Brown-Eyed Soul |CZ STONY FANFICTION|

6. Kapitola

Jak řekla, že jsem těhotný, oba jsme si vydechli od toho stresu. Potom mi začala vysvětlovat, co mě teď bude čekat. Že dneska udělá všechny potřebné testy a potom si povíme co dál. Takže mi odebírali krev, žluč a stolici. Potom jsem vyplnil nějaké papíry i společně s Tonym, jako otcem dítěte. Potom mi začala popisovat první trimestr neboli začátek. Trvá to prvních 13. týdnů to je cca 2 a půl měsíce.

Během tohoto trimestru se takzvaně stotožňuje se svým stavem. Většinou jsou to týdny utrpení, jak mi to ta doktorka řekla. Ty bolesti by neměli být tak obrovské jako první den, ale co týden budou menší a menší, než začne druhý trimestr. Pak jsme se domluvily, že budu muset chodit na kontroly, co 3 měsíce. Já jsem jenom kývl, protože jsem byl pořád v úžasu z toho, že jsem vážně těhotný. Jak skončila poslední větu její poslední slova byla - přeji hezký zbytek dne. A v tu chvíli jsem s Tonym stáli na chodbě a za námi se zabouchli dveře od gynekologie.

Pak jsme zase sešli dolů do přízemí a šli do auta. Byl jsem stále unavený. A bolest stále přetrvávala. Tony nastartoval a my vyjeli přímo zpět do vily. Za chvíli jsme zastavili u vili a Tony vypnul motor. Já jsem vystoupil z auta a najednou mě zase začalo extrémně bolet břicho. Tony mi okamžitě šel pomoct. Nechal mě, abych se o něj mohl opřít a dojít k zamčeným hlavním dveřím.Tam jsem se opřel opatrně o stěnu, aby mě to břicho tolik nebolelo. Potom, co Tony otevřel dveře, mi zase pomohl dovnitř. Upřímně, jeho pomoc jsem potřeboval. Nutně. Jelikož jsem byl unavený a bolelo to strašně moc, tak co krok mě to strašně bolelo, ale bez pomoci bych neudělal ani krok dopředu. Pomohl mi až do pokoje, kde mi pomohl si sednou a pak jsem si i chvilku lehl.

Pak, co mě břicho přestalo tak moc bolet, jsem se převlékl do trička, co mám na domovní nošení a zpátky jsem si lehl. Jelikož jsem byl strašně unavený, tak jsem okamžitě usnul. Probudil jsem se o hodinu a půl později,  když vedle mě ležel Tony a díval se na televizi.
,, Jak ses prospal?" zeptal se mě z úsměvem, který mi mé probuzení zpříjemnil.

,, Dobře" řekl jsem, i když mě probudila strašná bolest břicha. To na mě ale znát ještě nebylo. Byl jsem rozhodnutý, že vstanu a dojdu si pro skleničku vody. Tony mě ale okamžitě zastavil s tím, že jsem těhotný a že bych měl teď odpočívat. Má odpověď zněla takto: Těhotenství není nemoc a snad jsem ještě schopná si pro něco zajít. Jak jsem ti dořekla moc se to Tonymu nelíbilo a stejně mi pro tu skleničku došel on sám.

Podíval jsem se na hodiny na poličce, kolik je hodin. Byli dvě hodiny odpoledne. A co budu teď dělat zbytek času s Tonym? Za chvíli došel Tony i se skleničkou studené a jemně perlivé vody. Položil mi ji na noční stůl a já mu poděkoval a on si lehl zpátky vedle mě. Já jsem se k němu přitulil a on mě objal. Pak padla má otázka: Co teď? Tony jenom pokrčil rameny. Ani jeden z nás nevěděl, co teď. A tak jsme se začali společně koukat na filmy. Je to jednoduchý zabíječ času, když nevíte co dělat s přebytečný časem.

Neuběhli ani čtyři hodiny a bylo 6 hodin večer a to jsme se koukli jenom na dva filmy. Tony potom šel nachystat večeři. Jenže já jsem nechtěl být sám v pokoji a tak jsem šel s ním. Tony z toho nebyl úplně nadšený ale pochopil, že nechci být nahoře sám. Pak přišlo velmi složité rozhodnutí. Co si dát na večeři? Nakonec jsme se společně dohodli na salátu s mořskými plody, co Tony objednal a oba jsme si rozdělily jednu porci na polovinu. V životě jsem nejedl nic tak dobrého. Bylo to vážně úžasné. Pak jsme společně umyli a uklidili nádobí. Když jsem dával poslední talíř na poličku, ze zadu mě Tony políbil na krk a poté na líčko. To samé jsem udělal já a potom jsme šli zpátky na horu do pokoje.

V pokoji mi začalo být zase víc a víc špatně. Než jsem došel k posteli trochu se mi zamotala hlava. Tony si toho okamžtě všimnul a šel mi pomoct. Pomohl mi zase do postele. Chvíli jsem se díval s Tonym na televizi v jeho obejmutí a někde v polovině filmu jsem usnul.
Postupně jsem si uvědomoval, že to těhotenství nebude jen tak. Že to má své pro a proti. Přemýšlel jsem nad tím jestli bych chtěl holčičku a nebo chlapečka. Je to takové 50 na 50. Kdo ví, co to bude?