Výjimečný

⌞7. Ten, co ví příliš mnoho⌝

20. červen

Zkouškové období skončilo dříve, ale přesto je máme všechny hotové. Mám padesát jedna bodů, takže jsem to tak tak zvládl a jsem za to rád. Kate má nad osmdesát, samozřejmě. Ve všem je lepší než já. Někdy mě to opravdu štve, ale na druhou stranu jí to moc přeju.

Za poslední dny se nic zajímavého nestalo, protože jsem se jen učil ovládat své schopnosti, což mi stále nejde, ale co se týče Dylana, něco se mi na něm nezdá. Nejdřív se chová jak andílek a pak je na všechny jen hnusný. Hlavně po rozhovorech s ředitelem. Jsem tady sice jen deset dní, ale říkají to všichni. Je to taková „tajemná osoba" školy. A protože s ním Kate chodí a stále to všude dávají najevo, taky dostala přezdívku, a to „přítelkyně tajemného", což naštěstí ještě není tak špatné a vlastně je to pravda. Takže jsem za to rád. Na minulé škole ji šikanovali a nechci, aby se to tady opakovalo. Šikanovali ji hlavně kvůli mně. Jaksi jsem nebyl na škole nějak oblíbený. A ona se se mnou bavila, chodila se mnou, a tak dopadla stejně.

Lidé jsou svině.

Ale tady lidé nejsou. Tady jsou... Co já vím... Výjimeční lidé s nadpřirozenými schopnostmi.

Nejvíc mi ale vadí to, že Dylan Kate stále manipuluje. Dokonce kvůli němu začala nosit minisukni, krátké tričko a má více fleků než dalmatin.

„O čem přemýšlíš?" ozve se Max, se kterým se tady bavím asi nejvíc. Poslední dobou je Kate stále někde na rande. A v posteli. Max se se mnou ale baví, a to i se svým přítelem Samem.

„O Dylanovi," řeknu upřímně a Max si se Samem sedne vedle mě.

„A co jsi zjistil?" zeptá se Sam, který se přitiskne k Maxovi. Jde vidět, že se hodně milují. Svou lásku ale neprojevují tak moc jak Kate a Dylan, kteří si to nebýt mě, málem rozdali na lavičce na chodbě.

„Na nic." Povzdechnu si a podívám se na něj svýma modrýma očima bez kontaktních čoček. „Jste tady déle. Nevíte o Dylanovi něco?" Napadne mě. Přece jen spolu chodí už druhým rokem do třídy, tak musí něco vědět.

„Já vím jen to, že je ředitel jeho otec," odpoví Max a nahodím šokovaný výraz. Ředitel je jeho otec?!

„A jak to víš?!" zeptám se v šoku.

„Mají stejné příjmení, jsou si podobní a jednou jsem slyšel Dylana, jak ho oslovuje „tati". Připadá mi ale, že to tají," vysvětlí Max a Sam se souhlasem kývne.

„Musíme o tom zjistit víc," rozhodnu a všechno si zapíšu.

„Blue, nedělej blbosti, nebo to nedopadne dobře," zamumlá Sam a sedne si Maxovi na klín.

„Neboj se. Nic nezjistí." Pousměju se a Sam si povzdechne. Teď mi začíná připadat, že Sam taky něco tají, ale asi už jen přeháním, protože se mi zdá poslední dobou všechno divné. Byl bych i radši, kdybych jen přeháněl, protože vymýšlím samé katastrofické scénáře. Dokonce ani nemůžeme volat svým rodičům. Nechápu proč, opravdu ne.

„Neboj se, Blue. Tady jsme všichni v bezpečí." Usměje se Max a pohladí mě, což mě trochu uklidní.

Doufám, že má pravdu.

⌑⌑⌑

„Ahojky, Blue." Usměje se rozcuchaná a napůl svlečená Kate, když vejde do našeho pokoje.

„Ahoj, pornoherečko," zamumlám a prohlédnu si ji. Tohle snad není možný. „Dnes už je to po deváté. Chcete se dostat to Guinessovy knihy rekordů s největším počtem orgasmů za jeden den?"

„Orgasmů jsme měli více než sexu. Ale je to dobrý nápad!" Zazubí se a sedne si na postel.

„Prosimtě, nech už toho a utři si tu pusu. Je to nechutný," zamumlám naštvaně a dál si čtu svou knihu, kterou jsem si vzal.

„Máš snad nějaký problém?" zeptá se Kate a utře si pusu od Dylanova... hnusu...

„Neee, vůbeeec," odpovím sarkasticky Kate si povzdechne. Radši už mlčí a převlékne se. Přede mnou.

„Kde jsi vzala ta růžová tanga a podprsenku o několik čísel menší?" zeptám se. Se mnou nikdy nic takového nenosila. Když chce Kate odpovědět, do pokoje vtrhne Dylan a zatáhne mě pryč. Zavře dveře od pokoje a podívá se na mě zlostným pohledem.

„Co všechno ti Samuel řekl?!" zeptá se rozzuřeně a já se ho trochu leknu. Čekal jsem ale, že to zjistí a bude a tím mít problém.

„Proč by mi měl něco říkat? A co máš vlastně na mysli?"

„Samuel není dobrý lhář a já to moc dobře vím! Tak co ti řekl?!" zavrčí a chytne mě za límec trička. Přitiskne mě ke zdi a čeká na odpověď, ale tu ode mě nikdy nedostane, samozřejmě. Kopnu ho mezi nohy a on mě pustí.

„Myslím si, že chvíli budeš mít hodně bolestivou erekci. A nebo nejlépe už nebudeš mít žádnou. Pochybuju, že by ti Max ošetřoval tvé zakrslé nádobíčko ve velikosti malíčku na noze." Ušklíbnu se a jdu pryč.

„Budeš toho litovat, Blue," zamručí, ale já ho ignoruju a rovnou jdu za Samem a Maxem. Zaklepu na jejich pokoj, ale otevře mi pouze Max. Se slzami v očích. Hned mě obejme a já mu objetí zmateně oplatím.

„Co se stalo, Maxi?" zeptám se a on mě zatáhne k sobě do pokoje.

„Sama si odvedl ředitel a zatím se nevrátil. Bojím se o něj. Vždyť nic neudělal." Vzlykne a sedne si na postel. Já si sednu za ním a obejmu ho.

„Co by se mu asi tak mohlo stát? Vždyť nic neudělal, jak říkáš. A i kdyby, tak dostane leda poznámku, nebo tak," řeknu uklidňujícím hlasem.

„Tady to chodí jinak, Blue. Můžou ti tady i ublížit. Však jsi viděl, jak dopadla Kate, a to byla jen u učitele." Vzlykne a já nemůžu uvěřit svým uším. To tady jako neplatí zákony?!

„Tak půjdeme za ním," rozhodnu.

„To není vůbec dobrý nápad," zamumlá smutně, ale já ho jen bezeslov chytnu za ruku a jdeme.

„Kde je ředitelna?" zeptám se a Max mě tam zavede. Jde poznat, že má o Sama opravdu strach. „Zůstaň tady, ano?"

„Ne, půjdu s tebou," rozhodne se Max a setře si slzy.

„Dobře, tedy." Nadechnu se a zaklepu. Tady žádné 'já klepu, ty mluvíš' neplatí.

Chvíli trvá, než někdo otevře. A není to ředitel, ale Sam, který vypadá hůř než tehdy Kate. Chce něco říct, ale omdlí a já s Maxem ho tak tak stihneme chytnout, aby nespadl na zem.

„Maxi, tohle musí skončit. Musíme s tím něco udělat. Protože tohle není normální," zamumlám a odneseme Sama do pokoje, kde ho Max hned ošetří.

Už ani nevím, zda chci na tu školu vůbec nastoupit. Ale nenechám tady Kate, Maxe a Sama samotné.

________________________________________

Napadl mě menší skip, aby to nebylo tak nudné, ale stejně to nepomůže. A předem říkám, že zda na kapitole zase bude málo hlasů a komentářů, kniha bude ukončena úplně...