,,Co se děje?" Zeptala jsem se ustaraně
,,On-on..." Nemohla to Denča dokončit.
,,Co ti ten debil zase udělal!? Jestli ti ublížil tak ho zabiju." trochu se zasmála.
,,Co je?"
,,Na toho nemáš," řekla a začaly jí téct slzy.
Nestihla to doříct, protože přišel učitel a já musela do svojí lavice. Nejspíš je to dobře aspoň jí dají chvíli klid, pomyslela jsem si. Ale opak byl pravdou, Deny se po pár minutách sesypala a mě učitel poslal do sborovny pro někoho, kdo by nám pomohl. Šla jsem tam a k našemu štěstí, tam byla učitelka zdravotnictví. Řekla jsem jí co se stalo, i to co jsem z ní vytáhla o přestávce. Rozeběhly jsme se zpět do učebny češtiny.
Mezitím učitel dál vykládal nezajímavé věci a Klára a ostatní svou pozornost věnovaly buď dráždění kluků přes kalhoty, nebo výsměchu Déně.
,,A dost!" Zařvala učitelka Togglová na celou třídu.
,,Wow. To jsem od vás nečekala." Špitla jsem na ni. Jen se mile usmála a šla k Deny. Za chvíli volala sanitku pro pořádné vyšetření.
Odběhla jsem na záchod. Nechtěla jsem brečet, Deny mě potřebovala a já se zbaběle schovala na záchodech, ale ty hořké slzy tak tlačily, až se dostaly ven. Slyšela jsem jak někdo klepe na dveře záchodů.
,,Slečno Nová?" Ozvalo se, byl to Bureš, onen učitel, který nás tuto hodinu učil. Otevřela jsem dveře a podívala se co nejrychleji do země, aby neviděl, že jsem brečela. Pozdě, moc dobře to věděl.
,,Eliško, jestli chcete můžete jet s vaší kamarádkou a budete i tak omluvena ze školy." Řekl a mile se na mě usmál. Nevím kde se to ve mně vzalo, ale svého dříve neoblíbeného učitele jsem objala.
,,Eehm, děkuji." Řekla jsem rozpačitě, jakmile jsem ho pustila a křečovitě se na něj usmála. Odběhla jsem ven, sanitáři zrovna nakládali Deny.
,,Den-ny!" Koktala jsem a šla, spíš běžela jsem za svojí nejlepší kamarádkou.
,,Pardon, ale kdo jste?" Zeptal se doktor.
,,Jsem její nejlepší kamarádka a možná vím, proč se to stalo." Řekla jsem a cítila slzu na tváři.
,,Nastupte si dozadu já jsem tam za chvíli a dám vám pár otázek. Souhlasíte?"
,,Samozřejmě, jestli to Deny nějak pomůžeš, jen ať je v pořádku." Doktor jen přikývl a odešel zpátky do školy.
ČTEŠ
OBĚŤ
Fanfiction,,To je ta děvka!" Ale co když vlastně není? Co když to z ní udělali předsudky a ona vlastně jednom potřebuje pomoc? Kdo jí tu pomocnou ruku podá? Není už pozdě? Chytne se jí vůbec, nebo se na nohy postaví sama? Pozn.: Knížku jsem psala asi ve 13 l...
