•4•

69 3 0
                                    

Hned co všichni čtyři přišli do školy, tak si Harry všiml, že Kate chybí.
"Kam šla Kate? " Tázal se Harry.
"Ona tady není? " Vzpamatoval se Ron.
"Harry pojď za mnou. " Vzala Hermiona Harryho za hábit. Ron mezitím odešel do jídelny. Hermiona s Harrym to obešli.
"Harry ty si to vůbec neuvědomuješ, co když je to smrtijedka, nebo.. "
"Nemůže! " Zadrhl ji Harry,
"Vždyť je tak... tak... Zachránila Malfojovi život. "
"No však jo! A jeho otec je smrtijed! "
Konstatovala žalostně Hermiona.
"Jen se zamy-.." Hermiona se zastavila, jakoby zkameněla.
Harry si po chvíli uvědomil proč.
Na zdi bylo rudě, nejspíše krví, napsáno: "KOMNATA OTEVŘENA.. " Četla Hermiona, zbytek už nedočetla, protože se ze všech stran hrnuli žáci, ale vůbec si nevšimli odcházející Kate, špinavou od rudé barvy. Ta se ohlédla Harryho směrem. Harry si jí všiml, už jí chtěl okřiknout, co to má znamenat, ale uvědomil si, co když to ona nebyla. Každopádně zraky všech žáků i učitelů spadaly jen na něj. Hermiona jakoby se do země propadla.
Harry se z toho snažil vykecat, ale pořád byl tím podezdřeným, nakonec ho přece jen profesor Brumbál nechal jít do své komnaty. Ale pořád se mu na něm něco nezdálo...

**

"Harry tos tam napsal ty? " Vyzvídá s posměchem Ron.
"Co myslíš! " Ořikl ho naštvaně Harry. Komnatu v tu chvíli protlo, až zázračné ticho.
"No dobře... Vyděl jsem Kate jak je celá přesně od té barvy, kterou je to tam napsáno, pokud to tedy byla barva...doufám." Práskl to Harry sklesle na Kate.
"To si snad děláš srandu! " Vyjel na něj Ron.
"Proč jsi to neřekl před Brumbálem?!
" Protože... je to... fajn holka. " Konstatoval zasněně Harry.
"To snad není možný. " Zabrblal si pro sebe Ron. V tom někdo zaklepal na dveře, Ron otevřel, ale nikdo tam nebyl.
"Rone? " Zeptali se Fred a George za Ronem jednohlasně. "Proč nejdeš dál? Optali se, a všichni v komnatě přítomni se rozesmáli. Pak do komnaty vešel ještě někdo, Kate.
"Za chvíli začíná hodina." Konstatovala s úsměvem na rtech, a vešla dovnitř, společně s Nevillem.
"Přinesli jsme vám Tisíckrát jinak, ať tu není nuda. "
"Chytej slona Neville. " Řekli s napětím Fred a George.
Vzápětí už Neville na všechny v komnatě troubil.
"Ronalde vem si lva." Doporučil George.
"Raaaahrrr harrr!! " Ozvalo se jakoby s tam s nimi byl opravdový lev.
"Kate, vyber si. " Řekl zdvořile Harry. Kate si vzala zelený.
"Já se v tom stejně nevyznám. " Řekla Kate, ale hadí řečí, a
Harry vykulil oči, a pomyslel si, jak to, že mluví hadí rečí?!
Ale pak mu přece jen došlo, že je to po tom bonbónu, ale přesto si s ní musel v soukromí popovídat. Harry se natáhl a vzal si.
"Harry ne! Tyhle si neber! " Lehce, ale se smíchem zakřičel Ron. Než to ale stihl doříct, už Harrymu tryskala pára z uší a houkal jako lokomotiva.
Pak se všichni velmi hlasitě rozesmáli, a začala polštařová bitva.
"Za tři minuty začíná hodina!"
Vtrhla dovnitř Hermiona, ale neuběhlo dlouho, a téměř vše bylo uklizeno.

**

"Tohle je bubák." Ukázal profesor Lupin na zuřivě se třesoucí skříň.
"Řekne mi někdo jak bubák vypadá? " Zeptal se opakovačně.
"Prosím já! " Nutkavě se hlásila Hermiona.
"Já vím, že to víš, ale ví to ještě někdo?" Pronesl zvídavě profesor Lupin.
Kate se nejistě přihlásila.
"Bubák...je stvárnění toho, čeho se nejvíce bojíme.
"Výborně Kate! " Pochválil profesor Lupin. "Kdo jde první?... Oh, pan Scammander, pojďte. " Ukázal velmi sebejistě na Mloka. Mlok se nejistě připotácel ke třesoucí se skříni.
"Tak... Jediné kouzlo, které platí na bubáka je " Ridiculous", ale to kouzlo samotné na bubáka... zas tak úplně neplatí, co k tomu nejvíce potřebujete, aby jste bubáka zmátli a dezorientovali je smích."
Draco, Creb, Goile a všudypřítomná Emily se tiše rozesmáli, ale dost hlasitě na to, aby přilákali pozornost profesora Lupina.
"Ano, pouhý smích. " Ujistil své žáky profesor Lupin. Pak se velmi klidným krokem vydal ke opravdu až děsivě, zuřivosti plné skříni, a rychle ji otevřel. Ze skříně se vysoukal takový... do šeda zbarvený oblak něčeho. Profesor Lupin pustil na gramofonu groteskní písničku a vzápětí se ten oblak začal měnit v kancelářní stůl.
Většina žáků nevěděla co se děje, tak se začala smát.
"Tak tedy... čeho se bojíte pane Scammandre? Řekl nejistě profesor Lupin.
" Práce v kanceláři." Odpověděl s lehkým nádechem smutku. V učebně by nastalo hrobové ticho, nebýt gramofonu co ho tak, až zbytečně vyplňoval.
"No, tak do toho, a mysli na něco co by tě rozesmálo." Pobídl ho profesor Lupin.
"Ridiculous," Téměř skoro zakřičel, a z kancelářskeho stolu se stal drak, který byl seskládaný ze všech kancelářských potřeb, a jako na povel se všichni v místnosti rozesmáli.
"Další!" Vyhrkl s úsměvem profesor Lupin. Jako další šla Hermiona, té se zjevila kniha"OBLUDNÉ OBLUDÁRIUM" V jejím obličeji se jen na zlomek vteřiny objevily známky strachu, pak výslovně řekla, Ridiculous, a z knihy byla čítanka pro batolata. Jako další byl Draco Malfoy.
Tomu se zjevil obří bazilišek, už se chystal ke tlumenému výkřiku, ale nadějně se podíval na Kate, která stála hned v řadě za ním, kostrbatě pronesl, Ridiculous a z baziliška byl velký, dopředu a dozadu se houpající klaun.
U Kate se bubák hodně dlouho rozmýšlel na co se přemění, ale nakonec na sebe vzal podobu černého deníku se zažloutlými stránkami.
Kate se na deník zadívala, jakoby ho viděla poprvé, avšak stejně na něj seslala kouzlo, "Ridiculous", a z deníku se rázem stalo hejno nažloutlých formulí co létalo po celé místnosti.
Pak přišel na řadu Harry.
Bubákovi taky dlouho trvalo než se z hloubi jeho mysli dozvěděl to co potřeboval, a vzal na sebe podobu mozkomora.
"Pozor! " Zpozornil profesor Lupin a zahnal bubáka zpět do skříně.
"To by pro dnešek stačilo."
Řekl poněkud vyčerpaně profesor Lupin. Už skoro odešli, ale Mlokovi to stejně nedalo, a zaběhl za odcházejícím panem profesorem Lupinem.
"Pane profesore, je pravda, že je komnata otevřena? "
Vyptával se nedočkavě Mlok.
"No, ten kdo to tam napsal, asi musí určitě vědět o tom, že je otevřená, jinak by to tam nepsal. A pokud je to pravda, tak... "
"Tak co. " Soukal z Lupina Mlok.
"Tak naši školu nejspíš zavřou... "
Odpověděl rozmrzele profesor Lupin.
Mlok soucitně sklopil oči a pomalu odešel do společenské místnosti Mrzimoru.

Insanus I.Kde žijí příběhy. Začni objevovat