#2

643 20 2
                                    

Clarke:
Ležím na gauči a znuděně přepínám televizi. "Tak pojďte hoši!" Přepnu to na hokej a ani nevím kdo hraje, ale i tak začnu povzbuzovat hráče mě neznámé, kteří mě ani neslyší. Během mého povzbuzujícího vykřikování kdyby mě slyšeli ty by určitě vyhráli začali chrastit klíče v zámku, moje záchrana je doma. Když jsem slyšela ozvěnu došlo mi, že se typicky netrefila do zámku a spadli ji na zem. „Kurva." Ozvalo se tlumeně přes dveře a ja se musela zasmát. „Ahoj debílku!" Křičí ještě z předsíně. „Raven, ja tě prosím mohla bys mě jednou pozdravit bez toho aby to slyšeli všichni sousedi?" Vypnu televizi a zabořím otráveně hlavu do polštáře. „Mhmm ne slečno 'špatně jsem se vyspala'." Za tuhle poznámku si zasloužila ten poslintaný polštář přímo do obličeje. „Trefa." Zaradovala jsem se. „Ajeje na tebe je zase pohled." Řekne vážně a odloží si klíče na kuchyňskou linku. „Taky tě ráda vidím." Řeknu ironicky. „vstávej! Uděláme s tebou něco debile!" Obešla gauč a rozhrnula závěsy. „Fuj světlo! Zhasni!" Opět se snažím zabořit do polštáře, ale ten bohužel skončil na zemi takže můj obličej dopadne na nepohodlný kus sedačky. „Notak vstávej." Chytila mě za ruku, stáhla na zem a pak utekla do koupelny. „Ty svině!" Pouze zařvu protože na to abych se za ní rozběhla jsem moc lína.
„Volala mi Octavia že máme přijít dneska do Neonu." Řekla s plnou pusou popcornu když si sedla do křesla vedle mě. „Nechce se mi" Jen jsem odsekla. „Tak si tady seď, shnij tady u sledováni hokeje a kriminálek bez konce, ale já jdu" Rýpla si se smíchem v hlase ale tvář se snažila udržet seriózní. „Fajn půjdu, osino." Protočila jsem oči. „Udělej se sebou něco, ja tu zkusím zatím uklidit ten bordel po tobě." „Drž hubu." Vyprskla jsem a odešla směr koupelna.

Vyšla jsem z koupelny s mokrými vlasy a pouze s ručníkem obmotáným kolem těla. „Bez toho ručníku by to bylo lepší." Řekla flirtovně Raven a opřela se o futra dveří do koupelny. „Uklidni svoje hormony jo buzno." Rýpla jsem si do jejího slabého místa ze srandy. „Hele, nejsem buzna." Narovnala se a odpověděla vážně. Začala jsem si sušit vlasy ručníkem a cítila, že čeká co řeknu. „A co Octavia?" Pousmála jsem se a věnovala jí pohled když jsem se narovnala z předklonu. „Bylo to jen jednou a to jsme byly obě opilé." Bránila se a už nebyla tak napjatá. „A když si ještě dva dny potom říkala, že k ní něco cítíš, to si taky byla opilá? Zasmála jsem se a oblíkla si spodní prádlo. Stejný pár spodního prádla. Přejela mě pohledem a zírala na mě. „To si nech pro Octavii kočko." Zamumlala jsem, obešla jí a odešla do pokoje najít něco na sebe.

Po chvíli jsem vešla do obýváku. „Wow, už to tu nevypadá jak na smetišti." Zasmála jsem se a Raven též.
„Jdeme?" Zeptala jsem se před vchodovými dveřmi jak kdybych se odhodlávala vyjít. „Až po tobě madam." Ukázala na otevřené dveře a ja s úsměvem prošla.

Heda Kde žijí příběhy. Začni objevovat