PROCHÁZKA, AVENGERS A ZÁBAVA

PŘEDSTAVENÍ

...Ale abyste to nejdříve všichni pochopili. Jmenuji se Eva Evans. Krásné, že ano? Dvě E v monogramu, mi závidí spousta lidí. Ale mé pravé jméno je Eva Roberts. Už roky jsem ho nepoužila a nejraději bych na něj zapomněla. Váže se totiž k mé dávné minulosti...

Byla jsem jedináček s úžasnými rodiči. Jmenovali se Jake a Sarah. Další rodinné příbuzné jsem neměla. Své rodiče jsem nadevše milovala. Ale vše nemůže být vždy růžové. Když mi bylo sedm let, na naší letní dovolené nás zastihlo tsunami, já ho jako jediná přežila. Tato bolestná ztráta mě provází celým životem. 

Ale i trocha štěstí si mě v tu chvíli našlo. Díky Manželům Evansovým kteří se mě ujmuli jsem nemusela do sirotčince. To avšak také znamenalo změnu jména, bydliště, školy a taky identity. To vše kvůli tomu, že Evansovi nebyli obyčejní civilové. Byli to bývalí agenti S.H.I.E.L.D.u. Vzali si mě pod křídla a už od mých devíti let ze mě trénovali profi agenta. Co se týče studia pokračovala jsem na vojenskou střední.

Další důležitý milník mého života byla moje šestá mise s mými pěstouny. V tu dobu mi mohlo být tak 16 let. Na ní mě jeden z těch nepřátel ozářil nebezpečným Gama zářením. To mi dalo ten mnoho lidmi nazývaný "dar" měnit se na vlka. Ano, vlka. Vím je to hrozně crazy, ale je to tak. Až někde v NY uvidíte šedého vlka asi to budu já.

Po dokončení střední jsem pokračovala na vysokou se stejným zaměřením. Tam jsem poznala mého budoucího nejlepšího kamaráda Clinta Bartona. Byl pro mě jako starší brácha, kterého jsem nikdy neměla. Ten mě taky naučil bravurně střílet z luku. Já mu zase jako jedinému řekla o mém tajemství (vlk, rodiče atd.). Po dostudování se naše cesty rozešly. Já o něm pouze věděla, že se přidal k S.H.I.E.L.D.u. Později z různých reportáží jsem poznala, že ten Hawkeye z Avengers je právě Barton. Ale já se ho nepokusila kontaktovat. "Možná by si mě ani nepamatoval." pomyslela jsem si tenkrát a tím naše spojenectví skončilo. Já se naopak po dostudování rozhodla ještě si vystudovat "vejšku" na novinařinu. Později jsem si našla práci v jedné redakci novin a občas si zabojovala proti zločinu. Evansovi se rozhodli, že už jejich výcvik nepotřebuji a nechali mě žít na vlastní noze. Vydali se nejspíš cvičit další mladistvé, od té doby jsem je už neviděla ani o nich neslyšela.

Postupně jsem se dostávala v novinařině na vrchol. Měla jsem dokonce svoji televizní show a novinovou rubriku kde jsem se dostávala na zoubek věcem, které byli dost podezřelé. Svým životem známé investigativní novinářky jsem žila asi 4 roky. Až do teď...

Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale v příští části se už zaměříme na příběh. Zatím jsem potřebovala, aby jste se více seznámili s hlavní postavou a její minulostí.