodala Kate.
"Teď nevím jestli kecáš nebo..." Zasmál se Draco.
"Ne teď nekecám." Usmála se na něj zpětně Kate.
"A tvá matka? Jak se jmenovala? " Vyptával se neodbytně.
"Queeney. Queeney Goldsteinová."
Draco zadumaně pokýval hlavou.
"Co se ti zase nezdá." Žduchla ho loktem Kate do žeber.  Draco se na ni spiklenecky usmál. Ale jeho obličej se změnil na udivený, v tu chvíli, když za sebou spatřil ohnivý pohár. Byl okolo něj ještě i ohnivý kruh, který měl zajistit, aby se mladší patnácti let nepřihlásili. Když se Kate podívala směrem k Brumbálovi, jakoby se do země propadl. Když se otočila zpět, viděla Mloka, jak drží kousek úhledně poskládaného pergamenu, a pomalu se přibližuje k poháru. Prošel ohnivým kruhem a pomalu ho vhodil do poháru, a pohár ho pohltil s lehkým modrým vzplanutím. Až rychle odstoupil, tak ho po rameni poplácal nějaký Havraspár. Byl vcelku pěkný, až z toho Kate lehce povzdechla. On si jí všiml, usmál se na ni, a šel vhodit další papírek. Kate od něj rychle odtrhla oči, vzala si kousek doškubaného pergamenu s jejím jménem, přišla k poháru, a vhodila ho dovnitř. Po ní šel vhazovat Draco, který opět nahodil svůj vítězoslavný obličej, a s vysokým egem ho tam vhodil. Div ho tam nevhodil i s tím egem. Kate se trochu uchechtla, když nad tím tak přemýšlela. Pak ještě viděla, jak tam vyhazuje papírek Harry, Ron, a nějaké dvě holky z Mrzimoru. V tom jí na rameni přistála něčí ruka. Kate se prudce otočila, a chytla dotyčného za zápěstí. Když se ale pořádně podívala, poznala, že je to ten z Havraspáru. Kate se ho opatrně pustila.
"Em.. Promiň. "
"Nevadí. Jako soupeři bychom se měli více poznat." Opět se na ni usmál.
Kate na něj jen koukala. Nevěděla co má říct. Připadala si, jakoby jí někdo v hlavě úplně vymlel.
"Cedric Diggory." Podal Kate ruku.
"Grindelwald. Kate Grindelwald. " Podala mu opětovně ruku. Cedric se na chvíli zadrhl.
"Grindelwald? " Nevěřícně se na ni podíval. Kate jen přikývla.
"Nikdy jsem nechápala, proč se tak všichni diví. " Zasmála se trochu Kate.
"Víš, není známo, že by tvůj otec měl... manželku. Pokud si tě však neadoptoval... "
"Bože ne! Já mám matku." Žduchla ho lehce Kate.
"A jak.. -"
"Queeney Goldsteinová. " Zodpověděla mu Kate. Cedric jen chvíli nevěřícně kroutil hlavou.
"Už bych měl jít... " Zase se usmál.
"Tak zítra. " Dořekl a spěchal do své komnaty. Kate mu jen oplatila pohled a namířila si to přímo do té své. Hned co otevřela dveře, zaplula do postele, a blaženě vydechla.
"Tady měl někdo dobrou večeři." Ušklíbla se na Kate Emily. Žanet souhlasně pokývala hlavou, dlouze zívla, a taktéž jako Kate zaplula do postele, a nechala se unášet spánkem.