Než se z tebe stal Hardy | Ben Hardy [cz/sk]

4. kapitola

               Ráno jsem se probudila v jeho náruči. Cítila jsem se nejlíp, jak jsem se cítit mohla. Ještě na chvíli jsem zavřela oči a za chvíli jsem měla pocit, že se Ben probudil také, proto jsem se k němu otočila čelem. ,,Dobré ráno." řekl rozespale, ale na tváři mu zářil úsměv. Paprsky se dotýkaly jeho tváří a jeho oči byly najednou jasnější a světlejší. Jeho rozcuchané vlasy jsem měla chuť prohrábnout. Chytil mě za ruku. Stiskla jsem ji a nechtěla pustit. Asi deset minut jsme na sebe koukali a já se pak rozhodla jít udělat snídani. Ben se zatím osprchoval a já udělala palačinky s burákovým máslem. Celé ráno bylo tiché, oba jsme měli v hlavě tisíce myšlenek. Rozhodla jsem se pár svých myšlenek říct nahlas. ,,Bene, jak to mezi námi teď bude?" v tu chvíli jsem si myslela, že je to to nejhorší, co jsem mohla říct. ,,Chci ti říct něco důležitýho, Karen, už jsem ti to chtěl říct na tý party u Normana, ale tam mi to přišlo takový blbý vůči Caroline." nechala jsem ho mluvit. ,,Chci být něco víc, než tvůj kamarád." teď jsem dokázala říct jen to, co jsem doopravdy cítila. ,,Mám to stějně, Bene." přisunul se ke mně blíž a políbil mě. Polibky jsem mu oplácela. Říkal jak moc mě miluje. V ten moment jsem se probudila. Sice jsem se probudila vedle Bena, který měl ruku položenou na mém zadku, ani jsem ale nezaváhala  a z postele se zvedla. Šla jsem se osprchovat. Když jsem se vrátila, lehla jsem si zpět k Benovi, který svou ruku položil zpět. Doufala jsem, že spí a že neví, co dělá. Na chvíli jsem ještě usnula. Znovu jsem se probudila, tentokrát jsem v posteli byla sama. Chvíli mi trvalo, než jsem se rozkoukala, ale potom jsem se rozhodla zvednout se a kouknout, kde Ben je. Ze spodního patra šla vůně vajíček a topinek. ,,Ahoj." pozdravil mě a dal mi na talíř pár topinek. ,,Ashley mi psala, že má Norman zase volný dům, jestli nechcem přijít." po chvíli se mě zeptal, souhlasila jsem. Zavolala jsem mamce, že u Ashley přespím i dnes, to mi s radostí dovolila.
               Večer jsem se upravila a vyrazili jsme. Ben do sebe začal všechno klopit. Několikrát mě donutil, abych si dala něco s ním. Když už nemohl ani chodit, zůstávala jsem blízko něj. ,,Proč ses tak zřídil?" dala jsem mu facku, aby mě poslouchal. ,,Já ani nevím, prostě jsem na to měl nějakou chuť." položil si na mě hlavu. Ashley mi přinesla tři panáky, abych to s ním vydržela. Kopla jsem to do sebe. ,,Víš, že jsem tě měl vždycky rád?" zamumlal mi do ucha. ,,Nojo prosím tě, ty toho nakecáš." otočil se na mě a začal mě líbat. Nevím co to do něj vjelo, ale zvedl se a vzal mě za ruku. ,,Pojď." řekl. Šla jsem, nebyla jsem při smyslech. Zašli jsme do nějakého pokoje na konci chodby. On zamknul dveře a lehl si ke mně.
               Ráno, když jsem se probudila, byla jsem nahá. ,,Bene!" zakřičela jsem ,,Co se stalo?" Ben se vzbudil pouze v tričku. ,,Kurva." řekl zmateně. ,,Myslím že jsme.." nenechala jsem ho domluvit ,,Nemluv! " vzala jsem si věci, oblékla jsem se a vyrazila domů. Byla jsem naštvaná, hlavně na sebe. Nic jsem si nepamatovala. Ben mi několikrát volal. ,,Jak ses měla u Ashley?" zeptala se mě mamka u dveří. ,,Bylo to super." lhala jsem. Hlava mě bolela a břicho ještě víc. Zavřela jsem se na záchodě a začala zvracet. ,, Promiň! Nevěděl jsem co dělám, moc se ti omlouvám. Můžu ti to nějak vynahradit?" vyspala jsem se se svým nejlepším kamarádem. Milovala jsem ho a zároveň nenáviděla, co jsem si o tom měla myslet jsem nevěděla. Zavolala jsem proto Ashley, které jsem všechno řekla. Ta mi řekla, že mi za chvíli zavolá. Když mi zavolala zpět, řekla mi, že mluvila s Benem. Udělala to, co jsem přesně nechtěla. ,,Ben mi řekl že neví, co se stalo, ale moc ho to mrzí. Karen, měla bys mu zavolat." řekla Ashley. ,,Nechci s ním mluvit, je mi trapně." Ashley mě ale po chvíli přemluvila, ať Bena pozvu k nám domů. Udělala jsem to.
               Když zazvonil zvonek, měla jsem v břiše motýlky. Došla jsem ke dveřím, otevřela, ale nebyla jsem se Benovi schopná ani podívat do očí. Ben si svlékl bundu a následoval mě. Přišli jsme ke mně do pokoje a sedli si na postel. ,,Karen, moc mě to mrzí, kdybych věděl co dělám neudělal bych to, ale už se to stalo a já nechci abys na mě byla jakkoliv naštvaná." najednou jsem si ale uvědomila, co k němu cítím. Nehodlala jsem to v sobě dál držet. ,,Víš že k tobě něco cítím, že jo? Proto si to udělal, aby sis mě obmotal kolem prstů." málem jsem se rozbrečela. ,,Co? To tak vůbec není, jak si to můžeš jenom myslet? Ty ke mně něco cítíš?" chvíli jsme oba mlčeli, ale pak zase něco řekl. ,,Hele, kdyby ses mi nelíbila, tak to asi neudělám. Proč bych s tebou už po třetí něco měl, kdybych k tobě taky něco necítil?" nastala zase chvíli ticha. Nevěděla jsem, co na to říct. Koukala jsem chvíli z okna na hýbající se stromy. ,,Nemá to cenu, ahoj." Ben se zvedl z postele a odešel. Přišel záchvat breku. Proč jsem nic neřekla? Nechala jsem ho odejít, když jsem ho nejvíc potřebovala. Byla jsem v tu chvíli tak bezradná, že jsem dokázala jenom brečet.