everything goes well { ff Roger Taylor }

19. společnost za zády

Ráno jsem se probudila a opět se podívala k oknu. Nikdo tam nebyl. Možná se mi to v noci jen zdálo, jak jsem byla rozespalá.
Vstala jsem a oblíkla se. Pak jsem se šla do kuchyně najíst. Byla tam zase Mary s Freddiem. Jsou spolu strašně roztomilý.
Svojí snídani jsem si vzala do pokoje, kde jsem u ní stihla i přemýšlet. Jako kdybych toho přemýšlení neměla dost.
Když jsem dojedla, tak jsem si šla ven zakouřit. Je celkem blbý, že u sebe nemám balkon.
Potom co jsem dokouřila jsem se vrátila do obýváku.
„Mary, večer se teda uvidíme v baru“ řekl Fred Mary.
Ta jen kývla.
„ahojte holky“ řekl Fred a odešel.
Pozdrav jsme mu oplatili.

Po celou dobu, až do odpoledne jsme si s Mary povídali, nebo koukali na televizi.
Moc jsme toho ani neudělali, protože jsme se furt bavili o klucích atd. Holky to znají.
Před srazem v baru jsme se šli připravit. Fred nás tady vyzvedl a jeli jsme.

---

Hned jak jsme vešli do baru jsem byla nervózní, ale ani jsem nevěděla proč. Došli jsme ke stolu, kde k mému štěstí nebyl Roger. S klukama jsem se obejmula a sedla si.
Po chvíli k nám přišla servírka a zeptala se nás co si dáme. Já si jako vždy objednala gin.
Hned nám objednávku donesla a všichni si připili.
Všichni se dobře bavili, ale mě to dneska nějak nebavilo.
Po asi čtvrt hodine přišel Roger s whisky a sedl si přímo na proti mně.
Zrovna tohle jsem nepotřebovala.
Párkrát se naše pohledy setkali, třeba na patnáct sekund i to mi přišlo dost. Jenže on se na mě neustále koukal. Celkem dost mě to lákalo se na něj kouknout a tak jsem se neudržela a koukala na něj jako on na mě.
Vstala jsem a šla si zakouřit ven.
Strčila jsem si cigaretu k ústům a pomalu do sebe vtáhla pachuť cigarety. Celkem mě to uvolnilo a na chvilku jsem nad ním nepřemýšlela.
Típli jsem cigaretu a šla jsem zpět. Nechtěla jsem tu už být a tak jsem se rozloučila a šla domů. Jenže před barem mě zastavil Roger.
„chceš odvést“ zeptal se a chytl mě za ruku.
„ne, projdu se“ odsekla jsem mu a ikdyž nechtěně jsem se pustila jeho ruky.
„Jade, ty se furt naštvaná, kvůli tomu, co se stalo“ zeptal se.
„ty ke mě nejsi upřímný a máš nějaká tajemství. Furt se bojím že mě někdo sleduje“ řekla jsem mu.
„Jade, tak si to sakra nech vysvětlit“ řekl mi Roger.
„tak se pojď projít a máš čas mi to vysvětlit“ řekla jsem mu a on kývl.
V parku jsme si sedli na lavičku a Roger a začal.
„jak už jsem ti říkal, tak ta Sarina Potgieter ti chce nejspíše něco udělat a tak pár chlapů na tebe dává pozor“ řekl mi.
„ a ten jeden byl včera u tebe“ řekla jsem a on kývl.
„jak se stalo to s tím Jackem, tak to byl jeden z těch chlapů, který tě hlídají“ řekl mi.
„hlídají mě i doma“ zeptala jsem se ho s menším strachem.
„Jade“ nechtěl odpovědět.
„hlídají mě i doma“ zopakovala jsem otázku.
„ne, jen kolem“ řekl a zapálil si cigaretu.
„už půjdu“ řekla jsem mu.
„můžu tě doprovodit“ zeptal se opatrně a típl nedopalek.
„ne, myslím si, že společnosti budu mít až až“ řekla jsem mu a odcházela.

Když jsem přišla, tak bylo něco kolem osmý. Osprchovala jsem se a usla. Zase se opakovalo to co včera. Vzbudila jsem se o půlnoci a koukla na okno, kde zase stál ten chlap. Zvedla jsem se z postele a radši se šla podívat, jestli už přišla Mary. Naštěstí tam už byla. Když jsem šla do pokoje, tak tam už nikdo nebyl, za což jsem byla vděčná. V klidu jsem usla.

Jsem strašně moc ráda, že vás aspoň trochu tahle knížka baví.

                               Taylorová