Luna the singing echo

Vánoce

Konečně ten den přišel. No, ne že bych byl rád. Bude ze mně sardinka. Ale myslím že takhle to bude nejlepší. Začínalo se stmívat. To znamená že všichni už budou pryč. Zaklepal jsem na dveře Lunina pokoje. "No jo, už jdu." Ozval se  její hlas a po chvíli otevřela dveře. "Jde se pro stromeček. Víš kde je tady pila?" Zeptala se. "Ve sklepě." "Super. Dojdi prosim tě pro Marry a Zuzi. Mohla by se hodit nějaká pomoc." "Jasně."

"Nic menšího jste nenašly?" Čekal jsem že vyberou něco úděsnýho, ale špičku jednoho z nejvyšších stromů? "Ne!" "No nic, tak s tímhle vám já pomáhat nebudu. Hodně štěstí." Otočil jsem se a vydal se zpět ke Slendermansion. "Bojíš se, nebo co?" Marry na mně křikla. "Ne. Jen nemám v plánu si něco zlomit."

Luna

"Já jsem ti říkala že tohle nám neprojde, Marry. Já vím že špičky vysokých stromů vypadají skvěle, taky jsem jako malá měla vyhlédnutej jeden strom, ale ten měl 12 metrů ne zatracenejch 40." "No jo no, já vím. No nic. Šup do práce."

"Už nikdy nebude strom vybírat Marry. Myslím že se mnou na tomhle souhlasíš Luno." "Rozhodně jo Zuzi." "Budete si takhle stěžovat celou cestu?" zeptala se nás Marry. "Jo. Co kdybys nám pomohla?" "Fajn."

"Tak jak to dostaneme dovnitř?" zeptala se Zuzi. "Dveřma." odpověděla Marry. "Kámo to je moc velký to neprojde." "Tak ty dveře zvětšíme." "Seš blbá Slender se naštve když to uděláš." "Ty myslíš že si toho všimne? Hey kde je Luna?" "A kde je stromek?" "Jste si myslely že na vás budu čumět jak se vy dvě dohadujeme? Dveře nejsou jediná cesta do domu." stoupla jsem si do dveří. "Šup, pojďte dovnitř je tady ještě dost práce."

Konečně hotovo. Stromeček nastrojený, cukroví nachystané, dárky zabalené. "Luno pomůžeš mi něco zabalit?" "Jasně Tio. Tys taky něco udělala?" Tia přikývla. Zabalit pár dárků které Tia nachystala netrvalo dlouho. Tak a teď už je to všechno. Už byla úplně tma. Čas zapnout světýlka rozvěšená po celém Slendermansion. Těším se na obličeje všech až to uvidí. Hotovo. Chodby se rozzářily. Z venku sice taky něco je ale jen tak aby to nepřilákalo nechtěnou pozornost. Ještě kdybych se stihla osprchovat to by pak bylo ideální. Nikoho neslyším takže mi to asi projde.

Ha, prošlo. A Marry se mi snažila namluvit že ne. Převlékla jsem se do oblečení které jsem si na dnešní večer připravila. Zvenku jsem zaslechla pár překvapených hlasů. Perfektní. Sešla jsem schody. "Veselé Vánoce!" popřála jsem všem. "To je tvoje práce?" "Koho jinýho? Že by tohle udělal Slenderman?" "To na něj nesedí." "Tak šup do obýváku. Nemusíte čekat na ostatní." Nechápala jsem proč je tady tak obrovský obývák, ale teď když jsme do něj všechno naskládali dává to nějak tak smysl. "Tak co jak to jde." ozval se za mnou Jack. "Zatím dobře. Měl bys už jít dovnitř, zatím je jich málo." "Jo." "Jinak netušila jsem že něco takovýho vlastníš." Jack měl na sobě černý svetr na kterým bylo vyšito červeně 'Merry Christmas'. "Nevíš toho ještě hodně." "Ty taky. A teď už běž." "No jo."

Jack

Vešel jsem do obýváku. "Tak teda šťastné a veselé." řekl jsem. Všichni se na mně otočili. Někteří se tvářili překvapeně a jiní se tvářili jako by to čekali. Pak se na sebe spiklenecky podívali a rozešli se ke mně. "Příště nás takhle neděs. Ann prvně tvrdila že to možná nepřežiješ." "A ty se jí divíš? Vidělas jakým směrem a jakou silou jím Slender mrštil? Jako místo kde je víc šutrů si vybrat nemohl." Jo měl jsem správnej předsudek. Je že mně sardinka. Ještě štěstí že jich zatím není moc. "Tak fajn, co kdyby jste si začali rozdělovat dárky." ozvala se Luna.

"Nůž!" Bože jemu se zas dostal do rukou novej nůž. "Já věděla že Jeffovi se bude ten nůž líbit." "Vždycky když dostane nůž tak hrozně vyvádí. Tohle nebyl nejlepší nápad." "Vůl dostal nůž?" připojila se k nám Jane. "Jo." "Jakej dostal?" "Loveckej nůž a na rukojeti je vyrytý Jeff." odpověděla Luna. "Tak tenhle nůž mu sebrat nemůžu. Jinak ta sponka s tou černou kytkou je od tebe Luno?" "Jo."

Dnešní večer proběhl ve výsledku celkem v pohodě. Většina lidí už šla spát, ale někteří tady ještě zůstali. Zuzi a BEN hráli videohry, Jane a Marry se spolu bavily, Toby otravoval Maskyho a Luna seděla na gauči a četla si knížku. Masky vypadal že každou chvíli na Tobyho skočí, tak jsem je šel od sebe odtrhnout než se něco stane. Naklonil jsem se k Maskymu. "Hele klidně běž, já ho nějak vyřeším." Masky přikývl a odešel. "Neměl už bys už jít spát, Toby?" "Kolik je?" "Asi tak půl dvanácté." "Jo, tak to bych už asi měl. Slender chtěl abych se ráno stavil k němu do kanceláře." "Takže čím později půjdeš spát, tím spíše ráno zaspíš."

Luna

Zavřela jsem knížku a podívala se na mobil kolik je. Za pět dvanáct. Nejvyšší čas jít spát. Posbírala jsem si svoje věci a vydala se do svého pokoje. Když jsem pak ležela v posteli a přemýšlela nad celým dneškem, musela jsem uznat že lépe se povést nemohl.