Hoseok:
Ráno se vzbudil Hobi to jsem věděl a pak jsem to byl já jen já. Tedy do doby než přišla jedna osudná hodina zvaná tělocvik.
J-Hope:
K řízení jsem se dostal v hodině tělocviku. Miluju chvíle kdy můžu dělat co chci a hlavně se předvádět. Měli jsme supla prej tak bylo volno. Bylo by to celkem v poho kdyby do mě někdo nedrbl a já se rozhodl vyzvat danou osobu na taneční souboj. Když jsem se pustil do choreografie vlastní výroby všichni stuhli. Když jsem to zakončil všichni na mě civěli jako bych před nimi právě vypustil démona. Pak jsem si všiml že Taehyung sedí nějak sám že by moje šance?
T:
Seděl jsem na lavičce neměl jsem totiž cvičební úbor. Četl jsem si knihu a nedával pozor co se kolem mě děje. Byl jsem často samotářský ale bylo mi tak dobře jen já a kniha.
J-Hope:
Sedl jsem si k němu a jen se uchechtl „co tu tak sám? Že by samotář?." Na to mi dal celkem jasnou odpovědě že je rád sám a já položil hlavu na jeho rameno a trochu si přičichl. „Hezky vonís medvídku" šeptl jsem ale pak se mi stratila nitka a má schopnost momentálně vést byla ta tam.
Hoseok:
Probral jsem se v tělocviku vlastně jsem ani nevěděl že jsem sem šel. „Tae kolik uběhlo času od našeho rozhovoru?" na tohle se zatvářil zvlaštně až nechápavě. Ovšem já neměl čas to vše teď vysvětlovat. Pak jsem uslyšel svůj mobil co jsem tu měl sebou kde se ozvalo oznamení že si mám vzít prášky. Tak jsem došel za učitelem a pak odešel do šatny kde jsem vytáhl prášky a láhev vody. Pak jsem si prašky dával na dlaň a jeden po druhém polikal. U toho mi tekli slzy. Bylo to pro mé dobro ale ja je brát nechtěl připadal jsem si jako blázen a šílenec.
T:
Nakonec jsem došel za ním do šatny a pak ho zezadu objal. Nevěděl jsem co se děje ale objetí zjevně potřeboval.
Hoseok:
Lekl jsem se a nějaké prášky mi spadli na zem a ja je rychle posbíral a spolikal. Pak jsem si sedl na lavičku a utíral slzy.
T:
Nevěděl jsem vůbec co se děje a tak jsem si sedl vedle něj a znovi si ho stáhl do objetí když v tom na mě promluvil „neměl by jsi mě objímat" šeptl mi do hrudi. „Každy potřebuje objetí" pohladil jsem ho po hlavě a on si povzdechl.
Hoseok:
Povzdechl jsem si a dostal z jeho objetí pak jsem schoval hlavu a vydechl přebytecný vzduch. „Víš Tae když už se takhle bavíme asi" na chvilku jsem se odmlčel abych se mohl znovu nadechnout a pak pokračovat „asi bych ti měl něco říct."
T:
Jen jsem kývl je to jeho věc zda se svěří nebo ne ale chtěl jsem popravdě už zjistit co se děje byl jsem zvědavý a myslel na to celou noc.
____________________________________Nejlepší chvíle na utnutí téhle kapitoli 😂😅
