Luna the singing echo

Ani (pt 2)

Vešel jsem do obrovské místnosti. Na zemi ležel v krvi L.J. a BEN se vznášel kousek od něj a poblikával. Přímo vedle mně vrazil do zdi Jeff. "Jeffe, kde je Nekromancer?" "Vzadu. Slendy a Pup ho sotva drží v šachu." Díky. Teď zůstaň tady." "Počkej! Nechoď. Je to sebevražda." "To nevadí. Už nemám co ztratit."

"Necromancere!" "E.Jeji, co tady děláš?!" "A hele Slendy, ty jich máš víc? Pusť mě na něj chci zkusit jak dlouho vydrží." "Ne!" "Klidně ho pusť. Máme spolu nevyřízené účty." "Sice nevím o čem mluvíš, ale líbí se mi tvoje odvaha." Najednou se vedle mně  objevil nějakej kluk. No, i když. Vypadal starší než já. Ale vypadal dost podobně. Akorát měl normální barvu kůže, černý křídla a byl sladěnej do černé a červené. V ruce držel meč, kterej vypadal stejně jako můj, akorát byl červenej. "Tak to se nestává často aby byl jeden z Trojky takhle naštvanej." "?" Otočil se ke mně. "Jamesi?" "Já se nejsem James." Ale možná by mne zajímalo, kdo to je. "OH, pardon. S někým jsem si tě spletl. Já jsem Fallen. A ty seš?" "Eyeless Jack." "Jasně. Nevadí, když ti budu říkat Jacku?" "Ne." "Co se tady děje?" "Nic moc. Jen mi zabil přítelkyni a určitě zabil spoustu dalších lidí." "Takových už jsem potkal. Můžu ti s ním pomoct?" "Jo." "Super."

*představte si tady nějakej asi deseti minutovej epickej souboj*(sorry, nejsem na tak dobrá na tyhle věci)

Fallen srazil Nekromancera na kolena. "Teď to skoncujeme jednou pro vždy." "To si jen myslíš." Nekromancer se pousmál a najednou všechna jeho zranění zmizela a on vstal. "Podcenils mě" "Ne." Otočil jsem se. Za mnou stál Fallen. V očích se mu zablýsklo jakýsi červený světlo. "To ty jsi podcenil nás. Jacku já vím že to pro tebe asi nebude lehký, ale ta temnota v tobě.... Ona ho taky nesnáší. Nech ji převzít kontrolu." V té chvíli na Nekromancera vyrazil a odmrštil ho asi šest metrů od nás. "Je silnější než ty.... Alespoň prozatím." Nekromancer se na něj vrhl. "Já to sám nezvládnu!" 

Konec flashbacku

"Pak se mi najednou zatemnilo před očima. Když jsem přišel k sobě tak byl Nekromancer skroucený na zemi. A Fallen mi podal jakousi kosu s tím že to mám zkoncovat. A tak jsem tak udělal. Ani jsme odnesli sem a pohřbili ji tady. Fallen mluvil pravdu ohledně toho že si nikdo jiný nebude nic pamatovat." "Jo, strejda Fallen nikdy o ničem nelže." "Počkat on je tvůj strýc?" "Tátův kamarád. Znám od něj hodně věcí. Prosím tě nikomu o tom neříkej." "Neboj. Já tajemství neprozrazuju. Nepůjdeme už zpátky?" "Jo. Stejně nemáme moc času než se ostatní probudí."

Zpátky ve Slendermansion ještě nikdo nebyl vzhůru a tak jsem si nechystal snídani a šel k sobě do pokoje. Zrovna jsem za sebou zavíral dveře, když mi někdo zakryl oči. "Hádej kdo." Ten hlas jsem znal. "Fallen." "Trefa." Fallen mi odkryl oči. "Už je to dlouho co jsem tě navštívil." "No, to je. Ale moc se toho tady nestalo. Mimochodem, jaktože jsi mi nikdy neřekl že jsi strejda?" "Nikdy ses nezeptal. A navíc jak to víš? Tady na Zemi žije jen Luna a ta se před pár měsíci ztratila. Ty víš kde je?" "Pojď za mnou."

Zaklepal jsem na Luniny dveře. "Dále." Otevřel jsem dveře a vešli jsme dovnitř. Luna stála u okna a dívala se ven. "Luno, někdo by tě chtěl vidět." "Už je to pár měsíců co jsme se viděli naposledy." Luna se otočila "Strejdo!" a rozběhla se k němu. "Příště by ses mohla zmínit než utečeš. Víš že bych ti v tom nebránil. Lakei se o tebe bál. A to ani nemluvím o ostatních." "Promiň." "To nevadí. Hele já už musím jo. Luno, ukaž  Jackovi všechno co jsem tě naučil. A nevadí když bych řekl ostatním kde jsi?" "Ne." "Tak já se stavím asi za měsíc. Ale asi se mnou někdo přijde." "Táta?" "Kdo jinej." Fallen vytáhl mobil a podíval se na čas. "No nic musím letět. Tak čau." Fallen se teleportoval pryč. "To udělal jak?" "To nic já to taky ještě neumím." "Cos to právě řekla?" "Nic."