vemu ti duši
bez zjištění
tvýho
mýho
polij třešeň savem
a znič mi dětství
pak řekni lidem
jak nechutný jsem
b l á z n i v ý
otřesný
na talíři drobeček tvých slov
přede mnou bez žádných obdob
vánočních ozdob
je málo
ubylo pramálo
je mi smutno
že začíná léto
a končí (naše) jaro
jako hrstka peří
v mých plicích
mě šimrají
bez roušky
s alergií
na nose
a moje plíce
nezvládají
pozastavení
ročního období
dám si svou
dávku
andělské krásy
na stříbrné lžíci
plné úzkosti
ta na jazyku vybuchne
a žádný jednání
s myslí mý
nezastaví
letní depresi
a smutek
nazývaný
TRISTITIA
