everything goes well { ff Roger Taylor }

22. naše cesty se rozpojili...

Pusťte si k tomu tuhle písničku...

Ráno jsem se vzbudila a slyšela jsem, jak někdo mluví dole. Vstala jsem a šla se obléknout. Moje cesta pokračovala do kuchyně. Tam jsem viděla, jak se Mary loučí se Sarah.
Co jsem tak přemýšlela, tak je super, že jsem si našla druhou kamarádku.
„Mary, ty už jedeš" ozvala jsem se.
„jo, ale bude to jen na pár dní" řekla a usmála se.
„sama nevím kdy přijedu" řekla mi.
„doufám, že brzo" promluvila jsem do objetí.
„ty pojď taky k nám" zatáhla jsem do objetí i Sarah.
Takhle jsme chvíli spolu byli a pak už Mary nasedla do auta a odjela.
„co takhle zajít do baru" navrhla mi Sarah a já souhlasila.
Obě jsme se nasnídali a šli se přichystat.
Pak jsme vyšli.
Hned jak jsme otevřeli dveře tu zněla jejich hudba. Obě jsme se na sebe koukli.
„budeme je ignorovat" řekla Sarah, ale bejt mnou, bych radši odešla úplně.
Šli jsme si sednout, co nejdále od pódia.
Hned k nám přišla jedna servírka.
„co si dáte" zeptala se nás.
„gin a whiskey" řekli jsme objednávku.
„doprdele" řekla jsem, když kapela končila.
„buď v klidu nejsme tu moc vidět" řekla mi Sarah a měla pravdu. Roger se pak rozhlížel po baru, jestli tady nejsem. Fakt jsem se bála, že tu bude jeden z těch chlapů, kteří hlídají mou bezpečnost a řekne mu to, ale naštěstí se tak nestalo.
Sarah mě furt napomínala, ať se tam nekoukám, ale nešlo si pomoc. Furt jsem musela aspoň periferně vidět jeho tvář. On taky nevypadal nějak moc nadšeně.
Nejradši bych za ním šla a obejmula ho.
Šli jsme k baru objednat si další sklenku.
„Jade" řekl nadšený Roger a vyzvedl mě do vzduchu.
„Rogi pusť mě" řekla jsem mu a on mě se smutným výrazem pustil. Koukl se na Sarah, která na něm úplně pohledem vysela.
„nejsi ty náhodou Sarina Potgieter" řekl a změřil si jí.
„ne, nikoho takového neznám" řekla, ale hodně nervózním hlasem.
„aha" řekl si jistým hlasem Roger. Hned někam odešel. Koukala jsem kam jde a zastavil až u chlapa, který mě kdysi zachránil před Jackem. Dám krk na to, že to byl chlap, který mě má hlídat.
Začal projíždět nějaké papíry a vyndal fotku. Myslím, že to byla Sarinina fotka.
„ach můj bože" řekla jsem si spíše pro sebe.
Když jsem chtěla jít už domů, tak jsem se otočila na Sarah, abych jí to řekla, jenže ona tam už nebyla.
Vydala jsem se tedy k východu.
„Jade, stůj" řekl Roger. Šla jsem furt.
„Jade Smithová stůj" řekl výrazněji nahlas Roger.
Pomalu jsem se zastavila a arogantně se otočila.
„co chceš" praskla jsem na něj.
„stalo se ti něco, že mě ignoruješ, nechceš, abych na tebe sahal a tak" zeptal se a měl smutný výraz, který mi říkal, ať ho jdu obejmout ať uklidním nás oba.
„ty sám víš, co se stalo" řekla jsem mu.
„ne nevím, a proto se tě ptám, co se kurva změnilo" řekl na plnou hubu.
Nebýt v baru, tak na sebe zase řveme.
„ta holka, se kterou jsem tu byla je Sarah a ty jsi s ní píchal" řekla jsem a z oka se mi valila jedna neposlušná slza.
„Jade, to není Sarah, je to Sarina Potgieter" řekl.
„není, protože Sarina je blondýna, kdežto Sarah je brunetka" stála jsem si za svým.
„chce tě zabít Jade, copak to nechápeš. Někde venku jí nahánějí chlapy, aby jí mohli zavřít" řekl se zoufalým tónem.
„ne, já Sarah věřím, odkopl jsi jí jako každou, která se s tebou vyspala a teď to budu i já, mě si snad taky využil" už jsem pomalu začínala brečet.
„tebe jsem nevyužil, tebe miluju Jade" řekl a v tu chvíli se ve mě něco zlomilo a já to nevydržela a běžela ho obejmout. Přitáhl si mě co nejvíce to šlo.
„kurva Jade, tohle už nikdy nedělej" řekl mi.
„jenže, teď tě jenom objímám, protože tě taky miluju, ale jinak to chci už ukončit" řekla jsem mu a on se s lítostí vím obličejem na mě koukal.
„Jade, to nemůžeš" koukl na mě s vážným obličejem.
„jak nemůžu" trochu jsem začínala koktat.
„jsi jen moje a nikoho jiného" řekl a pevně mi stiskl ruku. Začala jsem brečet a nemohla přestat. Na člověku, na kterém mi záleží ho musím nechat jít.
„Jade" v půlce se mu ztišil hlas.
„Rogere" dořekli jsme a naposledy se na sebe koukli. Oba jsme věděli, že se milujeme a že bez sebe nevydržíme, ale stalo se.

Odešla jsem z baru a šla k sobě domů. Hned jsem se osprchovala a šla spát.
Zase jsem se v půlnoci vzbudila a viděla jak je zase někdo u mého okna. Byl podobný Rogerovi.
V tom ve mě začali projíždět vzpomínky s Rogerem, jak jsme se spolu ráno probudili, jak mě vždy objímal, jak byl majetnický a byla jsem jenom jeho, jak jsme měli několik tajemství, jak mě vždy ochraňoval, jak jsme bez sebe nemohli vydržet, jak moc jsme se milovali a milujeme se do teď.

Naše cesty se rozpojili...

Nikdy bych neřekla, že budu do příběhu tak moc zamilovaná...
Co si přejete aby se stalo ?

Taylorová