cikády
v létě
hrají
u mé večeře
bez talíře
otravují
bez konce
n e u s t á l e
slyším je v hlavě
nekonečně
bez přestávky
probdělé noci
bez pomoci
prášků na spaní
dny plné iluzí
bez mezí
a živých snů
chci konec těchto dnů
beze spánku
ani k jídlu
chuť nemám
k cikádám
ulehám
možná si povídají
jak jsou lidi zlí
jak jim louky kosí
bez jejich svolení
nedostanou odpuštění
nadarmo
když je zabíjejí
pomalu
jejich počet ubývá
jak je člověk ubírá
z jejich divočiny
domoviny
bez lásky,
frank
