Nemusíš se bát - 2.série [Jungkook FF/ BTS/ Wampires/BloodyB] ❤🖤 *DOKONČENO*

Veni, Vidi, Amavi

Y/N POV

Y/N: Namjoon, proč mě to nepřekvapuje? To je všechno tvoje práce, že je to tak, matko?
Můj hlas zněl příkře a byl plný narůstající agrese. Elena měla na obličeji úšklebek, který bych jí nejradši vyškrábala.
Elena: Konečně ti to došlo. Byla jsi tak naivní. Nikdy jsem tě nepotřebovala. Chtěla jsem tvé dítě. Z Lili bude nejmocnější bytost tohoto světa a jen ta představa, že ji vychovají dva tak naprosto úžasní a milující rodiče jako jsem já a Namjoon, mě mrazí v zádech. Bohužel nám stojíš v cestě ty a ten tvůj Jungkook. Nepřestal vás hledat od té doby, co jsi utekla.
Jungkook? On nás hledal? Celou dobu? Pak jsem se ale zarazila, když mi všechny dílky zapadly do sebe.
Y/N: On mě nikdy nepodvedl, že ne? To tys ho nějak ošálila. Eleno, mojí dcery se nikdy nedotkneš, to ti přísahám.
Namjoon se začal smát.
Namjoon: Ale to mi bude potěšením tě potom odstranit jako mastný flek. Drahá Y/N, už není nic, co bys mohla udělat.
Vstala jsem z postele a cítila svou sílu v žilách.
Elena: Ale notak zlatíčko, myslíš si, že mě a Namjoona dokážeš porazit? Brala jsem tě za naivní, ale že by až tolik.
Začali se smát. Využila jsem toho a zaútočila. Najednou mě obklopila tma.

Jungkook POV

Jungkook: Pospěšte si, rychle, utíká nám čas.
Zakřičel jsem na Tae s Rose a Jiminem za sebe.
Tae: No jó furt. Nejsme štvaná zvěř Kookie. Jak dlouho to vlastně bude trvat?
Podíval jsem se na něj pohledem, který kdyby mohl zabíhet, tak Taehyung už leží na zemi. Z hrudi se mi vydralo varovné zavrčení.
Tae: Okej, okej. Chápu, máš tam ženu, musím pohnout. Hlavně klídek. Nejsem hračka na kousání.
Rose z ničeho nic promluvila.
Rose: Cítím kousek odtud obrovskou energii a není dobrá.
Přikývl jsem, když jsme měli ten dům na dohled.
Jungkook: To je ono.
Rose se na mě podívala s lítostí v očích.
Rose: Kookie, je na tom tolik kouzel, že nevím, jak se dostaneme dovnitř. Musí je někdo uvnitř zrušit. Jinak se tam nedostaneme. Musíš se dostat k Y/N.
Přitom mi poklepala na čelo. Odfrkl jsem si. Kdo ví jakým peklem si Y/N prochází. Musím se aspoň snažit.

Y/N POV

Probrala jsem se spoutanýma rukama ke zdi. Nemohla jsem se pořádně pohnout. Vše mě bolelo. Mé tělo se ještě plně nezotavilo z porodu a teď tohle. Přede mnou stál Namjoon a potutelně se smál.
Namjoon: To je pohled. Ani nevíš, jak moc jsem tě chtěl takhle vidět. Brzy s tebou skoncuju a tvá moc bude má.
S tím mě udeřil do obličeje. Ze rtů mi tekla krev. Cítila jsem její železitost v puse. Najednou se mi v hlavě ozval slabý hlas. Jungkookův hlas.

Jungkook-mindlink: Y/N? Prosím řekni, že mě slyšíš.
Usmála jsem se pro sebe.
Y/N-mindlink: Jungkooku...
Najednou jeho hlas byl silnější a zřetelnější.
Jungkook-mindlink: Bože, Y/N, jsi naživu? Elena...
Skočila jsem mu do řeči.
Y/N-mindlink: Vím a zatím žiju, ale musìš zachránit Lili. Elena ji někam odnesla. Kookie a je tu Namjoon.
Pustila jsem Jungkooka aby viděl to, co já.
Jungkook-mindlink: Y/N, co se tam děje? Zlato jdu si pro tebe, ale musíš nám pomoct. Jsme před tím domem, ale obklopují ho silná kouzla, která lze zrušit jen zevnitř. Rose by mohla...
Opět jsem mu skočila do řeči.
Y/N-mindlink: Udělám to, ale jakmile to spadne, tak najdi Lili prvně, já Namjoona zvládnu. Najdi naši dceru, prosím.
Cítila jsem, jaký vede rozpor sám se sebou.
Jungkook-mindlink: Dobře.
Y/N-mindlink: A zabij Elenu.
Věděla jsem, že se vítězně ušklíbl.
Jungkook-mindlink: Bude mi potěšením.
Tím se náš rozhovor přerušil a já cítila, jak mnou projela vlna vzteku a všech nahromaděných emocí. Chtěly ven, stejně jako já. Kvůli Lili. Otevřela jsem oči a usmála se.
Namjoon: Proč se směješ? Dal jsem ti snad důvod?
Moje oči se měnily ve stříbrnou barvu.
Y/N: Těšilo mě, zmetku.
Uvolnila jsem veškerou svou energii. Každá buňka ve mě ožil a dům se začal třást. Namjoon začal panikařit. Snažil se na mě použìt své čary, ale marně. Teď jsem měla moc já. Moje pouta se roztříštila a já spadla na zem. Ihned jsem se postavila a šla směrem k Namjoonovi.
Y/N: Namjoone, měl jsi radši zůstat mrtvý.
Poslala jsem k němu svoji energii a on se rozsypal v prach.
Y/N: Nikdy si nezahrávej s mojí rodinou.
V ten moment do pokoje vběhla Elena s Lili v náručí. Podívala jsem se na ni.
Y/N: Dej mi mou dceru.
Řekla jsem autoritativně. Elena se začala smát.
Elena: Nikdy ji nedostaneš, Y/N. Ani ty a ani ten tvůj upírek. Lili je má. Namjoone?
Zamračila se, když viděla hromádku popela za mnou. Elena se taky proměnila.
Elena: Cos to udělala ty zmije? Za to zaplatíš.
Začala zuřit. Její temná aura kontrastovala k té mé.
Jungkook: To se nestane.
Najednou se tam objevil. Usmála jsem se. Tolik mi chyběl. Podíval se na mě a jeho oči jiskřily, pak vrhl svůj pohled na Elenu a Lili v jejím náručí. Jeho oči zazářili výraznější rudou než kdy jindy.
Y/N-mindlink: Já ji zabavím, vem Lili. Na 3, ano?
Jungkook přikývl.
Tae, Jimin a Rose stáli za Kookiem a nevěděli, co se děje.
Y/N-mindlink: 1....2....3....
Zmizela jsem a objevila se za Elenou. Chytila jsem ji za krk a v té chvilce její nepozornosti jí vzal Jungkook Lili.
Y/N-mindlink: Bež s ní pryč.
Jungkook se zastavil a podíval se na mě.
Jungkook-mindlink: Ne, Y/N...
Y/N-mindlink: Ale ano, chci ji v bezpečí.
Jungkook přikývl a dal ji Rose, ta ihned vyběhla i s kluky pryč.
Jungkook-mindlink: Tak ji pojďme vyřídit.
Podívala jsem se na něj a usmála jsem se. Slzy mi začaly stékat z očí na tváře.
Y/N-mindlink: Je jako já Kookie, nejde zabít jen tak.
Jungkook se na mě nechápavě podíval.
Jungkook-mindlink: O čem mluvíš?

Jungkook POV

Začalo mi to pomalu docházet co měla na mysli. Začal jsem panikařit.
Jungkook: Y/N, to nesmíš.
Zakřičel jsem. Ona se jen na mě znovu usmála. Rozběhl jsem se, ale moje tělo se zastavilo o neviditelnou stěnu. To Y/N. Elena s ní zmí tala, ale Y/N se dívala na mě.
Y/N-mindlink: Budeš skvělý otec. Postarej se o naši Lili.
Y/N: Miluju tě a vždycky budu.
Poslední slova pronesla nahlas, než obrátila svůj pohled na Elenu a chytila ji pořádně.
Elena: Nemůžeš mě zabít, ty to víš.
Y/N se jí vysmála do obličeje. Stál jsem zoufale za stěnou a slzy mi vyhrkly do očí. Věděl jsem, co bude následovat, ale nechtěl jsem to. Měl jsem to být já a né Y/N. Y/N pak zakřičela.
Y/N: Každý má své slabé místa, matko a to tvé je touha po moci.
Y/N začala zářit, její aura pohltila tu Eleninu. Elena začala panikařit.
Elena: Né, to nesmíš, slez ze mě. Aaaaaa....
Začala ječet. Y/N jí předávala svoji energii. Doslova ji svou energií spalovala. Nedokázal jsem se déle dívat, to světlo mě oslepovalo. Najednou jsem cítil, jak ta zeď zmizela a ihned jsem se rozběhl k Y/N, ale ta už tam nebyla. Ani jedna z nich už tam nebyla. Z Eleny zbyl prach a Y/N ležela v koutě o 5m dál. Ihned jsem k ní doběhl. Její tělo bylo bezvládné, její oči byly otevřené a její tváře ztratily barvu. Začal jsem s ní třást. Slzy mi rozmlžily zrak.
Jungkook: Y/N, né, prosím, nesmíš odejít. Prosím. Tak strašně tě miluju. Neopouštěj mě.
Věděl jsem, že už je pozdě, ale nechtěl jsem si to připustit, její energie odešla a ona spolu s ní. Tohle byla už jen shránka toho, co dřív bývalo mojí polovinou. Začalo mě bodat zápěstí. Naše tettování. Ihned jsem si vyhrnul rukáv. Začalo černat. Najednou mě pohltila obrovská bolest. Padl jsem na zem vedle těla Y/N a celý svět unikl do tmy.

Rose POV

Celý dům stichl. I to oslepující světlo bylo pryč. Lili si v poklidu spinkala v Taehyungově náručí, ale mně tu něco nehrálo.
Rose: Jimine, pojď se se mnou dovnitř podívat.
Jimin se na mě podivně podíval.
Jimin: Ale Jungkook říkal....
Umlčela jsem ho.
Rose: Vím, co říkal, ale něco není správně. Nic necítím a to se mi nelíbí.
Jimin přikývl a my se vydali dovnitř. Jakmile jsme vešli do pokoje, tak jsem se rozplakala. Jimin ihned běžel k nim. Leželi tam jako Romeo a Julie. Rozběhla jsem se za nimi taky. Ihned jsem zkontrolovala Jungkooka. Jeho hrudník se zvedal, což znamená, že žije. Přešla jsem k Y/N a rozplakala se ještě víc. Jimin mě objal. Sám moc dobře věděl, co to znamená.
Rose: Y/N, sestřičko, mrzì mě to. Měli jsme tě chránit a ty jsi přitom zachránila nás.
Zazářila místnost a objevilo se před námi světlo. Stála tam Y/N oblečená v bílých šatech s úsměvem na rtech. Podívala jsem se na její tělo a pak na přízrak. Ona se sklonila k Jungkookovi a jemně ho pohladila po tváři. Jimin byl stejně v šoku jako já. Pak se podívala na nás.
Y/N: Postarejte se mi o ně, prosím. Ať si to Kookie nedává za vinu. Můj čas už měl přijít dávno, ale díky němu jsem mohla být šťastná. Udělala jsem to, co jsem musela. Netruchlete, ale radujte se. Postarejte se mi o ně. Budu vás opatrovat shůry. Mám vás ráda.
Pomalu zmizela a nás zase obklopila tma. Jimin mi pomohl na nohy a vynesl Y/N tělo s Jungkookem ven. Doběhli jsme za Taehyungem a vše mu pověděli. Také brečel, ale když se ohlédl na malou Lili, tak jeho ústa vykouzlila úsměv. Vzhlédl k nebesům a pronesl.
Tae: Postáráme se o ně, to ti slibujeme, Y/N.....

BloodyB: Tak Saramci.... je to tady, poslední a nejdelší díl Nemusíš se bát. Končím tak již velmi vámi oblíbenou FF. Vím, že jste si konec asi představovali jinak, ale jak už mnozí z vás ví, u mě je lepší tuna kapesníků a nulová očekávání. Jsem strašně šťastná za vaši podporu a lásku, kterou dáváte mým fanfikcím. Díky vám jsem získala lásku ke svému psaní. 💜💜💜💜💜 Protože příběhy tvoří lidé pro lidi a vy jste ti nej 💜💜💜💜💜

SARANGHAEYO 💜💜💜

Ps: Nemusíte se však bát... chystám nové příběhy, zápletky, hrdiny i padouchy.... Comming soon 😉