Luna the singing echo

Bude ze mě Creepypasta

Luna

Masky mi přišel říct, že mám jít k Slendymu do kanceláře. "Třetí patro je to napsaný na dveřích." "Jasně." Ann mi podala berle. "Vem si tohle, abys nohu moc nezatěžovala. Pak se vrať." "Jasně."

Došla jsem do Slendyho kanceláře. Sestřenice a Zuzi už tam byly. "Dneska jste prokázaly, že jste hodné toho stát se Creepypastami. Teď už od vás budu potřebovat jen 2 věci. Budete muset někoho zabít a druhou část vám řeknu potom. První část proběhne zítra. Teď můžete jít."

Vrátila jsem se za Ann na ošetřovnu. "Bude ze mě Creepypasta." oznámila jsem Ann. "Dobře, ale teď si běž lehnout." ukázala na jedny dveře směrem z místnosti. V místnosti vedle byly dvě postele. Na jedné ležel Jack a druhá byla volná. "Napadlo mě že bys byla ráda u něho když ses o něho tak hodně starala." "Dobrou noc."

Další ráno mě probudila Ann. "Luno vstávej už je ráno." "Jasně už vstávám." "Běž do kuchyně a něco si nachystej, já pak přijdu. Musim ještě zkontrolovat Liua." "Jasně"

Došla jsem do kuchyně a nikdo tam ještě nebyl. Podívala jsem se na hodiny. Bylo 6:07. No tak to je jasný všichni ještě spí. Pak mě napadlo: Co kdybych nachystala překvapení. Jo udělám palačinky. Podívám se do ledničky. Našla jsem tam mlíko, vejce a dokonce i šlehačku, na poličce jsem našla mouku.

Když Ann přišla do kuchyně, tak už jsem smažila. "Překvapení!" "Luno tos nemusela." "Ale to nic není. S čím je chceš?"

Ann se najedla a šla mi pomoct s palačinkama. Společně jsme je dodělaly a rozdělily na talířky.

"Máš nějaké věci na převlečení?" "No v našem tábořišti." "Tak pojď vezmeme tvoje věci a najdeme tvůj pokoj, když teď z tebe bude Creepypasta."

V tábořišti jsem se šla převlíct do stanu, zatím co Ann sbírala moje věci. Zrovna jsem vylezla ze stanu, když zvedla moji složku a vypadly z ní moje obrázky Creepypast. "Jé tos kreslila ty?" "Jo." "To je hezký. Toto je Jack?" "Jo." "A hele tady jsem já."

Potom jsme posbíraly zbytek mých věcí a vydaly se zpátky. Společně jsme moje věci vytáhly do prvního patra. "Počkej tady, já se půjdu podívat  jestli na některých dveřích není tvoje jméno." Po chvíli se vrátila. "Ne tady ne." V dalším patře zase odběhla a pak se vrátila." Našla jsem to pojď za mnou." Popadla jsem svoji tašku a vydala se ní." Tady." Pokoj vypadal celkem obyčejně. "Pokoj se ti později přizpůsobí." oznámila mi Ann. "Teď sem nanosíme zbytek tvých věcí."

Poté jsme se vydaly dolů. Většina Creepypast už byla vzhůru. Přiběhl k nám Toby. "Ann, někdo dneska udělal palačinky k snídani." "Já vím , však jsem je společně s Lunou dělala." "Vážně?" "Jo." Toby odběhl a slyšela jsem ho jak ostatním říká, že jsem ty palačinky dělala já s Ann. "Hele Luno, chceš si na chvíli posadit. Od rána ses ještě nezastavila." "Tak jo." Ann mě zavedla do obyváku. "Teď se musím vrátit na ošetřovnu." odešla. Po pár minutách za mnou přišly sestřenice a Zuzi. "Ty jo Luno, skvělý palačinky." "To bych teda nečekala." "Takový nádherný překvápko." začaly na mě mluvit jedna přez druhou. "Jo jo holky chápu, prostě jsem vás překvapila a teď jste z toho nadšený." ozvalo se puf a objevil se před nama Slenderman. " Připraveny na svůj první úkol?" "Ano." přikývly jsme. "Tak se chyťte za ruce a jedna se chytí mě." Udělaly jsme jak řekl a on nás teleportoval.

"Luno, tvým úkolem bude zabít svého školního šikanátora Luka. Tady máš nůž a teď běž" "Jasně." a odskákala jsem pryč. Luke mě vždycky štval, takže bude trpět. Našla jsem lano, sekeru a sirky a v lese u jeho oblíbeného stromu nastražila past. Chodí sem každej den, tak zbývalo už jen čekat. Po asi půl hodině se ukázal. Vše šlo podle plánu. Jakmile šlápl do nastraženého oka tak jsem zatáhla a tím ho zavěsila na strom. "K...k...kdo jsi?" "Ale copak Luku ty už si mě nepamatuješ?" "Luno?" "Ano, správně." Došla jsem k němu. "Teď za všechno zaplatíš." Vytáhla jsem nůž a pomalu jsem mu jím začala vyrývat do ruky obrazce. Řval jak pominutej. "Neřvi, to ti nepomůže, nikdo tě neuslyší." pokračovala jsem. Rozřízla jsem mu boky a vytáhla ledviny. Chci je schovat pro Jacka. V lednici by mohly vydržet dost dlouho. Pak jsem ho podřízla a nechala chvíli jen tak. Ve finále jsem vzala sekeru a hlavu mu usekla, pak jsem vzala sirky a zapálila ji, nechala ji chvíli hořet a pak jsem ji uhasila a položila pod jeho mrtvé tělo a nechala krev aby na ni pomalu kapala. Sotva jsem to udělala, tak se vedle mě objevil Slendy. "Velmi dobře. Teď k druhému úkolu. Musíš se zabít. Prokážeš mi tak svou věrnost. Dám ti chvilku na rozmyšlení. Jakmile se rozhodneš, tak tě teleportuji na místo společně s věcmi které budeš potřebovat." Na chvíli jsem se zamyslela a pak jsem řekla. "Už vím." A pak jsem se teleportovala.

Stála jsem na srázu řeky. Na noze jsem měla okov s balvanem a u druhé nohy jsem mi ležel nůž. Fakt si myslel, že bych se zabila, když to není potřeba. Perfekto. Stačí se jen proměnit a zůstat v té podobě tak dlouho jak to bude potřeba. "Hele! Co ty tady děláš?" Otočila jsem se právě včas, abych se vyhnula noži, který mi mířil přímo na hlavu. Přitom jsem ale klopýtla a spadla do řeky. Do plic se ni vedrala voda a já ztratila vědomí.

Po nějaké době jsem nabrala vědomí a otevřela oči. Ležela jsem na břehu řeky. Nemám sebemenší tušení jak jsem se sem dostala. Možná za to může jeden z těch tří. Bože doufám že jen to ne. Rychle jsem se proměnila než jsem zase ztratila vědomí.