Mactinus (Marcus X Martinus)

-.11.-

Vedle sebe jsem měl stoleček na kterým ležela ta sekyra kterou jsem v sobě měl zabodlou. Popadl jsem jí a co největší silou s ní praštil o okno který bylo vedle mí postele. Roztříštilo se na milion kousků a já se k němu přitáhl a nějak skočil.

Pohled Martinuse

S Lilly jsme od něj utekli. Hele ani mi ho líto nebylo. Teda do tý doby, než jsme slyšely jako by se rozbilo okno. Přiběhli jsme tam a sekyra byla na zemi a po Marcuse ani památka. Koukly jsme se z otevřeného okna a vyděly Meca jak tam...l-leží m-m-m-mvejte!! Rozbulel jsem se jak malý děcko protože přeci jen, je to můj bratříček. Ach, moje emoce k němu se každičkou chvíli mění! Nechápu nic co se teď stalo. Proč to udělal? Že by kvůly...Mě? Nebo snad kvůly Lilly?! Já ji ale miluju a nikdy bych ji jen kvůly němu jen tak neopustil. Ale, možná i jo... Ale i on by s ní taky nesměl bejt. Tak by to bylo super. Nicméňe seběhli jsme dolů a vytáhly ho nahoru zpět do postele a tam jsem udělal takovou věc. Vzal jsem nějakej přístroj a připojil ho k němu. Lilly tam taky byla ale nevadilo jí to co dělám.