Heda

#3

Lexa:
Náročný den v práci jako vždy. Sice se to nezdá, ale zařídit vše aby fungovalo jak má není jednoduché. Právě naopak.
Hned co mi skončila poslední schůzka jsem vešla do své kanceláře a doufala, že už s nikým dnes nebudu muset mluvit. Posadila jsem se do své kožené židle hned před obrovským oknem s výhledem na celé město a povolila si kravatu. Na ty pičovině se jednou udusím.
Po ani ne 2 minutách koukání do blba někdo zaklepal. Narovnala jsem se ale kravatu už si utahovat nehodlám a jen řekla otráveně „Dále."
„Zdravím, Hedo." Řekl můj vysmátý kolega potom co vešel. „Tite, já ti říkala ať mi tak přestanete říkat." Odpověděla jsem na pozdrav seriózně. Kdybych neměla náročný den za sebou tak to řeknu mileji. Co si nalhávám. Celá společnost krom mojí druhé ruky si myslí, že nemám city. Což je dobře. Udržuje to dobré jméno.
„Omlouvám se madam, slečna Echo by s vámi chtěla mluvit." Odezněla jakákoliv radost z jeho hlasu. Což mě trošku rozesmutnilo, ale musíme zůstat seriózní.
„Tak ať přijde." Oznámila jsem a on s kývnutím odešel.
Během chvilky se rozrazily dveře a v nich stála moje druhá ruka neboli moje nejlepší kamarádka od naších 4 let. „Co tu furt děláš Lexo, práce není všechno." Řekla naštvaně. Přišla mi dát jen kázání. Zase. „Práce je všechno." Odpověděla jsem nezaujatě. „Za hodinu tě vyzvednu u tebe doma a vytáhnu tě do klubu, bez námitek. Potřebuješ se odreagovat." Jen řekla, okamžitě se otočila a odešla než jsem stihla něco říct.

Clarke:
S Raven jsme vystoupily z taxíku a hned nás praštil do očí velký svíticí nápis Neon. Náš oblíbený klub.
Vstoupily jsme dovnitř a první co jsme cítily byla vůně alkoholu, cigaretového kouře a sexu. „Támhle." Vytrhla mě Raven z myšlenek a ukázala na stůl kousek od parketu. Opilou Octavii slyší snad i na druhým konci ulice. Divím se, že ty holce někdo ještě nevrazil.
„Čau buznyyy." Vykřikla O když jsme si přišly ke stolu. Jen jsem se zasmála a Raven to nejspíš zase urazilo. Rozhlédla jsem se kdo tu všechno je. Byla tu celá parta. Octavia, Bellamy, Harper, Monty a Jasper. „Jdu si pro pití." Hned co jsem přišla k baru jsem si všimla jak oplzle na mě kouká barman. John. Ten se mě snažil dostat do postele snad víckrát než Raven. Ne, to by nezvládl překonat. „Pivo a dvojtou vodku jako vždycky, Murphy." Snažila jsem se přeřvat hudbu. „Jasně kotě." Mrkl na mě a otočil se pro flašku 42. Zatím jsem se porozhlédla kolem sebe co je tu za lidi. „Máš dobrý vkus." Ozval se jemný ale zároveň drsný hlas slečny která seděla na barové židli nad poloprázdnou skleničkou. Podívala se na mě a já se na ní pouze usmála. Měla krásné zelené oči a ještě hezčí úsměv. Jí tu vidím poprvé.
Přerušila oční kontakt protože jí zezadu chytla za boky nejspíš její přítelkyně. Krásná. „Tady to máš, kotě." Vytrhl mě z myšlenek John.