PROCHÁZKA, AVENGERS A ZÁBAVA

2. JDE SE PAŘIT

"Počkejte, toho Clinta Bartona? Hawkeye Clinta Bartona?" zeptal se Stark s pusou otevřenou tak, že jsem se bála aby mu tam nevletěla muška. Já s klidem a celkem dost ironicky opáčila "No nevím kolik Clintů Bartonů znáte." "No tak to je gól." odpověděl a zamyslel se. Stáli jsme tam potichu asi půl minuty, když jsem si neodpustila poznámku: "Tak to vypadá, že jich znáte opravdu hodně, když je tak dlouho přepočítáváte." Podíval se na mě trochu zaraženě a pak se smíchem odvětil: "Ježiši, promiňte. Máte chvilku času?". "No ano, potřebujete něco?" "No za prvé bych to tu měl uklidit a za druhé bych s vámi potřeboval mluvit. Uvnitř." Poslední slovo velice silně zdůraznil. "Jistě pane Starku, pomůžu vám s tím úklidem." navrhla jsem s úsměvem. "To by bylo fajn. Jinak to vykání mi leze krkem, nemohli bychom si tykat?" "Klidně. Eva." "Dobrá. Tony." Podali jsme si ruce, posbírali zbytky jeho vynálezu a vydali se do budovy.

Výtahem jsme dojeli do nejspíš nejvyššího patra Stark Tower. Byla to rozlehlá místnost podobná obývacímu pokoji plnému pohovek. Po pravé straně stál bar a za ním byl vidět vstup na přímo (a teď nepřeháním) obří terasu, na kterou bylo vidět přes okna na protější zdi. Vypadalo to tam celkem útulně. Až poté jsem zaregistrovala vyšší zrzavou ženu. Vybavila jsem si ji ze zpráv jako Pepper Pottsovou. Tonym mi byla představena jako jeho partnerka. Začali jsme si ihned povídat. Dalo by se říct, že jsme si mi dvě padly do noty.

"A co si mi vlastně chtěl říct Tony?" zeptala jsem se když jsem dokonverzovala s Pepper (se kterou jsem si btw. taky stihla potykat). Stark odpověděl stručně: "Ty, já, Pepper, Avengers a ještě pár lidí. Párty. Dnes a tady." Zůstala jsem koukat a když jsem se vzpamatovala zmohla jsem se jen na: "To ale nejde. Vůbec je neznám, to není dobrý nápad". Tony avšak argumentoval: "Blbost, budeš je milovat. A oni tebe taky. A navíc potkáš Bartona." Nakonec mě po pár minutách přemlouvání (i od Pepper) přesvědčil a já tak získala plány na večer. 

Stark poslal pozvánky a já se mezitím vydala domů. V sedm hodin pro mě mělo přijet jedno z Tonyho aut a odvést mě až na místo. Měla jsem dost času se připravit. Oblečení jsem nehrotila, neměla to být žádná akce pro zazobance. Vzala jsem si džíny, košili, džísku a jen tak pro efekt mé oblíbené pilotky. Všechno vyšlo podle plánu a tak jsem se již v půl osmé vezla výtahem do pro mě již známého patra ve Stark Tower a hlavou mi prolétlo "Jde se pařit"...