Heda

#8

Pohled Clarke
„Tak kde jsi Clarke, musíme jít jinak přijdeš pozdě!" Zakřičí na mě Raven z chodby. Zní jako moje máma občas. „Už jsem tady." Doběhla jsem udýchaná na chodbu a ještě si narovnala límec u košile. „Jak vypadám?" Usmála jsem se. „Wow, jestli tě nepřijme tak neví o co přichází." Podala mi kabelku a společně jsme vyšly. Adresa kde se firma nachází je cca 10 minut od nás takže taxík byl pro dnešek zbytečný.

Zastavíme se přímo před vysokou budovou snad až do nebes na které se nachází malý nápis nad dveřmi For Kids. „Ještě si zapálím." Řeknu nervózně a odklepu si ruce které se mi začnou třást. „Griffin, vždyť nekouříš." Řekne zmateně Raven. „Ale říkají to ve filmech." Podívám se křečovitě na ní a jen pozoruji jak se začne smát. „Pojďme." Povzbudivě se na mě usmála. „Btw doufám, že slečna Woodson není teplá a nedostane tě do postele dřív než já." Zašeptala mi do ucha když jsme vcházely do budovy. „Nech si to pro Octavii." Vyprskla jsem na ní a už se otočila na paní která pracovala na recepci. „Dobrý den, mám domluvenou schůzku se slečnou Woodson ohledně práce." Usmála jsem se a ona pouze přikývla. Podívala se do jakéhosi sešitu a po chvíli opět pohled přemístila na mě. „Slečna Woodson na vás čeká ve své kanceláři v devatenáctém patře, slečno Griffin." Poděkovala jsem a vydala se k cedulce 'výtah'.

Lexa:
Ve svém diáři jsem se teď dočetla že mám mít pohovor s nějakou Clarke Griffin. Hned co jsem zvedla zrak z papírů někdo zaklepal. „Dále." Narovnala jsem se ve své židli a sledovala vstoupit dvě pohledné ženy. Jednu blondýnku s pronikavýma modrýma očima a brunetku tmavší pleti. Hádám, že Clarke bude ta v košili, uhlazená a s intenzivní vůní jejího parfému. Snažila se zapůsobit. „Prosím slečno Griffin, ať počká vaše přítelkyně venku." Vstala jsem ze židle a pokynula rukou Brunetce s neupraveným culíkem a v roztrhaném tričku ať odejde. Pouze přikývla a zavřela za sebou. „Není to moje přítelkyně." Zasmála se a přistoupila blíž. „Vaše vztahy jsou mi lhostejné." Řekla jsem vážně a nabídla jí sklenici vody. Úsměv jí z tváře odešel jako všem co se zdržují v mojí kanceláři.

„To bude za mě vše, Clarke." Zavřela jsem její životopis a postavila se. „Máte tu práci, ostatní uchazeče jsem zrušila a budu se na vás zítra těšit." Podala jsem jí ruku a ona poděkovala. Vybrala jsem jí. Vybrala jsem jí protože jsem viděla už čtyři zájemce a všichni vypadali jako ustrašené kůzlátka. Ona byla jiná, vypadá, že by si dokázala dupnout za svůj názor. Uvidíme zda jsem se nezmýlila a neudělala chybu.