Brown-Eyed Soul |CZ STONY FANFICTION|

2. Kapitola

Potom jak jsme dojedli pizzu, Tony vytáhl jeho oblíbenou whisky. A šlo to sklenka co sklenka. V životě jsem toho nevypil tolik jako dneska. Jak nám došla láhev whisky, Stark přinesl novou flašku tentokrát vodky. Povídali jsme si a smáli jsme se. Bavili jsme se o různých věcech. Najednou se to zvrhlo. S Tonym jsme se začali navzájem koukat do očí. Najednou se mé rty a jeho se spojily v jednu. Tony mi jazykem přejížděl po patře a pak jsem své jazyky proplétaly.  Já ležel na pohovce a Tony mi seděl na stehnech. Tony mi potom začal dělat cucflek na krku. Mé vzdychání bylo čím dál tím větší a větší. Začal mě svlékat a já jeho. Potom jsme byli jenom ve spodním prádle. Nebylo to jenom alkoholem. Já . . . Já . . . Já ho miluju.

Hned první den, co tu jsem se do něj zamiluju a teď si to tu užíváme. Já i on. Pak mě vzal do náruče a vzal si mě nahoru do ložnice. Ce tou měl svůj jazyk v mých ústech. Já měl ruce na jeho obličeji a celou dobu jsem se mu koukal do obličeje. Do jeho nádherných kaštanově hnědých očí. Už vím proč si mě vzal sebou jako 'pomocníka'. Cítí to stejně jako já. Na jeho hrudi svítil jeho neonově modře jeho obloukový reaktor. Tony otevřel dveře a zavřel je tak, že mě na ně opřel. Začal mě líbat na krku a já jsem se mu prohrabovala v jeho čokoládových vlasech.

Potom si sundal i boxerky. To samé udělal mě. Sundal ze mě taky pomalu boxerky. Chvíli mi projížděl po křivkách a potom mě položil břichem na postel. Za chvíli jsem ucítil bolest v podbřišku. Jeho tempo pořád zrychlovalo. Oba jsme si to užívali. Nakonec jsme oba dospěli k orgasmu. Moc dlouho to netrvalo. Potom si Tony lehl vedle mě. Pomalu jsem si klekl a začal jsem mu ho kouřit. Z jeho úst šli slyšet uspokojující hlasy typu- ,,Ah ještě prosím''. Po dokončení jsem si lehl vedle něj zpátky a oddechl jsem si. V životě jsem nezažil nic lepšího. V jeho obejmutí jsem i usnul s příjemným pocitem, že se ráno můžu vzbudit s úsměvem na tváři.

Další den . . . .

Ráno jsem se probudil v tom hřejivém objetí, ve kterém jsem usnul. Cítil jsem z nás obou zápach alkoholu. nějak jsem se snažil vysoukat z objetí, abych Tonyho nevzbudila. Bohužel se nepovedlo a vzbudila jsem ho. Nevěděla jsem, co dělat. On se na mě podíval a usmál se. ,, promiň, že jsem tě vzbudil.'' zašeptal jsem. ,, To je dobrý . . .'' řekl a jeho rty se dotkly těch mých. Já jsem potom vstal a šel do svého pokoje se umýt a převléct. Nejdřív jsem zaběhl do obýváku pro zbytek oblečení. Musel jsem hledat, co je moje, protože to bylo promíchané i s Tonyho oblečením. Sebral jsem ze země teda moje věci a vyběhl jsem schody do mého pokoje.

Vešel jsem do pokoje a ze skříně jsem vytáhl čisté spodní prádlo, černé triko a šedé tepláky. Vzal jsem si to do koupelny. Tam jsem svlékl spodní prádlo a hodil ho do prádelního koše se zbytkem oblečení z obýváku. Vešel jsem do sprchy a pustila teplou vodu. Umyl jsem si tělo svým limetkovým mýdle a smyl ho. Pak jsem ze sprchy vylezl a utřel jsem se do svého modrého ručníku. Ten jsem poté pověsil zpět a začal jsem se oblékat.

Přemýšlím, kdy Tonymu řeknu, že nejsem Steve Ross ale Steve Rogers. Jak na to bude reagovat. A jak bude reagovat na můj odchod, který se každým dnem blíží. Ničí mě si hrát na někoho jiného. Nechci,a by si mě pamatoval jako Steve Ross ale Steve Rogers. Jak mu to mám ale říct, aby mi uvěřil. Jak mu to všechno vysvětlit. Chtěl jsem se tomu vyhnout ale nedokážu mu lhát. Ne. Ničí mě to.

Tony pro mě přišel a společně jsem šli do garáže. Sešli jsme prvně schody do obýváku a pak ty další schody dolů do pracovny. Na pracovním stole byly pohozené různé součástky a materiály. Taky tam ležely plány a na počítači byl nakreslený oblek. Po takových 3 hodinách jsme už montovali rukavice. Je to tam složitě napojené. Vůbec nechápu, co dělám a jak jsem dokázal s jeho pomocí něco takového vytvořil. Furt nechápu, jak to bude fungovat. Je to strašně složité. Hrozně moc. Aspoň pro normálního člověka, pro Tonyho to bylo jednoduché a vše zvládal bez jediného problému.

Byli jsme tam dost dlouho. Odešli jsme kolem třetí hodiny odpoledne. Tony objednal tentokrát donuty. V kuchyni jsme tam nedočkavě oba čekali. Přemýšlel jsem jestli mu to mám říct. Měl bych. Ale netuším jak s tím začít. Není to jednoduché. A já už mu dlouho lhát nedokážu. Nedokážu mu lhát. Musím mu říct pravdu. ,, Tony musím ti něco říct.'' řeknu vážně a hluboce se nadechnu. Steve Rogersi to zvládneš. Dokázal si hodně věcí a tohle je maličkost oproti ostatním.