Hoseok:
Nastupoval jsem na novou školu. Měl jsem strach jak vše dnes dopadne. Vzhledem k mé poruše bych tu neměl být, ale chtěl jsem aspoň něco normalní jako například přátele. „Jmenuji se Jung Hoseok" snažil jsem se být klidný ale pohledy všech mě znervózňovali a já se chtěl schovat. Nakonec mě učitel poslal sednout a já koukal do lavice. Ostatní si už všímali svého ale měl jsem pocit že mě někdo stále sleduje.
Taehyung:
Sledoval jsem nového chlapce ale tak aby mu to nebylo nepříjemné byl zvláštní jeho zrzavé vlasy mě krásně upravené, vypadal celkem roztomile a zvláštně. Pak jsem se ale věnoval hodině ovšem nakonec jsem za ním došel protože jsme měli dělat skupinové práce. „Ahoj jsem Kim Taehyungu" představil jsem se a sedl vedle něj na židli.
Hoseok:
Koukl jsem na chlapce co si ke mě sedl. A jen trochu zmeteně koukal celou dobu co učitel mluvil jsem se pokoušel soustředit aby se nestalo něco čeho bych potom mohl litovat. Ovšem kvůli tomu jsem nevěděl co se řešilo a tak jsem teď byl ještě víc zmatený. „Eh mohl by jsi mi říct co se řešilo?" vypadal jsem zoufale a smutně zatím co on mě sledoval jako by netušil o čem mluvím ale pak jen vydechl že máme dělat projekty a že už začal. Chtěl jsem mu pomoct ale v tu chvíli jsem prudce cukl hlavou zjevně mi nevěnoval moc pozornost ale všiml by si i slepej.
T:
Všiml jsem si že se něco děje tak jsem se koukl na něj. „Je vše v pořádku? Nechceš jít na záhody se oplachnout vodou?" bylo to zvláštní ale mě přišlo že už jsem něco takového někdy viděl ale nemohl jsem si vzpomenout kdy a kde.
Hoseok:
„To nepomůže" povzdechl jsem si a pak cítil jak mi brní prsty a já sklopil hlavu a snažil se soustředit. Asi jsem odpovídal nahlas ale to jsem nevnímal,ale pak se mi to vymklo kontrole a já už nebyl já.
Hobi:
Chopil jsem se řízení a pak se uculil na chlapce sedícího vedle. Měl jsem otravnější hlas než Hoseok tak mi zakazovali mluvit před lidmi, ale ja to teď porušil zajímalo mě kde přesně jsem. Sestřicka říkala že někam půjdeme ale já zapoměl kam jelikož jsem ji ani moc neposlouchal protože jsem sledoval motýlka.„Kdě to jšme?" zeptal jsem se trochu stydlivě.
T:
Zarazil mě a ja si myslel že si dělá srandu ale vypadal že ne tak jsem se snažil udržet klid. „Ve škole" odpověděl jsem klidně a lechce se pousmál.
Hobi:
„Ve škoje?" trochu jsem se podivil ale pak uslyšel jak se někdo zasmal mému hlasu což mě zamrzelo. Vždy se mi lidi smali ale proč? Vždyť nikdo z nas není špatný. Nakonec jsem utekl na záchody kde jsem se rozplakal.
Po chvíli jsem slyšel kroky a všiml si že je to ten chlapec ze třídy který se Hoseokovi představil jako Taehyung.
