I love him

7.

Když jsme přijeli na místo naskytl se mi pohled na veliký areál kde byly chatky a dvě budovy a všude okolo byl les. Taky sem si všimla bazénu který byl hned za jendou budovou. Myslím že sem jezdí v létě různé tábory. Vypadalo to tu úžasně. "Takže prosím všichni mě teď poslouchejte. Budu jmenovat kdo s kým je a v jakých chatkách. Skupinu po třech jste si měli už domluvit ve škole a nahlásit nám to..." dočetl všechna jména a každý už šel ke své chatce. My měli chatku 15 která byla úplně poslední. Nás tu bylo 42 bez dospělých. Mělo nás být 45 ale jelikož Claudie je nemocná a Mike s Abigal mají tréninky tak je nás 42. Chatky byly docela veliké a byla tu jedna palanda a jedna postel. Ja spala s Nicol na palandě a Mia na posteli. Nicol nahoře a já dole. Na táboře se mi jednou stalo že sem spala nahoře na palandě a spadla z ní při spánku. Samozřejmě holky to zbudilo ale já ani oči neotevřela a spala dál. I přesto že věděli že jsem spadla mě nechali až do rána na zemi. No jo prostě správný kámošky. No nic zpátky k realitě. Museli jsme si vybalit do skříní.
"Holky já si znova přijdu jak na táboře" zasmála se Nicol
"To já taky" souhlasila Mia.
"No jo no už to tak bude" znova sme se zasmáli. Bylo něco kolem čtvrt na jedenáct a my měli až do oběda volno. Oběd měl být v půl jedný. Na to že je polovina září je jako kdyby byl červenec. Takhle by to mělo být až do poloviny listopadu. Proto se ten výlet konal už teď díky počasí. Zajímá mě co tu všechno budeme dělat. Bylo tak akorát teplo my sme otevřeli okna do kořán a nechali chladný příjemný vánek proudit k nám do chatky. Najednou na nás někdo zaťukal. Byla to Sophie a Janet.
"Čau holky tak co už ste se taky zabydleli?"
"No jasně" odpověděla jim Nicol s úsměvem.Janet a Sophii zůstali u nás v chatce až do oběda a kecali s náma. Obě dvě jsou fajn. Celou naši třídu mám ráda sou tam fajn lidi a všichni už jsme se za ten půl měsíc nějak spřatelili. K obědu byly palačinky který bych vůbec nečekala. Musela sem říct že to bylo fakt výborný. Když už všichni dojedli čekali jsme co nám řeknou učitelé jako program.
"Takže dnes vás necháme jelikož je první den ale zítra půjdeme na procházku do lesa. Potom bude turnaj v přehazovaný a dnes večer vás rozdělíme do týmů. V týmech budete plnit různé úkoly a podobně až do konce odjezdu." dokončil svůj proslov. "No ty kráso tady to bude fakt jak na táboře akorát pro tenageri" zasmála se Nicol a my chytli záchvat smíchu. Měla pravdu ale myslím že to bude sranda. "Hej ale nevíte proč jsme jeli zrovna s druhákama? "
"Protože nás učitel se zná dobře s učitelkou B2 takže asi proto" řekla Mia a já na to kývla jakože rozumím.
Měli jsme i večerku v deset. Stejně ji budou všichni porušovat. A my nebudeme výjimkou. V chatce sme hráli různý blbosti a povídali si než jsme se dočkaly rozdělování do skupin.
"Bude sedm týmů po šesti a každý tým má svoji barvu tedy- červenou, zelenou, modrou, žlutou, fialovou, oranžovou." rozdělil všechny žáky do skupin a ani jedna z nás tří nebyly spolu. Nicol byla ve fialovím týmu, Mia v oranžovím a já v modrým. Myslím že to nikomu tolik nevadí že to učitele pojmuli jako dětský tábor.

Večer se hodně ochladilo a já si musela vzít teplejší pyžamo. Bylo půl desátý ale já už ležela v posteli. Mia už spala což mě i Nicol překvapilo, ale po chvíli sme jí následovali..

__

Druhý den nás budily v osum a my se rychle připravili na snídani která utekla společně i s obědem rychle a my už se připravovali na tu vycházku.
Po půl hodině šlapání do kopce a z kopce začala Mia fňukat že už nemůže
"Holky čekejte musím to rozdýchat"
"Ty vole jako vážne Mio?" zasmála se Nicol
"Jo, máš s tím problém?" zasmála se i Mia a já jejich vtipný rozhovor poslouchala a taky se tomu smála. Takový drama jen tak nevidíte každý den a obzvlášť ty dvě když se hádají. Ikdyž si z toho dělají srandu je to vtipný. Chvíli jsme na Miu čekali a kvůli tomu se dostali ze předu na samí konec našeho dvoutřídního stáda. Na konci šli nějací kluci z druhý třídy. Bylo mi to docela trapný, ale co sem měla dělat. Pak sem si všimla že tam je i ten kluk myslím že Abigal mi říkala že to je Lucas. Naše cesta nebyla úplně nejlepší byl to samí kopec a všude kameny a pod nama bylo veliký jezero. Šli jsme jen kousek před nima. Najednou se začali nějak postrkovat a jeden z nich do mě silou strčil. Já zakopla o kámen a letěla přímo do vody5pod náma. Spadla jsem přímo do vody a nebyla jsem sama. Kluk s jehož jménem si nejsem jistá a už sem měla párkrát tu čest ho potkat dopadl hned vedle mě. Všichni na nás koukali a přišli i učitelé.
"Co tam sakra děláte jste normální?" zeptal se nás docela klidnej můj třídní.
"Lucasi Davide to si takový pitomec a nemůžeš aspoň jendou nic neprovést?! křikla na něho učitelka.
" Pardon paní učitelko to byla nehoda"
"Já ti dám takovou nehodu! A ještě ke všemu schodíš i Alex která je teď díky tobě mokrá! "
Připlavali jsme ke břehu kde už na nás čekali učitele s ručníky. Nevím kde je vzali ale asi to měli pro případ nouze v tom jejich nejmíň pěti-kilovým baťohu. "Si v pořádku Alex omlouvám se za Lucase někdy se chová jako dement" řekla mi. Já se jen usmála a řekla že to je v pohodě. Kvůli nám se musel zbytek cesty zrušit a všichni byly rádi, protože už byly z tý cesty unavený. Slečna Binnarová je super je s ní sranda a má nás na Přírodopis takže nás zná a je ke všemu mladá takže nám rozumí. Náš učitel je taky super jsem ráda že jsme jeli zrovna s nima.
Šla jsem se do chaty usušit a převlíknout. Když sem si rozkládala mokrý oblečení vlítla do chatky Mia s Nicol který se zároveň smáli jak sjetý. "Alex si v pohodě? " zeptali se zároveň.
"Jo jasně že jo. Akorát sem nepočítala s tím že se dnes vykoupu. " zasmála sem se.
"Jo vlastně .."
"No? Co vlastně Nicol?"
"Ne nic to jedno." s Miou jsme se na ní obě podívali a oak to nechali bejt.

Započal turnaj v přehazované která bude celkem trvat tři dny. Někteří se zapojili a učitel to neustále vtipně komentoval. Ja se  chvíli dívala i s Miou na to jak ostatní hrají. Po chvíli sem se rozhodla jít za Nicol do chatky která tam zůstala. Mia zase zůstala na hřišti a já šla do chatky.
"Čus sme se dlouho neviděli" řekla sem jí a sedla si k ní.
"No nazdárek"
"To  je pěkný Nicol. Co to kreslíš tentokrat?"
"Nějakou fantasy holku a chci aby se mi povedlo ji udělat zajímavou barvu očí a vypadala hezky."
"Aha, jo to buds pěkný.ć
"Díky."
"Hele Nicol co si to chtěla dnes říct a pka sis to rozmyslela. Kdybych si mysela že to nebude důležitý tak tl neřeším, ale zdálo se mi jako kdyby bylo tak mluv."
"Okey ja jen že to nemusí být pravda je to jen moje doměňka" upozornila mě a já ji kývnutím pobídla k tomu ať pokračuje.
"No prostě mi přišlo jako když to udělali naschvál" zpustila ze sebe.
"Co naschvál? A kdo?" nechápala sem
"No to jak si spadla z tý stráňě. Prostě mi přišlo jako by do tebe strčil naschvál akorát nepočítal že spadne taky."
"Myslíš toho Lucase?"
"Jo"
"Aha to mě nenapadlo, ale proč by to dělal?"
"To já právě nevím, ale prostě mi to tak přišlo"
"Oki tak dík že si mi to řekla"
"Nemáš za co stejně bych vám to řekla i tak znáte mě" usmála se.

"Hej já sem slyšela že prý má být k večeři nějaký čokoládový koláč s lískovími oříšky" řekla nadšená Mia, která oříšky úplně miluje a to samí i s čokoládou.
"No jo naše mlsná Mia už je tady"
"Neumíš klepat?" zeptala sem se se smíchem.
"Jako vážně ja tu taky bydlím" protestovala
"No jo prosímtě"

Ten koláč byl fakt výborný dala sem si dva. Ale doufám že tu to sladký nebude pořád, protože jak kdy mám na něco chuť. Docela jsem i přemýšlela o tom co mi řekla Nicol. Třeba má pravdu a udělal to naschvál, ale proč? A ke všemu se mi ani nemluvil blbec.
Po večeři nám učitel říkal že zítra bude týmovka. Hledání nějakých lístečků v lese. Blbí je že sem v týmu i s Lucasem..

Okey.. další kapitola je tu 😂
Díky že to aspoň někdo čte 😂😂
A snad se vám to líbila.. 🖤
Zatím bye..