"Támhle sedí Mina a Tzuyu. Nemají úplně v oblibě být v centru dění." kývla Nayeon hlavou k dvoum holkám povídajícím si u skleniček vína.
"Zbláznila jsi se? Je mu jen 18!!" zaslechly jsme Jeongyeonin hlas z druhé strany místnosti. "Tak ho jednou nech, už to není mimino, že ne, Innie?" odpověděl pro nás neznámý hlas.
Otočily jsme se a viděly černovlásku v modré halence a černých džínách, zápasící s Jeongyeon o skleničku, a chlapce, který je se smíchem pozoroval.
Netrvalo dlouho, než si nás dívky všimly. Skleničku, jíž se pár sekund zpátky zmocnila, černovláska rychle postavila před chlapce a rozběhla se k nám. "Konečně jste tady! Já jsem Momo." podala nám ruku a zářivě se usmála.
Úsměv jsme jí oplatily a už poněkolikáté za dnešek jsme se představily. "Um, omluvte mě na chvíli. Ráda jsem vás poznala! " usmála se ještě Momo, než se zas rozběhla pryč.
"Ta není nikdy v klidu." zasmála se Jihyo. "Jako bys ty byla. Ale máš pravdu.." řekla Nayeon. "Víte co? Pojďme si dát něco k pití. Ať na nás ještě něco zbyde." navrhla jsem.
Vyšly jsme směrem k baru pro skleničky. Přemýšlela jsem, co si dám, když mi někdo poklepal na rameno.Ohlédla jsem se a spatřila za sebou Jisunga a Momo, ani nevím, jak se tam tak najednou objevila. "Pojď s náma hrát flašku. Bude sranda a neuškodí ti poznat ostatní. Tohle je Momo, jestli ji neznáš." ukázal Jisung na jmenovanou.
"Už jsme se viděly" ujistila jsem ho. "Jisung už o tobě zas mluvil." pošeptala mi Momo poťouchle. "Vážně? A o Mie taky?" povytáhla jsem obočí. "Taky, ale ne tolik." mrkla na mě, pořád s tím nepředvídatelným výrazem. Jakoby čekala, že se tu s Miou snad máme v plánu dát s někým dohromady. To by mi fakt chybělo..
Nikdy jsem se do vztahů moc nehrnula a představa, že bych třeba každý týden cestovala mezi dvoumi světy kvůli nějakému klukovi se mi moc nelíbí. Možná ale změním názor, kdo ví.
"Půjdeme?" vytrhla mě Momo z myšlenek. Rychle jsem přikývla a dohnali jsme Jisunga a holky. Ani nevím, kde se tu vzali..
"Tady jsi, Momo" kývl na nás Jisung. Hned na to se kolem nás prohnalo pár dalších kluků, co jsem ještě neznala. 'Kolik jich tu je?' pomyslela jsem si. "Počkat, jsou to oni?" zeptal se jeden z nich, fialovovlasý, ostatních. Všichni se ohlédli a hned zamířili k nám s úsměvy na tvářích.
"Um, ahoj, rádi vás poznáváme." natáhl k nám ruku vysoký černovlásek. "Víte jak se o vás mluvilo, když jste tu nebyly?" přidal se další, který ale byl menší a měl hnědé vlasy. Zavrtěly jsme obě hlavou. "To je asi dobře" zasmál se za námi Jisung.
"Taky by bylo dobrý se představit, ne? Já jsem Felix" natáhl k nám ruku fialovovlásek. Potřásly jsme mu jí a taky se představily. "Hyunjin" usmál se na nás ten vysoký. 'Hezčí úsměv snad nikdo mít nemůže' ozval se hlas v mé hlavě. 'Proboha, na co to zas myslím' povzdechla jsem si, opět jen v duchu.
Do reality mě vrátil až další kluk, představující se jako Seungmin.
"Někdy nám všem taky říkají 00 line, protože jsme se všichni narodili v roce 2000" dodal, pořád s úsměvem, Seungmin."My taky, znamená to, že jsme součást?" ozvala se Mia. "Slyšeli jste to?" otočil se Jisung na ostatní. "Máme další 00liners!!"
"Cože, fakt?"
"Woohoo, jdem slavit!"
"Už slavíme celý večer ty pabo!"
"Kdy máte narozeniny?" začali si všichni 4 navzájem skákat do řeči.
ČTEŠ
Red Eyed °stray kids, twice and oc au°
Fanfic"Jste si jistý, že to jsou opravdu ony? Moje holčičky? "Nikdy se nemýlím" ~~ "Mio..? Kde to jsme?" "Jak to mám asi vědět?" ~~ Jmenuju se Leontina a se svojí sestrou Miou-Rosé musíme zachránit svět, o kterém jsme doteď neměly páru, že existuje. Je t...