Niall Horan je šestnáctiletý chlapec, který není zrovna oblíbený. Prochází brutální šikanou a posměchem od spolužáků, mířící na jeho postavu. Nialla příběhem potká bulimie a sebepoškozování, které způsobila láska a posměch...
5.ledna - 1.bully
11.kv...
"Koukej se vrátit, Horane!", křiknul po mě Louis, mezitím co já utíkal dlouhou chodbou, pryč od nich.
"Zastav nebo tě to bude fakt bolet!", křiknul Zayn. Zaběhl jsem za roh a tam jsem se schoval. Prosím, ať mě nenajdou. Prosím... Naštěstí jen proběhli. Oddychl jsem si a vylezl. Tohle bylo o vous.
"Sis fakt myslel, že zdrhneš?", ozval se hlas z poza mých zad. Otočil jsem se a začal couvat, když jsem spatřil Liama.
"Slituj se", špitnul jsem, narážejíc na zeď.
"Proč bych to dělal?", zeptal se a opřel se rukou vedle mé hlavy.
"Neubližuj mi, Li. Prosím...", zaškemral jsem. On se zasmál a uchopil mou tvář mezi své prsty.
"Auu...", fňukl jsem.
"Nekňuč a radši mi řekni, jaký to je být tak odporný?", zeptal se mě. Já neodpověděl a jen na něj koukal. Proč mi to dělá?
"Co jsem ti udělal?", popotáhnul jsem.
"Kurva odpověz!", okřikl mě a vrazil mi pěst do břicha. Já popadl dech a rozbrečel se.
"Co špekoune? Mluv!", zavrčel a mou tvář zmáčknul ještě hrubějším způsobem.
"Nech toho, prosím...", vzlyknul jsem.
"Seš jak Styles. Ufňukánek první třídy. Ale on je alespoň hezkej, za to ty seš potrat", pošeptal mi do ucha.
"Kdybych byl tvoje máma, tak tě vyhodim nikam do popelnice, protože ty si lásku nezasloužíš", řekl mi do očí. Cítil jsem, jak mi cukají rty a mé srdce buší čím dal rychleji. Do toho díky bohu zazvonilo. On mě tedy pustil a ušklíbl se na mě. Poté odešel.
"A Harry je pryč jenom kvůli vám! Donutili jste ho to udělat!", křiknul jsem mezi vzlyky.
"Byl to slaboch! Stejně jako ty", usmal se na mě.
"Nejsem žádný slaboch!", křiknul jsem.
"Fakt, jo?", zeptal se a zasmál se.
"To je opravdu dobrý vtip, Horane", řekl a přešel ke mě.
"Kdybys jen věděl, jak se cítím", popotahnul jsem. Kdyby jen věděl, jak moc ho miluji.
"Jenže mě je v celku ukradený, jak se cítíš", řekl a strčil do mě. Až tak silně, že jsem padl na zem.
"Jak se ani neudržíš na nohou. Cha!", vysmál se mi.
"To jsou ty tuky, Horane. Nesmíš žrát tolik čokolády", uchechtl se.
"Nemůžu za to, jak vypadám!", vyhrkl jsem.
"A kdo jiný za to asi tak může?", zeptal se a dal ruce v bok.
"Mám špatnou štítnou žlázu, kokote! Proto tloustnu!", křiknul jsem po něm. On se zarazil a já se postavil na nohy.
"A teď mě omluv", popotahnul jsem a obešel ho. Pak jsem se jen ohlédl a rozeběhl se do třídy. Tak strašně moc mě to drtí. Že miluji kluka, jako on...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tohle je takový jakože menší úvod do teto fikce🙈 jen upozorňuji, že to nebude úplně šťastný přibeh😶 ale budu ráda, když vás zaujme😉
