Brown-Eyed Soul |CZ STONY FANFICTION|

1. Kapitola

Koukal jsme se na Tony z dálky. Byl jsme na jedné z jeho oslavy. Vůbec netuším, proč. On si mě za chvíli všiml. To se nemělo stát. On mě ale nepozná. Asi. Doufám.  ,, Dobrý den. Tony Stark a vy?'' řekne s jeho známým úsměvem. Vzpomenu si na tu chvíli, kdy Tony umíral. Jsem rád, že ho můžu znova vidět. Nepoznal mě, takže v pohodě. ,, Dobrý. Steve R-Ross'' řekl jsem s úsměvem. Nevěděl jsem, jestli říct své pravé jméno nebo ne. Tak jsem radši zalhal, ale nedělá mi to dobře.

,, Někoho mi připomínáte.'' řekne a já hlasitě polknu. ,, Asi mi je někdo tady podobný.'' řeknu ať to nevypadá trapně, že mlčím. No a tak začala první konverzace s Tonym. Bavili jsme se spolu ohledně toho, co se teď děje okolo. Řekl jsme mu, že jsme se teprv přistěhoval a byl jsem tu pozván kamarádem z novin. To lhaní mi šlo. Poprvé. Taky jsem toto vymýšlel týden dopředu. Svěřil se mi s tím, že dělá nějaký tajný lítací oblek. 

,, Potřebuji někoho kdo mi pomůže, a teď nikomu z mého okolí nemůžu věřit. Můžu tě požádat o pomoc?'' zeptá se mě.  ,, Můžeš. Rád ti pomůžu.'' řeknu s úsměvem na tváři. Celou dobu se mu koukám do jeho kaštanově hnědých očí. Cítím jeho přenádhernou kolínskou. ,, I já potřebuji něco.'' řekl jsem po cestě ven z velkého sálu. ,, No co?'' zeptá se mě. Hlasitě polknu. ,, Nemám kde byd-'' nenechal mě domluvit. Nečekaně. ,, Tušil jsem.  Mám pokoj navíc, takže se tím netrap.'' řekne a oba nasedneme do jeho žluté audiny. 

Jeli jsme takových dvacet minut. Za chvíli jsem uviděl v dáli vilu a v dálce moře. Jeho vila Stála u skály u moře. Okolo palmy a písek. Tak jak si to tu pamatuji. Byl jsme tu jenom jednou a to jsme nebyl vevnitř. Netuším, jaké to tam je a co tam je. Stihly jsme vyzvednout i mé věci z toho nejvíc laciného hotelu. Musel jsem dávat pozor, jelikož v tašce schovávám štít a oblek. Za chvíli jsme zastavili v garáži propojenou s jeho pracovnou. Poprvé, co jsem ho kdysi vyděl jsem chtěl vědět, jak ten oblek vyráběl a jak vůbec funguje. Protože já to dosud netuší. Neměl jsem čas se Tonyho zeptat.

Jen ta garáž a ta pracovna byli úžasné. Prohlížel jsme si to tu jako dítě, co vidí něco poprvé. Bylo to úplně úžasné. Tony mi ukázal plány a ukázal mi to, co udělal. Zatím nechápu, proč mě chce, aby jsem mu dělal pomocníka. Netuším.  Ale jsem rád, že tu s ním jsem. Nedokázal bych žít bez něj. Proto jsme se nevracel. Jeho nepřítomnost mě prostě ničí. Ničilo mě to a proto jsem se nabídl vrátit ty kameny. Vrátil jsme kameny a zůstal v této době. Budu se ale muset vrátit. ale později. Chci tu chvíli zůstat.

potom, co mi řekl, co plánuje, jsme šli po schodech nahoru. V tu chvíli jsme se objevily v obřím obýváku propojený s kuchyní. Z obýváku vede balkón na kterém je stůl s židlemi a gril. Z obýváku pak dál vedla další chodba a pak schody nahoru. Taky ta pravém straně byli vchodové dveře. Bylo to úžasné. Krásně moderně zařízené. Netušil jsme, že to tady vypadá tak nádherně. Vážně ne. Tony se na mě celou dobu díval. Můj úžas byl asi divný a tak jsem své ústa zavřel, ale můj úsměv byl stále na tváři.

,, Ukážu ti tvůj pokoj.'' řekne a jde nahoru po schodech. Šel jsem za ním. Po dlouhé době jsme se cítil šťastně. Po Tonyho smrti jsem se cítil, jako bych ztratil někoho důležitého. Peper to těžce nezvládala. Vlastně nikdo. Každý to psychicky nedával. Buď málo nebo hodně, ale furt mu Tony chyběl. Pohřeb byl ještě něco horšího. Vím, že se do té kruté reality musím vrátit, ale chci si chvíli užít pár týdnů s ním. Rozloučit se. Bude to těžké, ale já toto potřeboval. Chvíli být od toho chaosu a vidět všude nápisy o smrti Tonyho. 

Vyšli jsme nahoru a tam byla dlouhá chodba s cca 5 dveřmi. ,, Tak tady máš pokoj ty. Máš svoji vlastní koupelnu a moje ložnice je kdyby něco naproti, tak doufám, že se ti tu bude líbit.'' řekne a usměje se na mě a já zrudnu. Nechápu, proč jsme zrudl. Vešel jsem do pokoje. Úplně nádherný. Naproti mě byla obří skříň na oblečení, která měla na sobě zrcadla. Uprostřed levé zdi, která je skloněná v 50° úhlu , je postel nad ní střešní okno. Napravo od postele je noční stolek s lampou. Naproti postele byli dveře do koupelny a napravo od dveří pracovní stůl s počítačem Stark Industries. 

Ta ložnice byla úplně úžasná. Z tašky jsme vytáhl štít a oblek a dal jsem je do skříně. Pak jsem tam dal i zbytek oblečení. No nebylo ho moc. Pak jsme zase sešel schody dolů. Tony na mě čekal. ,, Objednal jsem pizzu a za chvíli by tu měla být.'' řekne a za chvíli zazvoní zvonek a Jarvis řekl:,, Vaše pizza je tady pane Starku.'' Ten hlas mi připomněl Jarvise v lidské podobě. Ach ty vzpomínky. 

Tony objednal hawai. Tony pro ni došel a v kuchyni jsme si ji rozdělili. Byla výborná. Tony se na mě celou dobu díval jako já na něj na té oslavě. Zrudl jsem. Pak jsme si uvědomil, proč tu jsem. On mě tu chce. A já chci být s ním. Nebo aspoň to tak já cítím a myslím si to. 

Ahoj,

Doufám, že se vám začátek líbí a s touhle povídkou mi pomohla nejlepší kamarádka ozzice .

(její druhý účet tessaandbeth - koukněte se na oba dva účty, má skvělé fanfikce a příběhy)

Moc ji děkuju za pomoc k této fanfikci. ❤❤❤