15.

975 71 2
                                    

Niall

Celou noc jsem zase nespal. Li nepřišel domů a já se o něj bál. Teda myslím, že nepřišel domů. nejsem si jistý, protože jsem šel spát radši do pokoje pro hosty. Neslyšel jsem, ale žádné zvuky podobající se příchodu člověka. Je, ale možné, že jsem je přeslechl přes svůj nekončící pláč.
Musím teď vypadat jako zombie. Velké a tmavé kruhy pod očima, oči červené od pláče, vlasy rozcuchané a celkový dojem neupravenosti.

Pořád musím myslet na to, jak jsem to šíleně posral. Já...já vím, že to byla chyba mu to říkat, ale myslel jsem si, že to třeba pochopí, že mi uvěří to, že ho miluju.

Kolem osmé hodiny vstanu. Nemá cenu ležet stejně neusnu. Dojdu do ložnice a podívám se jestli v ní není Liam. Postel je neustlaná a vypadá to, že v ní někdo spal, ale nikdo v místnosti není. Pak, ale uslyším hluk z kuchyně a tak se vydám tam. Oddechnu si, když uvidím Liama, jak stojí u linky zády ke mě vytahujíc ze skříňky skleničku. Je v pořádku...

Ale stále ve mě zůstala ta malá dušička ze strachu, co se bude dít. "D-dobré ráno..." pípnu a projdu kolem něj k ledničce.

"Dobré..." odpoví neutrálně a já mám, co dělat, abych se znovu nerozbrečel, i když nevím jestli mám ještě co. "Přemýšlel jsem..." hlesne po chvilce a já se na něj zaraženě otočím s jogurtem v ruce. Stojí ke mě bokem a kouká se na vodu ve své skleničce. Teď přijde to na, co se celou dobu připravuju. Vyhodí mě. Řekne mi, že mě nenávidí a že jsem byl chyba.

Setřu si jednu neposednou slzu s tváře a čekám až bude pokračovat. "Říkal si, že sis se mnou začal kvůli tomu, aby mě Mike nenechal zabít. Takže si ze mě peníze tahat nechtěl?" promluví znovu po krátké odmlce. Co? Tohle jsem nečekal. Záleží mu na tom, aby znal pravdu? Záleží mu na mě?

"A-ano...Mike tě chtěl zabít a já zpanikařil. Nechtěl jsem, aby tě zabil, protože jsi se mi líbil a tak jsem plácl to první, co mě napadlo." odpovím mu klepajícím se hlasem. Nechci o něj přijít. Miluju ho...

Mé nohy se začaly třást a oči pálit od další várky slz. Položil jsem jogurt vedle sebe na linku. Nějak mě přešla chuť. Liam nic neříkal. Stále jen hleděl do své skleničky a na mě se ani nepodíval, jako bych ho ani nezajímal.

"Miluju tě." vyšlo z jeho úst. Tato věta se roznesla do ticha místnosti a já nevěděl jestli se mi to zdálo nebo to doopravdy řekl.

"Miluju tě..." to bylo jediné, co jsem chtěl odpovědět a i kdyby to před tím neřekl stejně by to bylo jediné, co bych mu chtěl říct.

Li se v tu chvíli na mě prudce otočil a přitáhl si mě do objetí. "Miluju tě a nechci o tebe přijít. Miluju tě..." stále mi šeptal do ucha a já mu to oplácel stejně. Bože děkuju ti. Děkuju. Už ho nezklamu. Budu ten nejlepší přít...počkat, co to má?

Když otevřu oči na jeho krku spatřím černou barvu a pak modřinu...cucflek?

"Co to je?" odtáhnu se od něj a začnu číst slova na jeho krku napsané černou fixou.

'Tak skvěle jsem si to už dlouho neužil. Musíme si to někdy zopakovat :* Zavolej ********* Ps: Už chápu, proč si si s ním začal Horane. Je fakt skvělej. ZM :*'

"Li..." pípnu a odstoupím od něj pár kroků. Ne to nemůže být pravda. Už jsem si myslel, že je všechno dobrý. Že konečně bude spolu a nic už nám nebude stát v cestě, O-on mě podvedl? Šel si smočit ptáka do cizí prdele, když se mnou byl pohádaný?! A teď se se mnou udobří kvůli špatnýmu svědomí? A kdo je ZM? Jediný koho s těmi iniciály znám je Zayn Malik, ale ten ani není gay a navíc chtěl Liama zastřelit tak proč by...ne pane bože ne.

My gangster - NiamKde žijí příběhy. Začni objevovat