Probuzení

145 8 0
                                    

E.Jack

Všechno se zatemnilo. Jen tma. Po čase jsem slyšel Lunu jak mi něco vykládá. Domyslel jsem si že jsem na ošetřovně. Pokaždé když přišla Luna tak jsem chtěl otevřít oči, ale nešlo to. Jednoho dne už jsem toho měl dost a povedlo se. Zamrkal jsem. Na stolku vedle mě stála váza s květinami a přáníčko, které vypadalo že ho asi dělala Sally a Lazari. Zaslechl jsem hlasy. Luna něco vykládala Ann a podařilo se mi i řádně porozuměl tomu o čem se bavily. "Tak Luno vypadá to že noha je kompletně v pořádku." "Jasně, zajdu se ještě podívat za Jackem." viděl jsem jak zatáhla za  kliku. Zavřel jsem oči. Překvapím ji. Slyšel jsem jak přešla po místnosti a sedla si na židli. "Doufám že mě slyšíš a jenom jsem chtěla říct že všem hrozně chybíš. A taky.... Přála bych si abys byl vzhůru." Teď. Otevřel jsem oči. "Překvápko" zamumlal jsem a pousmál se. "Jacku ty...ty...ty jsi vzhůru." "Jo." "Já tomu nemůžu uvěřit ty jseš vážně..." "Jo." "Panebože až to uslyší ostatní, tak budou hrozně nadšení. Já asi už bych měla jít." zvedla se. Přešla ke dveřím a otevřela je. "Dobře že jsi vzhůru."

Luna

Zavřela jsem dveře. "Slyšela jsem dobře?" zeptala se mě Ann. "Jo, je vzhůru." "Super. Jestli to půjde dobře, tak ho budu moct pustit ještě před Vánocema." "Já už teď asi půjdu." "Dobře." Otevřela dveře do Jackova pokoje. "Vítej zpět v realitě, Jacku."

Celou cestou z ošetřovny jsem poskakovala. Namířila jsem si to rovnou do obyváku. "Je vzhůru." řekla jsem vesele hned ve dveřích. Naneštěstí tam skoro nikdo nebyl. Na gauči seděl BEN s Marry a hráli videohry, Sally s Lilian, Tiou a Lazari si hrály s panenkama. "Kdo je zase vzhůru?" zeptal se mě otráveně BEN. "Jack přece." "Kecáš." "Nope. Byla jsem u něj když se probudil. A mimochodem kde jsou ostatní?" "Venku. Až na pár ivididuí, kteří ještě spí, no teda nachápu jak můžou spát ještě ve tři odpoledne." "Super tak těm to řeknem potom."

"Nenecháme si to pro sebe a ostatní se to dozví až ho Ann pustí z ošetřovny?" "Ne to je moc krutý nechat je takhle čekat." "A co takhle......................." Plánovali jsme to asi půl hodiny a pak šli nachystat věci a když ostatní vrátili (což trvalo tak 3 hodiny), měli jsme všechno nachystaný. "Tak co se stalo zatím co jsme byli pryč?" zeptala se Jane. "Ale celkem nic jenom se někdo probudil." "Počkat to nemyslíš vážně." zarazil se Jeff. "Co jako?" zeptala se Zuzi. "No řekla že se někdo probudil a vypadá hodně nadšeně takže se asi....." "Neříkej mi že je to pravda." "Jo je." "Řekni už kdo Luno, prosím." "Tak fajn lidi. E.J!" "To se musí oslavit!" řekla Nina. "To už jsme nachystali."

Další den jsem se vzbudila, převlíkla se, vzala tablet, noťas a sluchátka a vylítla zpátky na postel. Na noťasu jsem si otevřela YouTube a pustila si písničky do sluchátek. Na tabletu pak svoji appku na kreslení a začala jsem kreslit. Po čase mě to přestalo bavit a podívala jsem se na hodinky. 7:36. Jdu na snídani. V kuchyni už byli Toby, Jeff a Jane. "Dobré ráno." řekla jsem a šla si nachystat snídani.

Po snídani jsem se vrátila do pokoje a uvědomila si že už před týdnem začal advent a já nemám pro ostatní dárky. "Shit, já jsem úplně zapoměla, vždyť Vánoce jsou už za tři týdny a kousek." Musím něco vymyslet. Pak mě napadlo: Vždyť jsem výtvarně založená, můžu něco vyrobit. Šla jsem k výtvarnýmu stolku a začala vymýšlet  komu něco vyrobím a komu něco koupím atd.

Luna the singing echoKde žijí příběhy. Začni objevovat