Poslední zpráva

VIII

Emily

„Přišel jsem tě zkontrolovat. Neozvala ses." Aha, zatím žádné vyhrožování. „Byla jsem celý víkend s kamarádem, rok jsme se neviděli." „To chápu." S těmito slovy ke mně přistoupil blíž. „Chyběla si mi." Dobře tohle mě trošku dostalo, ale nehodlala jsem mu znovu naletět. „Jo to je možný. Potřebuješ něco?" Podíval se na mě tak, že mě polil studený pot. Sakra, doufám, že jsem ho nenaštvala. Bála jsem se. „Chci s tebou mluvit. Můžeme k tobě?" „Radši bych o tom mluvila hned. Navíc si myslím, že se táta vrátil ze služební cesty." Dobře to byla lež a já doufám, že ji neprokoukne. „Dobře." Došli jsme na lavičku, která byla před bytovkou a sedli si. „Jde o to, že si se neozvala. Měl jsem strach." Překvapivá slova, upřímně jsem nevěděla, že Nate, zná něco jako starost o jiné. „Příště bys mi mohla napsat, že se neuvidíme a že si v pořádku. A taky se omlouvám za ty výhružky. Byl jsem naštvaný a sjetý." Znechuceně se ušklíbl sám nad sebou. Asi ho to vážně mrzelo. Sakra co se to s tím klukem stalo? Bylo mi ho líto, ale já mu taky potřebovala něco říct. Zhluboka jsem se nadechla a začala jsem.  „Dobře. Taky mám něco, co chci probrat." „Chceš skončit, že jo?" Ta lítost v těch slovech mi rvala srdce, ale pokračovala jsem v tom co jsem mu chtěla říct. „Takhle to nejde. Koukni se na nás. Jsme spolu, jenom když se oba sjedeme. Takhle by to nefungovalo." Sklopil hlavu, já jsem taky nebyla schopná se na něj podívat. Tohle všechno bylo divný, a ačkoliv se to tak nezdálo, byl to vlastně i zároveň náš rozchod. Když jsem si to uvědomila, cítila jsem, jak mi po tváři stéká slza. Podívala jsem se na Natea. Byl smutný. Tuhle emoci jsem u něj neznala. Setřel mi palcem slzu z tváře. „Vážně to chceš ukončit?" Chtěla jsem? Ne, ale musela jsem, už teď vím, že když budu pokračovat v tom, co jsem dělala celé minulé čtyři měsíce, budu závislá. „Já asi úplně nechci ukončit nás dva, ale chci skončit s drogami." Byl překvapený a pak se usmál. „Co kdybych tě vzal na rande? To normální páry dělají ne?" I přes ty slzy jsem se usmála. „Jo to zní fajn." „Dobře co třeba v úterý v sedm? Vezmu tě na večeři." Znělo to tak normálně a tak hezky, znovu jsem se na něj usmála. „Dobře tak v úterý v sedm." S těmi slovy jsem se zvedla z lavičky a šla jsem zpět ke dveřím. Nate mě doprovodil. U dveří mě na rozloučenou políbil, bylo to jiné než vždycky. „Tak ahoj Em. Uvidíme se v úterý."

V pondělí měla Luce volno a tak jsem ji večer pozvala ke mně. Objednali jsme si pizzu k večeři a otevřeli láhev vína. Myslím, že jsme totiž měli dost věcí, které jsme museli probrat, a u vína to jde přece jen lépe. „Tak začni Luce. Co neděle s Andym?" Luce zrudla. Takže to bylo něco žhavého no vida, měla jsem se na co těšit. „No byli jsme spolu celý den. Byli jsme se projít a pak jsme společně šli na obědě. Nenechal mě nic zaplatit, což bylo na jednu stranu hezké, ale taky mě to trošku štvalo. Přece jen jsem schopná si to zaplatit sama." Tomuhle prohlášení jsem se zasmála. Luce byla dost samostatná a člověk jí musí přemlouvat hroznou dobu, než se nechá na něco pozvat. „No a potom mě vzal do kina." A bylo to tady. Luce byla úplně rudá. Netipovala jsem Andyho na kluka, co to zkouší na holku v kině, ale zřejmě byl stydlivý jako Luce a v té tmě má člověk přece jen více odvahy. „No a co se dělo v kině?" Luce se začala culit a znovu rudnout. Před tím než pokračovala tak se napila vína. „No nejdřív mě chytil za ruku při nějaké akční scéně  tom filmu. Nebrala jsem to moc na vědomí, přece jen ty mi to v kině děláš furt, že mě chytáš za ruce při jakékoliv scéně." Nad tím jsem protočila oči. Jo asi prožívám filmy víc než bych měla a Luce to bohužel odnáší, protože sedí hned vedle, protože je taky jako jediná ochotná se mnou chodit do kina. „Nemůžu za to, v kině je prostě atmosféra, která úplně vybízí k tomu, abych tě chytla za ruku." Zasmála jsem se a Luce taky. Zřejmě se jí trošku ulevilo, že se téma odvedlo jinam, ale já jsem na to nezapomněla. „No každopádně pokračuj." Luce si povzdechla, asi myslela, že, to na odvedení pozornosti stačí. Jenže já chci slyšet všechno. „No prostě jsme se políbili. Vím, že tě tohle jediné zajímá." Trefa do černého, chtěla jsem vědět proč Luce tak zrudla a tady je důvod. Polibek. „No dobře, ale chci detaily Luce." „Ne. Tohle ti musí stačit." Zaúpěla jsem. Tohle bylo od Luce podlé. Říct mi takovou super zprávu a víc už to nerozvíjet. I když je pravda, že ona byla vždycky stydlivá, dokonce nechtěla slyšet detaily o ničem intimním, jako ostatní holky. „Dobře nechám to být." Protočila jsem oči a Luce se vítězně usmála. „Dobře teď ty." Teď jsem začala být nervózní já. Nevěděla jsem, jestli ji to mám vůbec říct. „No v úterý jdu na rande." Cítila jsem jak mi trošku rudnou tváře. „Takže tě Brook konečně pozval?" V tu chvíli jsem musela vypadat komicky s otevřenou pusou a šokem v očích. „Cože?" „Počkej, ty nejdeš s Brooklynem?" „Ne. Pozval mě Nate. Proč bych měla jít s Brookem?" „No já si myslela, že vy dva jste spolu a Andy si to myslel taky." „Ne. Brook je zamilovaný do někoho jiného." „Aha." Koukali jsme na sebe a pak se obě rozesmáli. To budu muset Brookovi napsat. „Takže rande s Natem? Proč?" Celé jsem ji to popsala do detailů co se v neděli večer před bytovkou stalo. „Nevím Em. Je to Nate." „Já vím, ale chci mu zkusit dát šanci." „Co na to Brook?" „Ještě o tom neví." „Dobře. Já už budu muset, ale slib mi, že mi zítra napíšeš, než půjdete, kam jdete, abych věděla, že tě někde v temný uličce nezabije nebo ti neublíží." „Ha Ha, Luce moc vtipné." Se smíchem vstala, doprovodila jsem ji ke dveřím a rozloučila se s ní. Potom co odešla, jsem napsala Brookovi.

E: Luce si myslela, že spolu něco máme
B: Takže Andy taky?
E: Jo

Když nepřišla žádná odpověď, pokračovala jsem v novinkách dál.

E: Zítra mám rande s Natem
B: Buď opatrná

Poslední zpráva mě mírně překvapila, ale rozhodla jsem se, že je to jen tím, že je Brook moc ochranitelský. Nepřipouštěla jsem si, že by to mohlo být tím, že je Nate doopravdy nebezpečný. Nic jsem mu na to už neodepsala, protože jsem nevěděla jak reagovat a šla jsem si raději lehnout.