Red Eyed °stray kids, twice and oc au°

여덟❤️

°Bambam

Šel jsem domů z obchodu, v ruce měl tašku s jídlem. Chtěl jsem to mít za sebou co nejdřív, neměl jsem totiž deštník. Najednou jsem si ale všiml něčeho. Mihlo se to vzduchem a pak to dopadlo na chodník.

Podíval jsem se tím směrem. Dívka..? Rozhlédl jsem se. Nikde nikdo. Super.
Šel jsem k ní, nebyla při vědomí. Otočil jsem ji na záda, abych jí viděl do obličeje. Někoho mi připomínala.

Ztuhl jsem šokem, když jsem viděl červené oči. Už vím kdo.. Opatrně jsem ji zvedl, že ji odnesu k sobě. Pousmál jsem se, když jsem si představil, co mi na tohle poví Jaebeom hyung.

"Můj bože, Mio!!" zaslechl jsem holčičí hlas. Tak Mia.. Ohlédl jsem se a spatřil nějakou další dívku běžet ke mně. "Uhm, dobrý den. Vy... jí znáte?" vzhlédla ke mně. Byla dost nízká. "Ne.. Ale nemůžu jí tu jen tak nechat.. Vy jo?"

Blbá otázka, vždyť na ní volala. Přikývla. "Můžete to nechat na mě. Jste ale hodný." usmála se. Nechtěl jsem se s ní hádat, to by bylo podezřelé. "Dobře. Odnesu jí k vám" navrhl jsem. Měl jsem totiž nápad.

Malá dívka poděkovala a vedla mě k jejímu domu. "Uhm.. Jak se vlastně jmenujete?" zeptal jsem se. "Chaeyoung. Son Chaeyoung" usmála se. "Vy?"

"Lee Minjae"

První jméno, co mě napadlo. Nesmím říkat svoje vlastní. Možná jsem až moc opatrný, ale kdo ví, co je tahle holka zač. Malá chyba by mě mohla stát všechno.. A nejen mě.

Donesl jsem Miu do Chaeyounginého domu a položil ji na pohovku. "Děkuju moc. Nechcete kávu, nebo něco?" usmívala se Chaeyoung dál. "Rád bych, docela ale spěchám.
Nemáte zač!" usmál jsem se taky a šel rychle ven.

Nenápadně jsem se podíval na číslo domu, které jsem si pak za rohem zapsal do mobilu. Sám pro sebe jsem se usmál a co nejrychleji běžel domů, kde jsem vyložil nákup. Pak jsem se vydal za Jaebeomem.

"Bame? Co tady děláš? Nemáš náhodou být doma? Proč aspoň nemáš deštník?" vyptával se, když mi otevíral. "Promiň hyung, musím ti ale něco říct. Deštník.. Kéž by byl."

Vzal mě dovnitř. "Tak se vyklop."

"Asi jsem viděl jedno z těch dvojčat."

Vykulil na mě oči.

"Jae?!"

'Co ten tu zas dělá?' pomyslel jsem si, když přiběhl Youngjae. Nic jsem proti němu neměl, jen se mi nezdálo, jak často tu je. Má přeci vlastní byt..

"Bam tu má něco, co se ti bude líbit" pořád se usmíval Jaebeom.

"Mhm?"

Začal jsem jim to celé vyprávět.

"No.. Šel jsem domů a viděl jsem něco zajímavýho...

... A tu adresu tady mám napsanou" dodal jsem pak ještě, ukázal na mobil a s úsměvem sledoval ty dva, jak na mě koulí oči.

"To se ti povedlo," usmál se na mě Jaebeom, "co bys navrhl?" otočil se na Youngjaeho. Ten se o ty dvě zajímal nejvíc z nás všech a nejvíc toho taky zjistil. Bez něho bychom nebyli tak daleko, jak jsme.