Diabolik Lovers - Moji upíří bratři FF

6. Nejmilejší

Marika

,,Nemůžou to najít"
,,No já fandím Ayatovi" řekla Yui a odešla do pokoje. ,,Páni, Ayato je fakt blízko" rozhodla jsem se si s ním trochu pohrát, vzala jsem si svůj mobil, jelikož často přichažim do stiku s lidmi, tak vím že existují 2 série o mých bratrech a bratrech Mukami, tak jsem si všechny epizody a našla díl kde se Yui podívala do minulosti mých bratrů, přesněji kdy teta Cordélia poučovala Ayata, (každý kdo viděl Diabolik Lovers to zná, je to 7 díl, 1 série) Ah mám to! Ve skleněné kouli jsem nastavila mikrofon a pustila to.

Ayato

Šel jsem do té místnosti kam nám poprvé utekla Palačinka. Vešel jsem, ale uslyšel hlas... mé matky? Vždyť uz má být po ní. ,,Když nebudeš nejlepší, tak jsi pro mě bezcenný" tohle mi říkala, když jsem byl malý.
,,Ne buď sticha!" Zařval jsem a chytl se za hlavu.
,,Bezcenní chlapci..." tohle si už nechci připomínat. ,,Ne tohle mi už neříkej! Už sklapni!" Nemohl jsem to vydržet, tahle slova z minulosti bolí víc než propíchnutí kordem. ,, Stráví věčnost na dně ledového jezera"
,,Ne!"
,,Sami kde je nikdo nezachrání" to byla matčina slova, která si pamatuju. Podlomily se mi kolena a do oči se mi draly slzy. ,,Né!" Nechtěl jsem uvěřit tomu že by se máma vrátila. Najednou se ozval hlasitý smích, vstal jsem, ten smích patřil mé sestřičce, stála přede mnou, ruku měla před pusou, nahlas se smála, až jí z toho byli vidět tesáky. ,,Nečekala jsem že mi na to skočíš" zazubila se. ,,Co tim chceš říct?!" Vyprskl jsem na ní. Utřela mé sliny z jejiho obličeje. ,,To byl jen vtípek" zaksichtila se a utřela do mé uniformi sliny co jsem na ní vyprskl. ,,Jakej vtípek?!"
,,No mám stáhnuté všechny díly Diabolik Lovers to je seriál o vás a bratrech Mukami, není ten hlas Cornélie přesnej?" Zasmála se, doslova se mi vysmívala. ,,Lidi" zasyčel jsem. ,,No každopádně hodně štěstí a dobrou chuť" usmála se Marika a zmizela. To co řekla zřejmě znamenalo ze jsem blízko, nemýlil jsem se. ,,Našel jsem TO!" zařval jsem vítězně, bublina praskla. Na nic jsem nečekal a začal to lejt do své pusy. ,,Cože?" Zeptal se hlas od dveří, který patřil Kanatovi. Dolil jsem tu polévku do sebe. ,,Na" Marika se tam objevila a podala mi ubrousek, byl jsem fakt dost špinavej od té krve, přijal jsem ho. Utřel jsem si tu krev z pusy. ,,Tak tady vidíte, že já jsem nejlepší, jsem váš lord" prohlásil jsem arogantně. Marika zakroutila hlavou a povzdechla si. ,,Nu dobrá vaše lordstvo, co kdyby jste mi dal vaše oblečení a potom se šel vysprchovat" navrhla mi a snažila se zadržovat smích. Podíval jsem se na sebe, byl jsem hrozně špinavej a moje oblečení taky. ,,No jo" povzdechl jsem si, sundal jsem se bundu, přetáhl si přes hlavu košili a hodil to po ní. ,,Když myslíš Drsňačko" všichni dost vyjeveně koukali a já odešel do koupelny.

Marika

,,Nemůžu uvěřit že jsem ho teď viděla polonahýho" řekla jsem ještě pořád vyjeveně. ,,A že věci, který si před náma právě svlíknul na mě hodil" řekla jsem už dost znechuceně. ,,Jdu radši vyprat, ať na to zapomenu, jo a jestli potřebujete něco vyprat tak dejte vědět teď, když jdu prát" řekla jsem a radši odešla.
______________________________________

Ještě jsem zaklepala na Ayatovu koupelnu.,,Ayato vyperu ti i kalhoty, tak je sem hoď!" Koukala jsem do mobilu, takže jsem na něj naštěstí neviděla.
______________________________________

,,Kanato?" Podivila jsem se kdyz jsem v prádelně spatřila brečícího fialovovláska s medvídkem na břiše. ,,Co se stalo?" Přišla jsem k němu. ,,Na zahradě bylo bláto a Teddy mi do něj spadl" fňukl. ,,Nebreč Kanato-kun, Teddyho vyperu"
,,Ne! Teddy nebude jako špinavé prádlo" řval na mě. ,,Jestli tě to uklidní tak ho vykoupu zvlášť v ruce kouzlem" pohladila jsem ho po vlasech. ,,Ano a co nejdřív prosím" poprosil mě. ,,Tak Teddy půjde na řadu první" vzala jsem si Teddyho a namočila jsem ho do umyvadla.

Po dvou hodinách bylo vypráno i pověšeno. Šla jsem spát.

,,Mariko..." otevřeli se dveře a stál tam Kanato bez médi. ,,Co je..." dostala jsem ze sebe. ,,Nemůžu spát bez Teddyho" zakňoural. Povzdechla jsem si. ,,A co já s tím?" Zabručela jsem. ,,Můžu tu spát s tebou?"
Povzdechla jsem si. ,,Jo, pojď já ti zazpívám" posunula jsem se. S radostí si ke mně zalezl do postele a přitulili jsme s k sobě. ,,Zpívej"

V malém přístavu ve městě na okraji,
Stojí tam smutná dívka u moře sama.
S jejím beznadějným přáním se tu pojí
Jedna městská legenda známá.

Kdybys na kus papírku napsal své přání,
Poté ho svinul, do lahve dal,
Pak hodíš ho do moře a bude plout dál,
Přání splní se ti znenadání.

Má malá lahvičko, pluj dál za obzor,
Jen prosím dej na mé přání uvnitř pozor,
Sleduji tě, jak pluješ mořem napříč,
Budu tě sledovat, až zmizíš pryč.

Splnil jsi mi vše, cos mi viděl na očích,
Splnil jsi mi vše, co jsem jenom chtěla,
Jsem jen sobec, co jenom všechno zničí
Vždy jsem jen na tobě lpěla.

Jsi ten, který mi splnil všechna má přání,
Zemřel jsi kvůli mně, odpusť prosím,
Doufám, že alespoň trochu štěstí nosím,
Snad se dostaneš na místo určení.

Jen pluj mé přání s lítostí a slzami,
Přesto, že sis to přál, není mi do smíchu.
I když jsem si plně vědoma svých hříchů,
Ztrácím tě, mizíš mezi vlnami.

Má malá lahvičko, pluj dál za obzor,
Jen prosím dej na mé přání uvnitř pozor,
Sleduji tě, jak pluješ mořem napříč,
Budu tě sledovat, až zmizíš pryč.

Pluj mé přání se slzami a lítostí,
Zmiz za obzorem i s tou mou úzkostí,
(Bude náš osud v příštím životě spjatý?)
(Jestli ano, snad budeme znovu dvojčaty.)

Když jsem dozpívala už spinkal. Óóhh jako malý andílek. Políbila jsem ho na tvář a přitulila se k němu blíž.
______________________________________

,,Mariko" zašeptal hlas Kanata. Trochu víc jsem se k němu přitulila. ,,Mari musíme do školy".
,,No jo, tak mi podej uniformu." Zabručela jsem nevrle. Udělal to a zašeptal mi do ucha. ,,Moje nejmilejší sestřičko"