Insanus I.

•6•

Kate se v jídle šťourala hodně dlouho, tak dlouho, že do ní musela Žanet dlobnout loktem, a upozornit ji, že je jídelna téměř prázdná.
"Kate poď. " Prosila Žanet.
"Už jsme tu jen my tři, a ohlédla se na spící Emily, které pomalu stékala slina z pusy po rukávu až na stůl.
" Snad tě ten Draco zas tak nedostal. " Ušklíbla se.
"Kate noták, řekni něco. " Naléhala zoufale Žanet. Kate se v okamžiku zvedla a téměř rychlým krokem šla do společenské místnosti Zmiozelu.
Žanet za ní rychle pospíchala a Emily nechala v jídelně slintat na stůl.
"Kate co je s tebo -.. "
Žanet svou větu nedořekla, protože hned co Kate sáhla na rameno, tak ta se v mžiku prudce otočila chytla ji za ruku a Žanet už tam jen tak stála se zašklebeným výrazem ve tváři a s nataženou rukou před sebou. Kate se jen ušklíbla a šla do své komnaty.
Po chvíli přišla i Emily, ale ta jen dlouze zívla a mrskla sebou na postel.
"Ráno moudřejší večera. " Zamumlala do polštáře a oddala se tvrdému spánku.

Ráno se Kate probudila a pohlédla na prázdnou postel Žanety.
"Kde je? " Zeptala se unaveně Emily.
"Nevím." Zalhala Kate.
"Kolik je hodin. " Mumlala Emily do polštáře. Kate si vyčarovala hodinky a zaujatě se na ně zadívala.
"Je sedm... Nemají dneska být ty zkoušky na famfrpálový zápas? " Zeptala se nejistě.
"Hmm." Zabručela souhlasně Emily.
Chvíli bylo v komnatě naprosté ticho, ale pak ho protla Emily.
"Dneska jsou ty zkoušky! " Vyjekla a rychle vstala a oblékala se do oblečení na famfrpálový zápas stejně jako Kate.
"Na koho si to zkusíš? Já na odrážeče."
"Já na chytače." Ohlédla se Kate po Emily utíkající za ní s rozvázanou botou po schodech.
"Ale to už je Draco."
Až už byly na hřišti tak si ji zavázala.
"Jsme tu pozdě.. " Podotkla Emily.
"A nebo jsme tu první. " Poukázala Kate, na hrnoucí se Zmiozelské adepty na Famfrpál. Každý z nich v ruce držel "Nimbus 2000" momentálně nejlepší a nejrychlejší koště vůbec. Pak přišel i jejich budoucí trenér Fredrick. V ruce taky držel Nimbus, přistoupil blíže ke Kate a podal jí ho.
"To ti TAKÉ," Zdůraznil Fredrick. "posílá Dracův otec." A jemně se pousmál, ale během chvíle opět nasadil svůj znechucený pohled na všechny kolem. Vykročil na hřiště, ale téměř nikdo ho nenásledoval.
"Tak na co sakra čekáte, jděte na hřiště!! To, že jsem vás vybral minule, neznamená, že vás vyberu i teď." Rozkřikl se na houf vyděšených tváří.
Na hřišti se roztřídili na chytače, a odrážeče. Kate byla jediná co chtěla být chytač. Fredrick na zem položil svůj kufr, otevřel ho a vylétl z něj potlouk jako střelený, za ním zlatonka a ostatní.
"Tréninkový výběr začíná! Pokud někdo nezná pravidla, jeho problém, měl se zeptat."
Než to dořekl, Kate před nosem proletěla zlatonka. Nejistě si sedla na koště a hnala se za ní. Koště okamžitě vystřelilo ze země, rychleji než raketa.
Kate ho sotva ukočírovala. Zlatonku nemohla najít, tak se rozhlížela všude možně, až dojela pohledem k Emily, ta si hned všimla, že se na ni Kate dívá, tak hodila letmý úsměv a úspěšně odrazila další ránu. Fredrick to vše ze spodu sledoval.

**

Byla to pravdu náhoda když po necelé půl hodině co Kate chytla zlatonku, se ve stejnou chvíli ozval zuřivý pískot Fredricka na odrbanou píšťalku.
Všichni se k němu slétli, Fredrick se chopil pergamenu a pokračoval,
"Na chytače, jelikož jsme bez našeho Draca zoufalí, tak zvolíme, jedinou možnost, Kate Grindelwaldovou. Na brankáře půjde Jack Erney Dawson, na odrážeče Emily Blay Debvsteková..."
Dál už ho Kate neposlouchala a přemýšlela... spíše nad plesem. Kladla si otázky, " Jaké si vezmu šaty? Vezmu si vůbec šaty? SAKRA, jsem metamorofág, něco určitě vymyslím. S kým půjdu? S kým asi jde Fredrick? Můžu požádat jeho? Nebo pozvu Jacka? Ne, vlastně mě pozval Draco, jak se vůbec má? Musím se za ním stavit. Co když už neprocitne?
Co vlastně říká Fredrick?"
Až se konečně probrala ze svého přemítání, tak si všimla, že jsou všichni na odchodu, okamžitě se rozlítla za Emily, jenže ji ve velkém davu nemohla najít. Tak jak nad tím přemýšlela, zašla na ošetřovnu za Dracem.
Draco a Žanet tam leželi, poměrně daleko od sebe, a úplně nehybně.
Kate si povzdechla a sklouzla pohledem na jeho bledé ruce a jeho pleť celkově. Pomalu začala ohmatávat jeho ledovou ruku, a pak si uvědomila co hrozného udělala. "A to všechno kvůli nějakému hloupému deníku!" Uvědoměle zakřičela téměř do prázdna. Jelikož už se začalo stmívat, tak se rozhodla to zastavit, už nechtěla někomu dalšímu neúmyslně ublížit.

**

Harry právě vešel do své komnaty a pořád nad něčím přemýšlel. Ron si toho všiml.
"Harry, co je s tebou. Snad se ti ta zrádkyně, zas tak do tý hlavy nedostala." Snažil se Harryho odtrhnout od temných myšlenek.
"Ne, v pohodě." Odsekl zamyšleně Harry, a přemýšlel dál, a zničeho nic se vzpamatoval a protl to, až zázračné ticho.
"Mám to!!" Zakřičel.
Ron se polekal, nechápavě a vyděšeně se strachem o jeho zdraví se na něj otočil.
"Musíme jít za Hagridem, pojď." Řekl už mírněji a vzal s sebou neviditelný plášť, Rona za rukáv a hůlku.
"Harry... "
Snažil se Ron z té situace vykroutit.
"Všechno ti vysvětlím cestou."
Prohodil sebevědomě Harry a přehodil přes sebe a Rona neviditelný plášť. Když vycházeli z komnaty, tak uviděli jak Kate někam, se znatelným nádechem zlosti, ale dobře skrývatelným, někam běží.
Na ni, ale neměl teď čas, když utíkali po schodech, tak Harry spustil.
"Víš, jak ta věc co chodí po škole a mrazí náhodné žáky,"
Ron pouze nechápavě přikývl.
"Tak o ní musí, jako učitel něco vědět. Přece všichni učitelé co vyučují na této škole, byli tajemnou komnatou alespoň jednou obeznámeni. A Hagrid ví o každém živém tvoru na pozemku naší školy." Vysoptil že sebe Harry. Cestou viděli jak z dívčích záchodů prchá řada pavouků za sebou, Ron z toho nebyl moc nadšený.
Po nějaké chvíli došli k Hagridově chaloupce a Harry hlasitě zabušil.
Ve zlomku vteřiny jim Hagrid otevřel, s brokovnicí v ruce, rozhlédl se, ale pak uviděl dvě známé levitující hlavy.
"Harry, Rone, co tady k sakru děláte? Pojďte dovnitř, než si vás někdo všimne. " A zavřel za nima, avšak se ještě rozhlédl, zda-li je nikdo nesleduje.
"Tak co se děje, neměli by jste tady takhle v noci chodit. " Kázal starostlivě Hagrid.
"Hagride,  ty víš co se skrývá v tajemné komnatě? " Tázal se opatrně Harry.
"No jistě, ale pavouci se ho strašně bojí a... " Nenechal se odbýt mlčením Hagrid.
"A co? " Vyzvídal neodbytný Harry.
"A neměl bych vám to říkat. " Znejistěl Hagrid. V tom okamžiku si Harry vzpomněl na tu řadu pavouků, prchající z dívčích záchodů.
"Pavouci." Opakoval si Harry.
"Pavouci! " Zopakoval si ještě jednou uvědoměle Harry. Ron se začal znepokojivě ohlížet.
"Hagride, mockrát ti děkujeme! " Štěknul za sebou Harry, zavírající těžké dveře od Hagridovy chaloupky.
Když Harry přišel na hrad, opět uviděl tu samou řadu pavouků. Postupoval pomalu podél ní, až došel na dívčí záchody, Uršuly se nedohledal. Přemýšlel, kde by mohl být vchod do tajemné komnaty. Už to chtěl vzdát, ale pak si všiml něčeho...byl to starý Zmiozelský znak, vyritý na jednom z kohoutků umyvadel.
"Sahaja hasashi. " Zašeptal Harry, a v tom okamžiku se začaly umyvadla od sebe oddělovat, dokud dočista neodhalila velkou díru do země.
"Lumos." Harry si chtěl posvítit, aby spatřil alespoň kouskem oka dno, marně. V duchu se pomodlil, a skočil.