TAXI DRIVER || gay story

Part 3: IMAGINE

,,Kolik ti vlastně je? Vypadáš dost mladě," zeptá se.

,,Devatenáct," odpovím a se skrytým zájmem se zeptám i na jeho věk.

,,Myslel jsem si, že jsi ještě mladší," podotkne a mě to ani nepřekvapí, protože to je vedle poznámky, že jsem strašně hubený ta nejčastější věta, co slýchávám.

,,Je mi dvacet čtyři," řekne pak.

,,Fakt?" Musím znít asi hodně překvapeně, protože se ušklíbne. Na moji obranu, nepůsobil tak staře. Kromě očividného faktu, že je na holky nás tak teď dělí ještě vcelku vysoký věkový rozdíl a lhal bych, kdybych řekl, že mě to nezamrzelo.

,,No nediv se, oba vypadáme mladší než doopravdy jsme," zasměje se.

Uběhne další půl hodina, během které nás omrzí už i písničky a je nám takové vedro, že nemluvíme o ničem jiném, než jak bychom si dali zmrzlinu a skočili do bazénu s ledovou vodou.

,,Jen si to představ," zasním se, ,, ležíme na lehátku někde na Bahamách, popíjíme mochito a kdykoliv se nám zachce, prostě si odběhneme k moři..."

,,Okolo nás hrajou černoši na bubny a tančí krásný holky s věnečkama z květin a dlouhými hustými vlasy," přidá se Kristián a nejdřív s ním souhlasně přikyvuju, pak mě však při jeho zmínce o krásných holkách zase trochu bodne u srdce.

,,Jo, to by bylo fajn," řeknu, ale už to nevnímám. Najednou se mi ta představa tak nelíbí. Chce se mi řvát a brečet, najít si přítele je tak těžké, když jsou všichni kluci hetero.

Slyším jak Kristián mluví a to mě vrátí do přítomnosti. ,,Jednou, až si najdeme nějakou pořádnou práci a vyděláme prachy, tak se sbalíme a někam spolu odletíme."

Nepatrně přikývnu, ale vyhýbám se očnímu kontaktu. Nakonec to nevydržím a na vteřinu se na něj podívám a když tak udělám, v jeho očích se zračí zmatek. Nejspíš čekal, že budu nadšenější.

Odkašlu si. ,,Jo, to bude super." Můj hlas zní překvapivě silně. Zaženu zklamání z toho, že mezi námi nikdy nic nevznikne a rozhodnu si místo toho užít čas, co s ním mám teď.

Usměju se a tentokrát už upřímně.

,,Mohli bychom si zaplatit loď, cestovat po moři a jezdit po ostrovech," řeknu a doufám, že se Kristián chytne.

A naštěstí se tak stane. ,, Každý týden jiný ostrov a postupně bychom projeli celý Pacifický oceán - to by bylo kurva dobrý."

Překvapí mě, když z jeho úst uslyším tak silná slova.

,,Promiň, nebudu mluvit sprostě jestli ti to vadí." Napřímím se a s promnutím očí zavrtím hlavou, a pak se rozesměju.

,,Ježiš jen to ne, sám jsem sprostý."

,,Ty?" V jeho hlase je znatelný posměch. ,,Ty a sprostý? Kdy prosimtě?"

,,Býval jsem dost sprostý," přiznám, i když na jeho tváři vidím, že mi to stále nevěří, a vzpomínky na první ročníky střední školy se mi jako vlna tsunami vrátí zpátky. Roky, kdy jsem si ještě nepřiznal, že jsem gay a svoje pochybnosti jsem se snažil skrýt drsným chováním a sprosťárnami.

S žádnou holkou jsem nikdy nechodil, protože mě to nelákalo, ale moji kamarádi si to prostě vysvětlili tím, že jim to buď tajím nebo si to rozdávám každý den s jinou a tak pro mě nemá cenu o tom mluvit. Vím to, protože mi přesně tohle řekli, když jsem se jim dva roky zpátky svěřil o svém prvním přítelovi. Říct, že byli překvapeni by bylo slabé slovo. Ale slovy zároveň nedokážu popsat, jak přirozeně a lehce to přijali. Nebrali to jako nic divného či snad hříšného a rozhodně to pro ně nebyl důvod, aby se se mnou přestali bavit. Upřímně jsem od nich čekal horší reakci, ale svět asi vážně v tomhle ohledu moudří.