VI. Postel

1.8K 115 13
                                    

Ležel jsem na gauči. Před chvílí jsem se vzbudil a přemýšlel. Přemýšlel jsem nad sebou.
Mikasa mě nikdy nepřitahovala, ani jsem nějak netoužil po holkách, ani po klucích.
Ale k Levimu, asi něco cítím. Nevím, jestli to je přesně 'láska' nebo tak něco. Cítil jsem se zmateně.
Po půl hodině, co jsem přemýšlel nad sebou a mou orientací, přišel můj táta. To je tolik hodin? Podíval jsem se na hodiny a bylo 18:14.

,,Ahoj," pozdravil mě ve dveřích.

,,Ahoj," odpověděl jsem.

,,Jak bylo dneska?" jak kdyby nevěděl, že stejně, jako každý rok.

,,Dobrý. Pořád stejný," řekl jsem otráveně.

,,Stereotypy blbý," jak kdyby mi viděl do hlavy.

,,Jo to jo," zvedl jsem se a protáhl se, ,,Jdu si lehnout nahoru," oznámil jsem tátovi, který byl teď v kuchyni a určitě se hrabal v ledničce.

,,Jasně! Jen běž," bylo mu jedno, jestli se učím nebo ne. Hlavně, abych udělal maturitu.

Šel jsem do pokoje a zabořil jsem se do postele. Nechtělo se mi absolutně nic dělat. Vytáhl jsem notebook ze šuplíku nočního stolku. Otevřel jsem ho a přemýšlel na co se kouknu. Miluju pohádky, takže zavítám do světa Disney. Neváhal jsem ani chvilku a pustil si Finding Nemo. Po chvilce sledování filmu, jsem opět usnul. Připadám si, jak medvěd, jen nespím přes zimu, ale spím celé dny, i když to není třeba.
Můj spánek přerušil zvuk motoru, který byl slyšet před barákem. Podíval jsem se na hodiny a bylo 21:53. Kurva to bude Levi.
Začal jsem rychle uklízet pokoj, nebo aspoň prádlo, které se mi valelo všude.
Ustlal jsem postel. Nezbyl mi čas na to, udělat víc. Házel kamínky na okno, jak roztomilé. Nikdy jsem nic takového nezažil. Otevřel jsem okno a podíval se z něj. Byl tam.

,,Hádám, že chceš otevřít," zasmál jsem se na něj ze shora.

,,Tak určitě tu nebudu stát, jak debil," řekl tím svým klasickým chladným hlasem.

,,Vydrž chvilku prcku, hned jsem u tebe."

Otevřel jsem dveře od svého pokoje a potichu šel dolů po schodech. Nechci, aby táta věděl, že tu někoho mám. Pomalu a opatrně jsem odemkl dveře.
Ovanula mě zima z venku a Leviho vůně. Jak kdybych zapoměl co jsem měl dělat a co mám dělat. Levi do mě prstem šťouchl, by mohl projít. Což mě probudilo.

,,Potichu, ať se nevzbudí otec," řekl jsem šeptem Levimu.

Jen kývl hlavou a sundal si boty. Šel jsem potichu nahoru a on mě následoval. Otevřel jsem dveře od pokoje a vešel. Levi za sebou zavřel dveře a zamkl. Proč?
Levi si stoupl přede mě,  strčil do mě rukou. Spadl jsem do postele.

,,To máš za toho 'prcka'," vítězně se zašklebil.

,,Citlivko. Proč jsi sem vůbec chtěl?"

,,Tch. Nevíš?"

,,Ne," ale v hloubi duše jsem cítil, že tu není jen tak z ničeho nic.

,,Jsi hloupý spratku," zasmál se.

,,To mi neříkáš nic nového, Levi," přestal jsem ležet v posteli a sedl jsem si. Levi si sedl na stůl a nohy si dal na židli.

,,Čisto tu teda moc nemáš. Prach všude kam se podívám," zněl naštvaně.

,,Promiň, nedošlo mi, kolik je hodin a nestíhal jsem," Levi si stoupl a šel ke mně.

,,Tak začneš stíhat," shodil mě zpátky.

Koleno měl před mým rozkrokem a ruce vedle mé hlavy. Nemám moc možností pohybu. Připadal jsem si, jak ubožák, který se nechá ovládat někým slabším a menším. Srdce mi tlouklo, div že nevyskočilo a nerozloučilo se semnou.
Celé Leviho tělo nademnou vypadalo dominantně a klidně. Díval jsem se mu do očí a on do mých. Chvěl jsem se.

,,Co cítíš, Erene?" těmito slovy mě úplně odzbrojil. Nevím, co mám říct. Srdce mi bilo snad ještě víc.

,,Erene?" začal mě hladit po bříšku a nepřestával.

,,Co cítíš?" snažil jsem se najít slova.
Vzdechl jsem. Už jen ty jeho doteky se mnou dělaly divy.

,,Chápu," usmál se a začal mi líbat krk.

Kde se to v něm bere? Netušil jsem, že může mít až takové pocity. Skoro všichni si mysleli, že je bezcitný. Je tak zvláštní člověk. Nevím co od něj očekávat.
Zastéhnal jsem. Chtěl jsem víc.

,,Ty jsi panic?" přestal s veškerou prací.

,,J-jo," zakoktal jsem. Vypadal dost překvapeně.

,,Promiň. Tak to ti kazit nebudu," odtáhl se ode mě a sedl si zpátky na stůl.

,,Co bys mi kazil?" zeptal jsem se. Co by mi sakra kazil? Chci ho. Teď hned.

,,Tvoji čistotu. Myslela jsem, že Mikasa tě toho zbavila," řekl zamyšleně.

,,Ne, to teda fakt ne."

,,Proč?" teď zas vyzvídá on?

,,Nechtěl jsem," jednoduché a prosté.

,,Nepřitahovala tě, že?" sebevědoměji to snad ani říct nedokázal.

,,Ne. Čekal jsem na lepší."

,,Lepší? Koho si tak představuješ?" nedá si pokoj.

,,Někoho, se kterým nebudu z lítosti, ale kvůli lásce. Nic na chvíli nebo jednorázového." Levi se zamyslel. Možná přemýšlel nad odpovědí. Jinak fakt nevím.

,,Kdyby někdo takový byl?" zeptal se, jak kdyby neznal odpověď.

,,Jasně, že kdyby ten dotyčný chtěl i mě, tak by to dohromady šlo."

,,Aha," nastalo ticho.

Nevěděl jsem co říct. Chtěl jsem ho tak moc, ale co když je on ten typ, který právě nechci potkat.
Zvedl jsem se z postele a sundal si triko. Zůstaly mi jenom trenky. Šel jsem zpátky k posteli a sedl si na ní tak, abych se opíral o zeď.
Levi mě pozoroval. Zajímalo by mě, co cítí nebo co má v plánu.
Začal se svlékat taky. Nechal si na sobě jenom jeany. Šel ke mně a vypadal dost nejistě. Byl zticha stejně, jako já.
Sedl si na mě obkročmo, což mě vyvedlo z míry.

,,Můžu udělat něco hodně debilního?" bál se? Tenhle výraz na něm nepoznávám.

,,Můžeš," řekl jsem jistě a zvědav co má v plánu.

Omotal mi ruku kolem krku a druhou mi dal na tvář. Měl zavřené oči. Hladil mě jemně po tváři. Přibližoval se ke mně a začalo mi být jasné, co chce udělat.
Políbil mě. Spojil naše rty a já byl šťastný. Rozletěly se mi motýlky v břiše. Nikdy jsem nic takového s Mikasou nezažil. Odtáhl se ode mě na malý kousek.

,,Erene, něco k tobě cítím. Abych byl upřímný, tak se toho i bojím," byl vážný.

,,Taky se bojím, prcku," zasmál jsem se a dotknul se jeho vlasů. Jemně jsem ho pohladil po hlavě.

,,Půjdeš domů?" zeptal jsem se ho.

,,Ne. Nechci," lehl si a přitáhl si mě k sobě.

Ležel jsem v jeho objetí na hrudi. Voněl a hřál, kéž bych zastavil čas a užíval si ten moment.

,,Mám tě moc rád, Levi," usmál jsem se, i když to asi neviděl.

,,Ani nevíš, jak moc já tebe taky," a pohladil mě po zádech.

,,Dobrou noc, prcku."

,,Dobrou noc, spratku."

Chtěný ~ Levi x ErenKde žijí příběhy. Začni objevovat