VOJNA

177 12 0
                                    

Je to tady, nastal den D. Náš tým, tedy alespoň zlomek z něj, se vydává si opět něco užít. Tentokrát je to ten náš vánoční dárek aneb víkend ve vojenském stylu. Víte, ono je celkem těžké dát dohromady termín kdy má celý tým volno, tak jsme se domluvili, že půjdou jen ti, kteří mají něco společného s armádou a něco si zopakují. Tak se naše parta zmenšila na mě, Clinta, Steva, Buckyho, Sama a Rhodeyho.

Začalo to celkem normálně. Bylo nám řečeno, že máme sraz v sobotu ráno (8:00) v lese, který jsme měli najít podle souřadnic. Jak řekl Clint: "Jednoduchý!" Měli jsme tam dorazit společně, každý s krosnou ve které měl mít sbalené to nejvíce potřebné. Jako bývalé skautce (o tomhle koníčku jsem se nezmínila?) mi to vůbec nedělalo problém. Tak jsme tam všichni v určený čas a den dorazili.

Nebyli jsme tam jediní. Seznámili jsme se tam s partou tří kluků (něco kolem 19 let) a mladým novomanželským párem jménem Smithovi. To musí být povedená svatební cesta! Taky místo dovolené chci mít vojnu!  Po našem seznámení přišel náš "instruktor" jménem Jerry. "Tak parto, váš první úkol, bude dostat se do nedalekého městečka do 14:00 jen podle mapy a buzoly. Ty máte tady. Uděláte tři skupiny, ty, ve kterých jste sem dorazili. Každá skupina půjde tou vyznačenou trasou, jsou stejně dlouhé. Ale pro začátek se podíváme co máte v batozích." vstal a začal nám prohrabávat krosny. S námi byl spokojený, té partičce kluků vyházel něco málo, ale u novomanželů to byl horror. Paní si se sebou přivezla i knihu! To Jerry nesl statečně a prostě jim jejich batohy vysypal na zem. Rychlé a účinné řešení! Nakonec nám řekl: "Tohle byla jen taková zkouška, ve skutečnosti budete potřebovat jen spacák. Pití dostane pouze ten, kdo se dostaví do městečka včas. Někdo nějaké dotazy? Ne? Tak můžete vyrazit!"

Cestu jsme odhalili rychle, s tím nebyl problém. Do městečka jsme dorazili ještě s půl hodinovým předstihem. Kluci to stihli jen tak tak, ale na ten páreček jsme museli čekat ještě hodinu. No prostě žůžo labůžo! Ale to jsme ještě netušili co nás čeká dál. To bylo překvapení, když jsme se začali brodit řekou a dávali si v ní i kliky. Zkoušeli jsme i maskování a pohyb terénem. Asi kolem půl sedmé jsme dorazili k rybníku.

"Tak panstvo, dorazili jste až sem, ale tím vaše mise nekončí. Momentálně máte půl hodiny na to postavit si vor, který unese vaše spacáky, položit je na něj a s takovým nákladem doplavat až doprostřed rybníka a zpět. Nezapomeňte na to, že v nich pak budete v noci spát. Tak šup do práce!" Co se týče tohohle úkolu, všechny skupinky ho zvládly. Dokonce i novomanželé se začali chytat. Po takové večerní koupeli jsme šli ještě chvilku lesem než Jerry zavelel: "Stop lidičky, tady se utáboříme, nachystejte si úkryty tamhle mezi těmi stromky. Potom rozdělá Eva a její skupina oheň. U něj se sejdeme." dokončil svou řeč a mrknul naším směrem.

Úkryt jsem nechala hlavně na starost klukům a byla jim k ruce. Na oplátku jsem se pak hlavně já ujmula ohně. Byli jsme sehraný tým (jak nakonec řekl i Jerry). U táboráku nám Jerry dal něco málo k snědku a rozdělil noční hlídky. "Od 21:30 až do 00:00 budou mít hlídku Smithovi, mezi 00:00 a 03:00 budou hlídat kluci. Ti pak vzbudí Evu a spol. Ti budou mít hlídku od 03:00 do 6:30. To je budíček, následuje krátká snídaně a vyrážíme dál na cestu. Rozumíte?" "Ano." ozvalo se sborově. "Dobrá tedy, tak šup na kutě. Musíte být po těch 25 km unavení."

Noc probíhala klidně, jen klukům šli o půl hodiny dříve hodinky a tak jsme měli o něco delší hlídku, to ale nevadilo. Ráno šlo vše podle plánu a tak jsme byli na cestě brzy. Po dalších 15 kilometrech jsme přesně v poledne dorazili k našemu cíli - vojenské základně. "Takže přátelé, vaše mise se mnou tady končí. Teď vás předám zde Dutchovi (ukázal na chlápka vedle něj), který vás po obědě seznámí se zdejšími zbraněmi.

Po obědě se nás tedy ujal Dutch a dovedl nás na střelnici. Tam byli snad všechny možné zbraně na které si vzpomenete. Střílení dopadlo úžasně a moc jsme se všichni bavili. Celkově jsme se všichni bavili oba dva dny. Odnesli jsme si dost zážitků.


Omlouvám se, že kapitola vyšla až dnes, ale včera jsem moc nestíhala.

The_Wewe


PROCHÁZKA, AVENGERS A ZÁBAVAKde žijí příběhy. Začni objevovat