Kapitola osmá

201 27 5
                                    

Sherill stála naproti malému, vyzáblemu vlčeti - nebo skoro vlčeti. Jistě již nepilo matčino mléko. Po celém těle se mu zračily kosti, srst mělo matnou a špinavou.

Jmenováná vlčice se s hrůzou otřásla. Nezmohla se slova. Černý vlček, se smaragdově zelenýma očima, na ní zmateně hleděl, pomalu naklonil hlavičku na stranu a následně nejistě přešlápl.

,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se po chvilce Sherill, pretože tím neodpověděla na jeho otázku.

Vlček vypadal ještě zmateněji než předtím. ,,No," začal a opět nejistě přešlápl. ,,Matka mi říkala Zelený stín, ale... no..." zajíkal se a do očí se mu nahrnuly slzy. ,,Ztratil jsem ji a... teď si hledám smečku."

,,Aha," hlesla Sherill a oskenovala si ho bedlivým pohledem. ,,Vypadáš... no, docela hubeně," konstatovala zamyšleně. ,,Možná bych tě na chvilku mohla vzít k sobě do smečky."

,,Opravdu?!" Vypískl nedočkavě zelenooký vlček a v očích mu začali hrát malé plamínky naděje.

Sherill jemně přikývla. ,,Tak pojď, musíme jít." Pobídla ho a chystala se vzít do tlamy odložené listí.

,,Já ti to vezmu." Nabídl se černý vlček.
Třetí vlčice na něj dekovně kývla a nechala se následovat mladým vlkem.

~

Přišli do tábora jen tak tak. Všichni vlci již byli poslušně seřazeni do kruhu.

,,Kde jsi byla?" Zajímala se hned Beta, načež se rozběhla ke své dceři a začala jí láskyplně olizovat ucho. Následně se však podívala na černého, malého vlka. ,,A kdo je toto?"

,,No," Sherill se šibalsky ušklíbla. ,,To je Zelený stín, říká, že matku nějak ztratil a... že potřebuje pomoct. Jen se na něj podívej, jak je hubený."

Bílá vlčice zamyšleně zabručela a nedůvěřivě pohlédla na vyzáblé telíčko. ,,No, co si o tom myslíš ty, Sagitte?"

Černý Alfa, který doteď pouze vyhýbavě přihlížel na kameni, sebou cukl a zapíchl do vlčka podezíravý pohled, následně se však zářivě usmál. ,,Myslím si, že by tu mohl zůstat, pokud by samozřejmě chtěl. Pár lovců navíc by se nám hodilo. Konec konců je již skoro dospělý," černý Alfa si potichu odkašlal a jeho přívětivý úsměv se změnil ve vážný. ,,Chceš se stát právoplatným členem smeč..-"

,,Ano!" Vypískl Zelený stín, aniž by svého Alfu nechal domluvit.

Sagitt mu věnoval přísný pohled, mladý vlček kývl, usadil se a ocas si omotal kolem černých tlapek. ,,Budeš poslouchat rozkazy svých nadřízených, neopustíš hranice své smečky - ne-li to bude třeba a budeš bojovat bok po boku své smečce - i kdyby tě to mělo stát život?"

Všichni napjatě poslouchali. Vždyť to bylo teprve odrostlé vlče a již teď po něm chtěli tolik věcí.

Stín nejistě hrabal tlapkou do země, ta náhlá pozornost všech členů smečky se mu moc nezamlouvala. Následně do něj však Sherill jemně žduchla a vzápětí mu olízla ouško. Černý vlček so odhodlaně stoupl a zavyl. ,,Ano!"

,,Dobrá dohodnuto," prohlásila Blue sun rázně a vyskočila na kámen, vedle svého druha. ,,Od teď budeš pouze Stín," pronesla důležitě Beta. ,,Jestli samozřejmě budeš souhlasit."

Černý vlček pouze přikývl, vysílajíc děkovný pohled směrem Alfě a Betě a vzápětí i Sherill. Ta stála při jeho boku, v očích jí hrály pyšně plamínky, jichž si nemohli nevšimnout její rodiče.

Vlčí chybaKde žijí příběhy. Začni objevovat