1. kapitola

294 11 0
                                    

              Bylo pár dní před začátkem školy. Poflakovala se po naší zahradě ta nejopálenější holka ve městě (tedy já, Karen), jako skoro celé prázdniny. Co také jiného dělat, když jsou všichni na dovolených a vaši rodiče si řekli, že se letos nikam nejede. Najednou mi ale zazvonil telefon. Moje nejlepší kamarádka Ashley mi chtěla někoho představit. Bylo mi divné, že se z cesty po Británii vrátila tak brzo. Byla jsem na ní trochu naštvaná, protože mi překazila mé dvouměsíční opalování, zároveň i šťastná, že můžu aspoň na chvíli vypadnout od mého otravného bratra a rodičů. Trochu jsem se upravila. Opravdu jen trochu, protože můj běžný makeup, který používám přes rok, neseděl mé hnědé kůži. Oblékla jsem si nové šaty, vyžebrala pár drobných a vyrazila. Měli jsme sraz v kavárně. Když jsem rozrazila dveře, uviděla jsem Ashley, Briana a Susane (pár jako hrom), Normana a nějakého kluka. Neznala jsem ho, proto mi došlo, že je to asi ten, se kterým mě Ashley chtěla seznámit. Zavolala na mě, a tak jsem si k nim přisedla. Nezbývalo mi nic jiného, než sedět vedle něj. ,,Tohle je můj bratranec z Británie, stěhují se sem, bude s tebou chodit do třídy." vyjekla nadšeně Ashley. Napadlo mě, proč se asi z Británie stěhují sem, do takové díry. Ale než jsem nad tím stačila přemýšlet víc, představil se mi. ,,Ahoj, já jsem Ben." řekl s úsměvem ,,Ahoj, no, já jsem Karen." v tom přišla číšnice. Objednala jsem si to, co vždycky. Banánové horké mléko s čokoládou. Ben na mě furt koukal a já se nestačila divit. Norman navrhl stanování. Souhlasila jsem, protože proč toho nevyužít aspoň těch pár posledních dní, když jste celé prázdniny nic nedělali. Seděli jsme ještě chvíli a povídali si. Pečlivě jsem každého poslouchala, nic moc jsem ale neřekla. ,,Jdu na záchod." ozvala se Ashley. Najednou mi přišla zpráva, ve které stálo ,,Pojď sem, potřebuju s tebou něco probrat." Zvedla jsem se od stolu, neřekla jsem však kam jdu. Ashley mě zatáhla do místnosti a spustila ,,Tak co, líbí se ti? Je to kus, co?" nechápala jsem o čem mluví, pak mi došlo, že o Benovi ,,Jo, není špatnej, ale víš že z toho nikdy nic nebude, protože nejsem ani trošku vtipná?" objasnila jsem Ashley celou situaci. Vrátily jsme se ke stolu. Norman a ostatní domlouvali, co se koupí na stanování za alkohol. Jelikož jsem před tím nikdy moc nepila, nevěděla jsem, co čekat. Bylo mi sice devatenáct, neměla jsem ale žádné zkušenosti.
               Uběhlo pár dní. Bylo čas na plánované stanování. Půjčila jsem si od bráchy nějaké papírovky, protože nepracující člověk, tak jako já, žádné peníze uspořené nemá. Stejně nikdy nepochopím, že můj otravný bratr dostane za posekání zahrady peníze. Já jsem dostala maximálně o půl hodiny delší večerku. Už se stmívalo a my hledali místo, kde rozděláme oheň. Ben byl dřív u skautů, takže na rozdíl od nás věděl, jak se takový oheň správně rozdělává. I přes několik odznáčků, které získal, mu to moc nešlo. Začaly se otevírat flašky. Jelikož jsem nikdy před tím nepila, byla jsem docela rychle v náladě. Ještě před tím, než jsem byla úplně na šrot, jsem byla vyslána pro trochu dřeva. Ben se nabídl, že půjde se mnou. Jeho nabídku jsem přijala, protože už takhle se mi motaly nohy, a já nevěděla, jestli bych se vrátila. Šli jsme z kopečku a mě to uklouzlo. Divila jsem se, že mě to nebolelo. Začala jsem se tomu neuvěřitelně smát. Přímo jsem vybouchla smíchy. Ben mě zvedl a vzal na svá záda. Když už měl v ruce dostatek dřeva, vrátili jsme se. Brian a Susane zmizeli. Nikdo se tomu ale nedivil, protože to tak dělávají vždy. Bůhví co tam, kde zmizeli dělají. Norman usnul, Ashley už se také pomalu zavíraly oči a já s Benem jsme jako jediní byli plní energie. Z šesti jsme tak nějak zbyli dva a nedopité flašky. Po nějakém čase jsme oba začali střízlivět, proto jsem Benovi nabídla dopít zbylé flašky. Ben souhlasil, neměli jsme totiž co dělat. Dala jsem si pár loků a zase jsem se dostala do nálady. Ben si jich dal o trochu víc, v náladě byl ale taky. Povídali jsme si a já Benovi řekla, že ráda koukám na hvězdy. Řekl mi, že na ně můžeme koukat i teď. Lehli jsme si tedy pod širák. Povídali jsme si, smáli se, dopíjeli a koukali na padající hvězdy. Otočili jsme se čelem k sobě. Byl u mě blízko. V tu chvíli jako kdybych vystřízlivěla lusknutím prstů. Došlo mi, že to není to, co bych chtěla, ale vlastně jsem si uvědomovala, že je Ben fakt kus. Přesně tak jak říkala Ashley. ,,Jsem unavená, jdu spát." řeka jsem Benovi. Sedla jsem si a on taky. Chvíli jsme na sebe koukali. Zajímalo by mě, co se mu asi honilo v tu chvíli hlavou. Když už jsem se chtěla zvednout, chytl mě za ruku, přitáhl si mě blíž a něžně mě políbil. Po pár polibcích jsem se odtrhla. Sice se mi to neuvěřitelně líbilo, neměla jsem důvod se odtrhnout, ale udělala jsem to. Zalezla jsem do svého stanu. Nešlo mi usnout, protože musela pořád myslet na to, jak to bylo hezké. Nakonec jsem ale usnula.

Než se z tebe stal Hardy | Ben Hardy [cz/sk]Kde žijí příběhy. Začni objevovat