2. kapitola

172 8 2
                                    

               Dny běžely a prázdniny se chýlily ke konci. Uvědomovala jsem si, že se teď s Benem uvidím každý den. Furt jsem nevěděla, co si o tom celém mám myslet. Znamenalo to pro mě něco? Znamenalo to něco pro něj? Líbím se mu? Zamilovali jsme se do sebe? V hlavě se mi během vteřiny vyrojilo nejmíň tisíc otázek, na které jsem chtěla znát odpověď, ale vlastně jsem se jich bála. Někdo zazvonil na zvonek. Došla jsem otevřít a ve dveřích stála Ashley. Začala se ptát na nejrůznější otázky ohledně mě a Bena. ,,Nevím, jestli to vůbec něco znamenalo Ashley." uklidňovala jsem ji a při tom si nedělala naděje. ,,Ben mi všechno řekl, má to stejně, neví co k tobě cítí." řekla Ashley. Slyšela jsem to ráda, nebyla jsem na vztah připravená. I tak jsem ale měla obavy, že se zamiluju tehdy, kdy mě jen pozdraví.
               Začala škola a Ben se mi začal vzdalovat. Přesto že jsme chodili do jedné třídy, nebavili jsme se spolu tolik. Začal se motat okolo Caroline. Pro mě ta největší hrozba. Pod pojmem zlo a špatně udělaný nos si většinou představím právě jí. Taková holka, která se k žádnému klukovi sice nehodí, ale má všechny. Ashley mi furt říkala, že ho stejně za chvíli odstrčí tak, jako všechny ostatní kluky. Tohle se mi ale nezdálo. Musela jsem na něj myslet. Nešlo přestat. Ben mě asi za týden začal sledovat na instagramu. Rozklikla jsem jeho profil a sledování mu vrátila. Když jsem se podívala na jeho příběh, trochu jsem se zděsila. Fotka, kde se s Caroline drží za ruku a ona mu sedí na klíně. Vyscreenovala jsem to a posílala Ashley. Zavolala mi. ,,Promluvím si s ním Karen, tohle se mi nelíbí." navrhla Ashley a já s tím jen tiše souhlasila. ,,Asi jsem se do něj zamilovala" řekla jsem nejistě ,,Proč jsem tušila, že se to stane?" zasmála se Ashley. Mně do smíchu rozhodně nebylo. Řekla mi ale, že se koná party u Normana, že by jsme se tam měly stavit a pozvat i Bena. Jenže mi bylo jasné, že tam půjde s Caroline. Naznačila jsem tedy, ať to Ashley aspoň zkusí. Asi za deset minut mi znova zavolala. ,,Ben o žádné party neví, takže půjde s náma. Divím se, že mu to hned Caroline neřekla." řekla. Chvíli jsme si povídaly a já pak zavěsila.
               Týden utekl jako voda a byl tu pátek. Když jsem přišla že školy, hodila jsem tašku do rohu pokoje a začala se připravovat. Už bylo téměř půl osmé a já čekala, kdy se mi Ashley ozve, že můžeme vyrazit. Najednou jsem zaslechla troubení. Koukla jsem se z okna a uviděla Bena společně s Ashley. Proto jsem se tedy oblékla a sešla dolů. Ujasnila jsem rodičům kam se chystám a v kolik se asi vrátím. Ben mě pozdravil. Ale nevěděl co má říct dál, celou dobu jen mlčel a já a Ashley jsme nepřestaly mluvit. Když jsme před Normana domem vystoupili, Ben šel hned za Caroline. Sice asi nevěděl, kdo ten kluk je, ale povídala si tam se svým bývalým. Přišel k ní a dal jí pusu na tvář. Když už se lidi začali hromadit a narazil se první sud piva, řekla jsem si, že nemá cenu být kvůli Benovi smutná. Byla jsem na party, můj jediný úkol byl se bavit. Hráli jsme beer pong a Ben ke mě přišel. ,,Musím si s tebou promluvit." zašeptal mi do ucha. Pověřila jsem někoho dalšího, aby hru dohrál za mě a šla jsem s ním. ,,Nechci aby sis o mně myslela něco špatnýho, když teď jsem s Caroline." říkal to a koukal do země, jako by se styděl za to, co jsme udělali. Chvíli jsem mlčela, než ze mě konečně něco vypadlo ,,Já si o tobě nic špatnýho nemyslim, vlastně si myslim, že je super že jsi s Caroline, moc vám.." než jsem to stačila doříct, políbil mě, zase. Nechápala jsem, co se děje. Proč mě políbil, když teď chodí s Caroline. Nechala jsem si to ale líbit. Po chvíli jsem se od Bena odtrhla. I přes ten alkohol, který ve mně byl, jsem si uvědomovala, že to, co teď děláme, je špatně. Sice ho miluju, ale má holku. ,,Nechceš někam zajít?" zeptal se mě ,,Bene, tohle nemůžeme, máš holku." došlo mu, že nemá cenu mě přemlouvat, proto odešel za Caroline. Sedla jsem si na lavičku opodál a přemýšlela jsem, proč se tohle děje, jaký k tomu má důvod.
               Druhý den jsem poprosila Ashley o Benovo číslo. Nevím, kde jsem sebrala tu odvahu mu napsat. Ve zprávě stálo, že bude lepší, když budeme kamarádi a nebudeme takové věci dál dělat. Že má svůj vztah. Neměla jsem důvod, ani chuť se jim do toho "báječného" vztahu míchat. ,,Nechceš dnes zajít ven a promluvit si o tom?" Navrhl Ben. Souhlasila jsem, asi by bylo lepší si to ujasnit osobně. Sešli jsme se v té kavárně, kde jsme se poprvé potkali. Hned jsem spustila ,,Bene, bylo by lepší, kdyby jsme byli kamarádi." Ben se mnou souhlasil ,, Ano, jsem s Caroline šťastný, ale mám rád i tebe. Chci aby jsme byli kamarádi." povídali jsme si ještě asi hodinu. Nabídl mi, že mě odveze domů. V tom jsem neviděla problém. Rozloučili jsme se a já odešla po kamenné cestě až ke dveřím. Moje cesta vedla rovnou do mého pokoje. Napsala jsem hned Ashley ,,Zůstaneme kamarádi." Ashley mi v tu ránu odepsala ,,Stejně si myslím, že jim to dlouho nevydrží." myslela jsem si to samé.
               Další dny jsme se s Benem již normálně bavili, milovala jsem ho ale čím dál tím víc. Nesnažila jsem se to dávat najevo, myslím, že mi to docela šlo. Jednou jsem se ale na školních záchodech střetla s Caroline. ,,Vím, že se ti líbí, ale nic na něj nezkoušej." řekla Caroline a já si hned vzpomněla na večer, kdy mě Ben políbil. ,,Jasně, neboj se, jsme jen kamarádi, nic víc." když už konečně odešla, vběhly mi slzy do očí. Uvědomila jsem si, co k němu cítím. Cítila jsem něco víc, akorát jsem si to dlouhou dobu neuvědomovala. Zajímalo by mě, kde se ve mně tolik lásky k němu vzalo.

Než se z tebe stal Hardy | Ben Hardy [cz/sk]Kde žijí příběhy. Začni objevovat