TAXI DRIVER || gay story

Part 5: R U GAY?

,,Ehm," odkašlu si, abych prolomil to podivné ticho, o kterém si nevím, co myslet a pak od něj s drobným úsměvem odtrhnu pohled. Upřu ho dopředu na čelní sklo právě včas, abych Kristiána upozornil, ať jede, dřív než na nás stihne zase zatroubit zadní auto.

Kristián sebou škubne a pak se v mžiku jedné sekundy podívá na silnici a zpátky na mě, než chytne volant a šlápne na pedál.

Hned, jak zase zastaví, upře na mě svůj pohled a já pod ním z nervozity sklopím pohled. Neměl jsem nic říkat, teď musím v jeho očích vypadat divně.

,, Lukáši? Děje se něco?" Neříká to nijak zle ani naštvaně.

,,Nic, fakt, promiň. Už se to nestane."

,,A co by se nemělo stát? Myslíš snad to jak jsi mě pochválil?" Kristián vypadá nechápavě. Nasucho polknu a přeju si, aby se tahle chvíle vůbec neděla.

A pak se zeptá a můj život, jako by se v tu chvíli celý rozpadl.

,,Lukáši, promiň, jestli to je ode mě moc odvážné, ale jsi gay?"

**

Nevím co říct. V hlavě nemám v tu chvíli jedinou myšlenku a slova nejsem schopný spojit do vět. A tak nic neřeknu.

,,Lukáši?"

,,Já tě slyšel!" Vyzní to mnohem ostřeji, než jsem zamýšlel a než bych kdy chtěl. Jenže už jsem frustrovaný. Frustrovaný, zoufalý a mám toho dost.

,,A jsi?" Kristián vypadá, že si mého tónu nevšiml. Mám pocit, že každou chvíli vybouchnu. Co mu do toho vůbec je? Co do toho komukoli je, jestli jsem na holky nebo kluky? Kdybych teď mohl, otevřu dveře a uteču pryč. Klidně bez zaplacení.

Kristián už zase otevírá pusu a přísahám, že jestli ještě jednou uslyším to jeho Lukáši?, tak opravdu vybouchnu.

Zavrtím hlavou a on místo toho, aby něco řekl, pusu zavře. Chvilku se neděje nic a pak mě jemně pohladí. Nejdřív po rameni, pak ve vlasech a nakonec... po tváři.

,,Je v pořádku pokud jsi," zašeptá. Nadechne se a myslím, že chce ještě něco říct, ale už to nestihne.

,,Koukej na cestu!" Zakřičím a Kristiána to probere. Odtáhne ode mě ruku a bez jediného pohledu na mě se rozjede. Jede poměrně dlouho, a když naposledy zastaví, jsme už třetí auto v koloně. Zbytek cesty nemluvíme a když konečně vyjedeme z kolony, skoro si oddechnu.

Je to za námi. Za deset minut budu doma a Kristiána už nikdy neuvidím. Tohle všechno bude jedno. Už nemá cenu se snažit s Kristiánem bavit. Zkazil to ve chvíli, co se mě zeptal na moji sexualitu. Doma si pobrečím, udělám si šálek kafe, pustím si nějaký seriál a na tohle všechno zapomenu. Zítra už to bude, jako by se dnešek nikdy nestal.

Upřímně, chtělo se mi brečet.

,,Promiň, to ode mě nebylo vhodné. Neměl jsem se tě ptát na tak osobní věc, když se sotva známe."

,,Hmm." Nebudu říkat, že je to v pohodě nebo něco takového. Nejsem holka.

Kristián už vjede do mojí ulice a pak vidím, jak kouká do navigace, než začne zpomalovat až nakonec zabrzdí přímo před mým panelákem.

,,D-děkuju za svezení," hlas se mi třese, ale snažím se to nedat najevo. Marně. Najednou je mi do spěchu.

,,Kolik to bude?" Zeptám se bez jediného pohledu Kristiánovým směrem a pokouším se přitom nedávat najevo žádné emoce.

Rychle se sehnu k nohám pro tašku a s trochou obtíží v ní za delší čas než by mi bylo milé najdu peněženku.

,,Hej, počkej."

Nereaguju. Místo toho otevřu peněženku a s netrpělivým pohledem čekám, až mi Kristián řekne cenu.

,, Lukáši, no tak, nech mě to vysvětlit. Navíc ti pořád dlužím tu zmrzku." Kristián se u druhé věty pokusí o vtip, ale hned s tím přestane, když si všimne mého výrazu.

Nech mě to vysvětlit je tak otřepaná fráze, pomyslím si v duchu, ale peněženku zavřu a naschvál netrpělivě, aby viděl, že už bych byl radši doma, se na něj podívám.

,,Čekám."

,, Já jen, podle toho, co jsi ř-říkal,..." Kristián je viditelně nervózní a neustále se drbe na zátylku, což mě dovádí k šílenství. Nebýt té situace, říkal bych si nejspíš, jak je to sexy. ,,Nějak jsem nabyl dojmu, že asi jsi a- a teď se neuraž, ale tak trochu jsem si myslel, že se mnou flirtuješ."

Otevřu překvapením pusu. ,,Ne to ne, já..." začnu ze sebe s rozbušeným srdcem soukat, ale nevím, co na to odpovědět, tak pak řeknu to jediné, co mě napadne.

,,Já si taky myslel, že se mnou flirtuješ."

,,Však jsem s tebou taky flirtoval."

Hledám v Kristiánově tváři známku toho, že si dělá srandu, ale Kristián se na mě kouká naprosto vážně a s nejistým úsměvem. Překvapením vykulím oči.

,,Vážně?"

,,Přece bych ti nekecal."

,,Aha a- a ty jsi,.. " na chvilku se odmlčím, protože mi dochází absurdita toho, že se ho právě hodlám zeptat na něco, o čem jsem pár minut zpátky prohlásil, že je moc osobní, ,,gay?"

,,Jsem." Kristiánovi se na tváři objeví úsměv, který vystřídá doteď vážný až zamračený výraz a věnuje mi nejistý pohled.

Teď mě vyzývá on, pomyslím si a už bez obav odpovím. ,,Já taky."

Kristián se s úlevou usměje a já si zase úlevně oddechnu.

Naše podhledy se propojí a věnujeme si šťastný upřímný úsměv. Obličeji se pomalu začneme blížit k sobě. Je mi jasné, co se stane a po dlouhé době z toho nemám strach ani si tím nejsem nejistý, ale naopak se upřímně těším.

Tak Kristián přece jen není tak hetero, proběhne mi v hlavě s úsměvem, těsně předtím než přitisknu své rty na ty jeho. A jsem za to rád.

*
*
*

Tak kdo to čekal už takhle brzo? 💋

Já sama popravdě ne xDdd