44💀

62 10 1
                                    

Mikael

Nemohl jsem na něj přestat myslet. Pořád jsem ho všude viděl, musel jsem ho navštívit. Ale Martinus by mi to asi nepovolil. Ale já musím! Tak jsem se vykašlal na práci a šel.

.........

Objevil jsem se u Marcuse doma, tak jsem šel po schodech a koukl do obýváku, seděl na gauči a koukal na televizi. Tak jsem potichu šel za ním a přikryl mu oči.

"Martinusi já vím že si to ty" řekl a zasmál se. "Tady je Santa Klaus" řekl jsem hrubým hlasem. "Mikaeli?" zeptal se, já mu sundal ruce z očí a on se otočil.

Viděl jsem jak se mu zvětšil oči, hned mi skočil kolem krku. Já ho jen tak tak chytil. "Promiň" řekl a odtáhl se. "Je tu Martinus?" zeptal jsem se.

"Ne není, proč?" zeptal se. "No já tak trochu utekl z práce" podrbal jsem se na zátylku. "Ou, tak to asi nedopadne dobře když tě najde co" řekl Marcus.

.......

Martinus

"Kde je Mikael?" zeptal jsem se. "No on, není tady. Básnil o nějakém Marcusovi." řekl mi. Já hned vstal a dost naštvaný jsem šel domů.

........

"Mikaeli!!!" zařval jsem a slyšel jsem pohyb, šel z Marcusova pokoje. Tak jsem se tam vydal a rozrazil dveře. Ruce mě pálily, protože když se naštvu tak to není dobrý.

Mikael seděl na posteli a vedle něj Marcus. Já šel k Mikaelovi a vzal ho pod krkem. "Co tu děláš! Máš být dole a pracovat! Jasně jsem ti řekl že se mě máš zeptat, nebudeš sem chodit jen tak. Ještě jednou a půjdeš tam dolů, úplně dolů" zařval jsem a to poslední jsem mu zašeptal do ucha.

Potom jsem ho pustil na zem, on popadl dech a Marcus se na mě vyděšeně koukal. Já luskl prsty a objevily se tu dva kluci, tak okolo dvaceti let.

" Vemte ho zpátky a hlídejte ho" řekl jsem a oni přikývly. Vzali ho a zmizeli.
"Musel jsi to dělat? Proč!" zařval na mě Marcus. "Ten kluk je pod mojí vládou, bude mě poslouchat" řekl jsem a odešel

Evil against greater evil 💀(M&M) Kde žijí příběhy. Začni objevovat