T:
Když jsme vešli do pokoje naskytl se mi pohled na celkem velký pokoj který mi přišel rozdělený na dvě možná tři části. Měl v pokoji velkou jakoby manželskou postel s dost neutrální barvou povlečení, jeho stěny byli zelené, měl uklizený pracovní stůl vedle okna a tři velké skříně. Každá měla jinou barvu a zdá se že každou kupovali v jiných obchodech to by ale nebylo tolik zvláštní.
Hoseok:
„Asi bych měl vysvětlit ty skříně že?" sedl jsem si na postel všiml jsem si že právě skříně zabrali jeho největší pozornost. Na mou otázku jen kývl. „Moc lidí s tím co mám já to nedělá ale..." došel jsem k nejbarevnější skříni a otevřel ji. Uvnitř bylo několik dost roztomilých druhů oblečení jako například lacláčky, ponožky s protiskluzovími tlapickami na spodu, trička a tílka co by člověk oblékl tak školkáčkovi, různé svetříky a taky spoustu dětských doplňků. U téhle skříně Taemu jiskřila očka byl roztomilý jako by si snad něco z ní chtěl obléct. Byla to Hobiho skříň což mu mohlo dojít pak jsem došel ke své a otevřel ji. Uvnitř byli dost barevné věci a dost šílené kombinace le i pák normálnějších kousků na nějaké příležitosti. Pak jsem došel k poslední skříni. Byla to celkem pěst na o oko v barevném pokoji jediná černá skříň. Když jsem ji otevřel mohl vidět hodně "normální" až děsivé oblečení. Byli to různé kožené bundy, potrhaná trička,šátky, kšiltovky i jiné čepice které se trochu podobali i těm mím u mě v skříni. V jednom šuplíku byli i "zakázané" věci ale ty měl zakázané používat. Nakonec jsem skříně zavřel a sedl k Taemu.
T:
Na všechno jsem koukal s otevřenou pusou a poslední skříň mě dost zaskočila. Došlo mi že je to skříň J-Hopa. Musí to byt zvláštní osobnost když má ráda tohle ale Hobiho věci zase byli roztomilé a já bych si nejratši něco vzal. Navíc Hoseok byl roztomilý a představit si že to opčas třeba nosí jako Hobi musí to být sladké.
Hoseok:
Nakonec nás ségra volala na večeři a ja sešel s Taem schody a sedl si na jedno místo. Ségra se ptala tak jsme si povídali ale já pak nějak vypl.
J-Hope:
Všichni byli zabraní do debaty a nikdo si nevšiml že jsem přeblikl až nakonec naše sestra. Chtěla říct Hoseoku ale pak se zarazila a toho si musel všimnout Tae. „Mám něco na ksichtě že na mě tak čučíš sestřičko?" uchechtl jsem se a ona si jen povzdechla a pak šla odnést talíře a nás ratši poslala do pokoje kam jsem odešel jakobych nechal Taeho za sebou a neviděl ho.
