My Nightmares 2 (Marcus & Martinus) ✅

10. kapitola

,,Myslím, že by jsme už měli jet nebo nestihneme to druhé překvapení" usmál se Marcus s taky se zvedl z trávy. ,,Dobře no" škodolibý úsměv se mi z tváře vytratil. Chtěla jsem dál vzpomínat na to když jsem kromě své nemoci neměla skoro žádné starosti a hrála jsem si fotbal na letním táboře.

,,Tak pojď. Přece nechceš přijít o tu svoji energii. Budeš jí ještě potřebovat" zasmál se Marcus a já si všimla, že už stojí znovu skoro u lesa a já uprostřed louky. Rozběhla jsem se za ním.

***

Dojeli jsme k nějaké hale. Nebo to tak alespoň vypadalo. Netušila jsem co tu děláme. Marcus se smál nechápavým pohledům, kterými jsem si každou chvíli prohlížela jeho dokonalou šťastnou tvář.

U dveří mě Marcus chytl za ruku. Chtěla jsem ucuknout, ale pak jsem to nechala tak, jak to bylo. Sama jsem moc dobře věděla, že se ho chci držet. Že ho chci mít u sebe. Marcus očividně nečekal, že se jeho ruky chytnu také, ale stiskl mou ruku pevněji.

Vešli jsme do místnosti, kde stál i Martinus a Shawn. Okamžitě jsem se pustila Marcusovy ruky a rozběhla jsem se k Shawnovi. ,,Co tu děláš?" zasmála jsem se šťastně. ,,No jdeme si s tebou zahrát florbal" pustil mě z objetí a ukázal mi florbalku, kterou držel. Do té doby jsem si jí ani nevšimla.

,,Ty a florbal?" zeptala jsem se Shawna podezřívavě. ,,No nebudu ti lhát, tuhle věc držím v ruce možná podruhé nebo potřetí" zasmál se a podíval se na florbalku v jeho ruce. ,,Tak proč?" zeptala jsem se. ,,Zeptej se jeho. Byl to jeho nápad"l ukázal na Marcuse.

,,Proč?" zeptala jsem se Marcuse, který zatím došel až k nám. ,,Na táboře jsi  říkala, že jsi hrála a musela si přestat kvůli zdraví. Jedna hra tě snad nezabije ne?" usmál se Marcus. ,,No to asi ne" oplatila jsem mu úsměv po krátkém zaváhání. ,,Jak si to ale vůbec můžeš pamatovat?" zeptala jsem se. ,,Pamatuji si skoro každou věc, kterou jsi řekla" odvětil mi a do ruky mi podal florbalku tyrkysové barvy s černými nápisy a čepelí. Sám držel jednu, která byla celá černobílá.

,,Rozdělíme týmy?" zeptal se Martinus, který byl do té doby zticha. ,,Fajn, tak já budu se Sam a ty se Shawnem" rozhodl Marcus. Věděla jsem, že to tak dopadne. Jak jinak taky.

***

Vraceli jsme se už domů. Marcus nevypadal téměř vůbec únavě, zatímco já padala únavou a usínala jsem v teple Marcusova auta.

,,Už jenom chvilku" zasmál se Marcus. ,,Já vim, ale jsem strašně unavená" pousmála jsem se taky, ale ani jsem se nenamáhala otevřít oči. Jen jsem si hlavu položila na pás, kterým jsem byla připoutána.

Už když jsem byla malá, usínala jsem v autě tak, že jsem si hlavu položila na pás a použila jsem ho prostě jako polštář. Bylo mi to z nějakého důvodu pohodlné.

Čím dál tím víc jsem byla sama přesvědčená o tom, že prostě usnu a už jsem neměla ani sílu na to se spánku ubránit, tak jsem prostě jen nechala oči zavřené a pousmála jsem se, když jsem ucítila Marcusovu teplou dlaň na mé ruce.

,,Dobrou noc" pronesl Marcus šeptem..

Jsem měla trochu náročný víkend, ale jsem ráda, že jsem to stihla dopsat ❤ Teď půjdu spát, protože mi není zrovna moc dobře a budu doufat, že se vám kapitola líbila 💞 Děkuju za každý hlas a komentář a dobrou noc ✨