Evil against greater evil 💀(M&M)

49💀

Martinus 

Jak Marcus řekl tak Mikael udělal, šel mi pomáhat a bylo tam o dost míň práce. Tu práci jsem za něj dělal já, protože já ho uvolnil z práce takže tak. Jak ne že by tam bylo málo lidí, to ne. Pravé naopak bylo jich tam dost. Tak já jsem mohl v klidu dělat svojí práci a Mikael svojí. Celý den tedy probíhal bez problému a my se domu vraceli mírně unaveny, ale ne až moc. Já se hned svalil na sedačku a zavřel oči, ne že by toho bylo moc. Tuhle tíhu jsem chtěl tak jí musím nést ale už mě to všechno nudí. Pořád tady a tam a  tady a tam, je to vyčerpávající.  Ani jsem to nezaregistroval a něčí ruce mě vzaly a někam odnášeli, já se neobtěžoval otevřít oči. Chtěl jsem spát. 

............. Po dvou letech......

Co bych asi měl říct že se změnilo, no moje práce je stejná. Emma je pořád taky hyperaktivní jako předtím a Marcus.  No Marcuse, ten si společně s Mikaelem adoptovali holčičku Amalii. Mě to nevadilo, rozuměli si s Emmou. Já jsem byl rád že je rád Marcus, po tom všem čím si musel projít po té nehodě. Jsem rád že se mu nic nestalo, jako závažného.

"Martinusi!" zavolala na mě moje malá sestřička. Já se teda zvedl a šel za jejím hlasem, našel sjem ji v pokoji. "Ano?" zeptal jsem se mile. "Brácha ukaž mi to ohnivou kouli, prosím" řekl a udělala psí oči, ano řekl jsem jí to. Ona to jak takž pochopila a víc to neřešila. Já si teda povzdechl a sedl si  ní na zem, sedl jsem si do tureckého sedu a udělal tu kouli. Emmu to hrozně moc fascinovalo, ráda by si šáhla ale to by se spálila. 

No takže nakonec to dopadlo tak že jsme jedna velká šťastná rodina, kluci mají svojí rodinu a já tuhle, a udělám cokoliv aby byly v bezpečí!!!!!!

No takže lidi tohle je konec, doufám že vás to bavilo a děkuju za komentáře a přečtení. Jste úžasný, a jsem velice ráda že vás to alespoň trochu bavilo. Tak zase zatím u dalšího příběhu co bude uz brzy.